Ústavní výbor EP odhlasoval zrušení práva veta a odebrání dalších kompetencí evropským státům

ZMĚNY EU

Ústavní výbor EP odhlasoval zrušení práva veta a odebrání dalších kompetencí evropským státůmAKTUALIZOVÁNO
Právo veta by se mělo rušit až v 65 oblastech unijního práva. Foto: Shutterstock
2
Svět
  • mar
Sdílet:

Výbor pro ústavní záležitosti Evropského parlamentu (AFCO) ve středu odhlasoval Němci a Francouzi připravený dokument, který výslovně navrhuje zrušit členským státům právo veta a předat jejich další kompetence do Bruselu, jako jsou obrana, zahraniční politika, energetika a další. Očekává se, že další kroky tohoto postupu proběhnou brzy, oznámil na platformě X náměstek polského ministra spravedlnosti Sebastian Kaleta. Současně prohlásil, že tyto smlouvy by znamenaly konec Polska a jako jedinou možnost vidí vyhlásit v Polsku referendum. Evropský parlament se bude zprávou AFCO zabývat na svém plenárním zasedání ve dnech 20.–23. listopadu.

Hlasovat se ve výboru mělo už 12. října, ale na žádost politiků polské opoziční Občanské platformy, která nyní zřejmě vytvoří novou vládu ve Varšavě, bylo odloženo právě na 25. října, tedy až po volbách v Polsku.

Kaleta na X líčí dosavadní historii této snahy a připomíná, že německá vláda na podzim 2021 zahrnula do své koaliční smlouvy změnu základních smluv EU. "Poté v Evropském parlamentu začala pracovat skupina poslanců složená převážně z Němců (zpravodaji byli 4 Němci a Belgičan Guy Verhofstadt), kteří připravili změny smluv v souladu s německou koaliční dohodou, které byly formalizovány v příslušném návrhu 22. srpna 2023," píše polský náměstek ministra spravedlnosti. Na Radě EU přitom Němci a Francouzi představili podobný návrh na změny smluv. "Proč oni?" ptá se Kaleta. "V rámci nových rozhodovacích nástrojů budou moci v EU činit téměř jakékoli rozhodnutí sami nebo nakonec po konzultaci se starými zeměmi EU," uvedl.

Právo veta by se mělo rušit až v 65 oblastech unijního práva.

Polský politik se domnívá, že po změně vlády v Polsku nastane následně propagace těchto změn směrem k veřejnosti, aby pak Varšava mohla změnu smluv odsouhlasit. "Již nyní je potřeba se na to připravit. V této věci nevidím jinou možnost, než uspořádat v Polsku referendum, ve kterém řekneme pevné NE," napsal Kaleta.

Podle dřívějšího varování polské europoslankyně za PiS Anny Zalewské hlasováním v EP začíná postup na jehož konci vznikne jeden superstát, ve kterém nebude 27 komisařů, ale jen 15, bude povinnost vstoupit do eurozóny a dodržovat všechna rozhodnutí a dohody uzavřené v Bruselu. Změny se mají týkat hranic, obrany, zahraniční a měnové politiky.

Podle Zalewské je snaha zahájit všechny procedury a nechat je projít hlasováním před volbami do Evropského parlamentu, protože se Brusel bojí protestů a možných výsledků červnových voleb. "Tohle už nebude EU. Bude to jeden stát řízený Němci, možná s francouzskou účastí. Všechny země se budou muset podřídit," řekla Zalewská v rozhovoru se serverem DoRzeczy.

Později reagoval i ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro. "Toto je začátek konce silného a svobodného Polska," napsal na platformě X Ziobro. "Brusel za nás bude rozhodovat téměř o všem, o zahraniční politice, bezpečnosti, ochraně hranic, lesním hospodářství, zdraví i ochraně životního prostředí. Budou řídit náš průmysl, energetiku a školství. Odsouvají nás do role levné pracovní síly, budou nám vnucovat, co máme dělat a jak máme myslet. Polsko pod vládou Donalda Tuska nebude tyto plány blokovat. Zima přichází. Tak se připravme na boj, tohle nesmíme dopustit!," prohlásil ministr zřejmě odstupující polské vlády.

„Exekutiva, která z Bruselu řídí každý aspekt života Evropanů, zní jako zápletka z Orwellovy knihy, ale toto je budoucnost Unie, kterou vidí levicově-liberální většina v Evropském parlamentu,“ napsala bývalá polská premiérka Beata Szydłová ještě před hlasováním a dodala, že „o tom také sní Berlín, který tuto podobu Evropy otevřeně požaduje“. "V této vizi Unie bude Polsko (stejně jako většina členských zemí) redukováno na roli euroregionu řízeného z Bruselu,“ napsala nyní europoslankyně Szydlová.

Evropský parlament se bude zprávou AFCO zabývat na svém plenárním zasedání ve dnech 20.–23. listopadu. Aby mohl Evropský parlament formálně zahájit řádný postup pro změnu Smluv EU, musí předložit Radě EU návrh na změnu Smluv, a k tomu je třeba hlasování na plenárním zasedání, samotná zpráva není závazná.

Proti zrušení práva veta se dlouhodobě staví vedle dosavadní polské vlády také Maďarsko, Česká republika a nyní také nová slovenská vláda. Nicméně český prezident Petr Pavel nedávno českou vládu překvapil, když zrušení práva veta podpořil. Psali jsme o tom zde.

 

Sdílet:

Hlavní zprávy