Věk je jen číslo: Mitsubishi Eclipse Cross

Zatímco část aktuální modelové palety Mitsubishi pro Evropu vzniká v kooperaci s Renaultem, nabízí japonská značka ještě pár svých modelů. Jedním z nich je Eclipse Cross, který byl představen v roce 2017 a před pěti lety ho konstruktéři značně zmodernizovali a k pohonu začal sloužit plug-in hybrid.

Aktuálně je tento model v nabídce v akční verzi Black Edition s cenou jen lehce nad 900 tisíc korun, což je vzhledem k velikosti auta (4,5 metru na délku), pohonu všech kol i možnosti jet výhradně na baterky docela zajímavá nabídka. Přesto ale nehrozí, že byste měli na tento vůz narazit na každém rohu – japonské SUV má totiž několik specifik, která si musí najít své příznivce.

Předně jde o samotnou plug-in hybridní techniku. Ta využívá nepřeplňovaný benzinový čtyřválec o objemu 2,4 litru a dva elektromotory. Ten na přední nápravě má výkon 60 kW, na zadní 70 kW. Systémový výkon výrobce uvádí 138 kW, tedy téměř 190 koní. To zní na první pohled slibně, avšak auto i tak dosahuje maximální rychlosti jen 162 km/h a na stovku se dostane jen těsně pod 11 sekund. Když ještě zohledníme reálný dojezd na elektřinu při plném dobití akumulátoru (kapacita 13,8 kWh), který činí kolem 30 km, je nutné se pravdě podívat do očí a přiznat, že dnešní plug-in hybridy umějí v této kategorii výrazně více. Ale jsou také citelně dražší. Jakkoli dynamika, kterou v rozletu nepodporuje ani jednostupňová převodovka, tedy není vyloženým magnetem, spotřeba paliva by už být mohla. Pokud pravidelně dobíjíte, můžete zejména ve městě dosahovat spotřeby citelně pod 5 litrů na 100 km, v běžném režimu lze bez ústupků jezdit kolem 7 litrů na 100 km. Auto si totiž vždy nechává v baterii dostatek energie, takže i s vybitým akumulátorem funguje jako účinný hybrid.

Pozitivem rovněž je, že Eclipse Cross zvládne jízdu v čistě elektrickém režimu až do rychlosti 135 km/h, tedy v dálničním tempu. Kromě toho lze „uzamknout“ stav akumulátoru a použít čistě elektrický pohon až později, třeba ve městě. Plug-in rovněž podporuje funkci V2H, kdy přes patřičný wallbox umí napájet ze své baterie domácnost, a nechybí ani mód V2L pro napájení externích zařízení. I když auto jako takové tedy není úplně výkřikem poslední doby, pohon toho umí nadstandardně hodně.

Pochvalu zaslouží i jízdní komfort – podvozek je nastaven spíše na klidnější cestování, ale působí robustně, nerozhodí ho ani výmoly českých silnic, a když na to přijde, zvládne bez odmlouvání i razantnější manévry, byť se při nich karoserie trochu víc naklání. Dobré je i odhlučnění, tedy kromě situací, kdy požadujete výraznější akceleraci, pak je pohonné ústrojí víc slyšet.

Design vozu je vyloženě japonský, tedy poměrně komplikovaný, což na někoho může působit až neharmonicky. Auto je skutečně plné záhybů, linek, zlomů a zároveň větších ploch, takže v něm stylistický záměr tvůrců musíte někdy hledat. Paket Black Edition přidává řadu černých prvků, ať už jde o litá kola, ochranné kryty nárazníků, či černě čalouněný strop. Interiér navazuje na vnější styl a přináší něco, na co u dnešních nových aut už nejsme moc zvyklí – tedy poměrně zastaralou architekturu palubní desky s množstvím mechanických tlačítek, která mají různorodý styl. Pokud ale nejste vyloženě technologický nadšenec, záhy zjistíte, že je vše přehledně uspořádáno a že toto klasické ovládání auta v jistém „retrostylu“ má své nesporné výhody v jednoznačnosti, jednoduchosti a rychlosti. Pravda ale je, že infotainment má malý displej se zastaralou grafikou a v tomto ohledu by si zákazník zasloužil přece jen o něco lepší kvalitu. Na tu si však nebude stěžovat v oblasti zpracování a materiálů, stejně tak by mu měl vyhovovat počet odkládacích prostor a vnitřní prostornost pro posádku. S kufrem už to tak slavné není, protože má v základu objem pouze 359 litrů. Stejně tak nádrž by si auto zasloužilo o něco větší než jen 43litrovou.

Plusy:

funkce plug-in hybridu, komfortní jízdní vlastnosti, spotřeba paliva

Minusy:

dojezd na elektřinu, zastaralý infotainment, menší kufr