„Bojí se i vlastního stínu.“ Sněmovna má prázdniny, podle ANO kvůli bitcoinu radši obětovala zákony

Poslanecká sněmovna najela na prázdninový režim a vypadá to, že zákonodárná práce současné vlády premiéra Petra Fialy je de facto u konce. Ačkoli do říjnových voleb zbývají ještě tři měsíce, další schůze se předpokládají nejdříve v září, pokud vůbec. V sázce ale zůstává několik zákonů, které už kabinet patrně nestihne prosadit, třebaže některé si vytyčil jako své priority. Opozice to ostře kritizuje a koalici viní z nečinnosti i z toho, že utíká před citlivými tématy, například před bitcoinovou aférou.

Co se vlastně nestihlo?

Mezi návrhy, které s velkou pravděpodobností zůstanou jen na papíře, patří například vládní předloha o vyhlášení národního parku na Křivoklátsku, proti které vystupují ANO i SPD. Stejný osud hrozí i zákonu o digitální ekonomice, jenž upravuje pravidla pro online platformy a služby. Opozice varuje, že by mohl omezovat svobodu slova.

Nejasná je budoucnost vládní novely o podnikání na kapitálovém trhu, která má zajistit vyváženější zastoupení žen a mužů ve vedení velkých firem. Ohrožena je i novela o cestovním ruchu, jež by měla zavést centrální registr ubytovacích zařízení a umožnit obcím regulovat krátkodobé pronájmy typu Airbnb. Ve hře je rovněž zákaz prodeje energetických nápojů dětem. Co se rovněž jistě nestihne, je zavedení zálohovaných plastových lahví a plechovek, byť měly na seznamu úkolů resortu životního prostředí prioritu.

Koaliční poslanci často zmiňují, že za nerealizovanými plány jsou opoziční obstrukce, dlouhé projevy a snaha neschválit program schůzí. „Efektivní práce tady byla fakt nula,“ konstatoval předseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda. „Sejdeme se případně v září. Ale budou to muset být věci, které jsou v nějaké podobě domluveny i s opozicí.“

Opozice mluví o „zmařených letech“

Podle předsedkyně klubu ANO Aleny Schillerové vláda promarnila celé čtyři roky. „Období Fialovy vlády vstoupí do dějin české politiky jako čtyři zmařené roky,“ prohlásila. Dodala, že hnutí ANO je „samozřejmě připraveno pracovat, ale organizace Sněmovny je v rukou vládní koalice. Vypadá to, že naše vystoupení jsou pro vládu, která je až po uši namočená v kriminálním skandálu, stále větším strašákem.“

Kauzou bitcoin argumentuje také místopředseda hnutí Karel Havlíček. „Nechtějí, aby se připomínala bitcoinová aféra, je jim to před volbami nepříjemné a obětovali tomu řadu zákonů. Bojí se i vlastního stínu…,“ prohlásil.

Sama vláda přiznává, že prosadit nové zákony je v závěru volebního období téměř nemožné. „Je nesporné, že žádný zákon, který teď vláda projedná, nemá příliš reálnou šanci být schválen ve sněmovně. Musela by to být nějaká mimořádná záležitost, pak to ve zrychleném režimu možné je,“ uvedl už dříve předseda KDU-ČSL a ministr zemědělství Marek Výborný.

Obstrukce, nebo právo opozice?

Jednání sněmovny ale podle něj výrazně ovlivnily obstrukce, které koalice považuje za legitimní nástroj opozice, ovšem dovedený do extrému. Například minulý týden zabralo vystoupení předsedy ANO Andreje Babiše více než tři a půl hodiny z celkových pěti hodin vyhrazených na schvalování zákonů.

Ústavní soud sice nedávno potvrdil, že vládní většina porušila jednací řád, když ukončila diskusi ve třetím čtení bez vystoupení všech přihlášených, ale uznal to jako krajní prostředek proti „odhodlané obstrukci“. Soud zároveň vyzval k reformě jednacího řádu.

Šance na úpravu jednacího řádu ve stávajícím období nicméně už podle všech stran taktéž prakticky zanikla. „Již dlouho je zřejmé, že novela jednacího řádu v tomto volebním období nebude. Na přelomu roku jsem se pokusil o jednání s opozicí, zda nějaké změny nejsou možné, ale nebyli připraveni se domluvit,“ uvedl Benda. Dodal však, že návrhy ODS byly alespoň předloženy, „aby bylo zřejmé, co budeme chtít prosazovat“ v příštím období.

Poslankyně Barbora Urbanová (STAN) považuje úpravy jednacího řádu za nezbytné. „Zahraniční zkušenost ukazuje, že jsme opravdu zvláštní, když nevíme při příchodu do práce, jestli se návrhy na programu stihnou, nebo nestihnou, nebo jestli bude místo toho zrovna někdo řešit svoje problémy a fňukat u pultíku. To totiž není obstrukce, která má bránit přijetí něčeho, to je divadlo na sociální sítě,“ řekla pro Echo24.

Co má ještě šanci projít?

Podle šéfa poslanců TOP 09 Jana Jakoba lze reálně očekávat přijetí jen těch návrhů, které jsou nyní ve druhém či třetím čtení, nebo těch, které projdou zrychleným řízením. Domnívám se, že je reálné přijmout ještě zhruba dvě až tři desítky zákonů, uvedl Jakob.

Koaliční poslanci tak vstupují do předvolebního léta s vědomím, že zbytek legislativních slibů už nemusejí stihnout dotáhnout, je aale férové to pojmenovat. „Neumím si představit, že by naši ministři lhali o tom, co všechno je ještě reálné stihnout, když všichni dobře vědí, že legislativní proces zabere standardně víc než půl roku,“ řekla už dříve předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová.