Deset tisíc kroků denně? Podle nové studie pro podobný efekt na zdraví stačí mnohem méně

Cílit denně na 10 000 kroků se stalo symbolem zdravého životního stylu. Jenže nová studie publikovaná v prestižním časopise The Lancet Public Health ukazuje, že tento magický cíl je spíše výsledkem marketingu než vědeckých poznatků. Podle autorů výzkumu podobných účinků lidé dosáhnou už při 7000 krocích denně.

„Deset tisíc je pěkné kulaté číslo, dobře se pamatuje a hodí se k nastavování cílů. Ale není založeno na důkazech,“ uvedla hlavní autorka studie Ding Dingová, profesorka veřejného zdraví na Univerzitě v Sydney. Jde podle ní o silný veřejně zdravotní symbol, který má své místo — ale přeceňuje se.

Desetitisícový cíl vznikl v 60. letech v Japonsku, kde firma Yamasa uvedla na trh krokoměr při příležitosti olympijských her v Tokiu. Cíl byl zcela arbitrární, šlo o chytlavou marketingovou strategii. Yamasa Clock and Instrument Company, který se jmenoval Manpo-kei, což v japonštině znamená „měřič 10 000 kroků“. Přesto se postupně vžil jako doporučená denní dávka pohybu, zejména s nástupem chytrých telefonů a náramků měřících aktivitu.

Autoři aktuální práce, která analyzovala data 31 studií na toto téma, ale zjistili, že pozitivní zdravotní dopady lze pozorovat už při menším počtu kroků. Lidé, kteří denně ušli alespoň 7 000 kroků, měli o 47 % nižší celkovou úmrtnost než ti, kteří chodili jen 2 000 kroků. Aktivnější dospělí měli také o 25 % nižší riziko kardiovaskulárních onemocnění a o 38 % nižší riziko demence.

Zajímavé přitom je, že rozdíl mezi 7 000 a 10 000 kroky už nebyl tak dramatický – desetitisícový cíl snižoval celkovou úmrtnost „jen“ o 48 %. Jinými slovy: vyšší počet kroků sice nadále přináší zdravotní výhody, ale s každým dalším tisícem se jejich přínos postupně zmenšuje.

„Rozhodně nedoporučuji lidem, kteří chodí 10 000 kroků denně, aby snižovali laťku. Ale je třeba si uvědomit, že nad hranicí sedmi tisíc kroků jsou další zdravotní zisky už menší,“ upozorňuje Dingová.

Některé přínosy se ale při vyšších hodnotách stále zvyšují — například riziko depresivních příznaků bylo u lidí s 10 000 kroky o 14 % nižší než u těch, kteří zvládli „jen“ 7 000.

„Čím méně se hýbete, tím méně se zapojují vaše svaly a tím méně se uvolňují exerkiny, což jsou speciální chemické látky, které se uvolňují při svalových kontrakcích a mají příznivý vliv na úroveň zánětu, zdraví cév, ale také zlepšují citlivost na inzulín a krevní tlak a pravděpodobně mají určitý vliv na kognitivní funkce,“ uvedla kardioložka Marta Gulatiová pro CNN.

Fyzická aktivita také zlepšuje svalovou sílu, což může pomoci chránit před pády a zlomeninami. Z kardiovaskulárního hlediska je cvičení spojeno se snížením krevního tlaku, zlepšením hladiny cholesterolu a lepší reakcí na inzulín, dodala.