Falešné pokuty řidičům, investice v polích i zásahová jednotka ČNB. Podvodníci mají nové finty

Podvodníci v Česku i na Slovensku v posledních měsících přicházejí s novými a stále sofistikovanějšími metodami, díky nimž lidé pravidelně přicházejí o své úspory. Oběťmi se stávají investoři, senioři i běžní uživatelé internetu, kteří reagují na zdánlivě věrohodné nabídky či výzvy. Policie i banky varují, že podvodné scénáře jsou čím dál propracovanější a oběti je jen těžko rozpoznávají.

Novinkou letošního léta jsou falešné výzvy cílené na řidiče. Lidem přicházejí SMS nebo telefonáty s tvrzením, že spáchali dopravní přestupek, a pokud se nepřihlásí na portál a nezaplatí, hrozí jim pokuta nebo odebrání bodů z řidičského konta. Podvodníci obětem posílají odkazy na podvržené weby. Mohou mít i zdánlivě oficiální podobu jako například „https://i-dportal-govczformulare-vypis-z-bodoveho-konta-ridice-cz.top/“.

Scénář spoléhá na moment překvapení a obavy z postihu. Oběť má pocit, že musí jednat okamžitě, a bez ověřování vyplňuje citlivé údaje.

Bankovní kurýři a investiční pasti

Průzkum České spořitelny ukázal, že každý druhý Čech se už setkal s pokusem o internetový nebo telefonický podvod. Část lidí sice trik rozpozná, ale devět procent obětí skutečně o peníze přijde. Jen za první pololetí letošního roku připravili podvodníci klienty České spořitelny o 238 milionů korun, což představuje meziroční nárůst o 41 %.

„Dramaticky narostly počty případů, kdy podvodník klienta přesvědčil k výběru hotovosti a jejímu předání podvodnému kurýrovi,“ popisuje expert na klientskou bezpečnost v ČS Teo Filip. Často se podle něj stává, že i při varování ze strany banky klienti trvají na provedení transakce a zatajují důležité okolnosti.

Podvodníci se nejčastěji vydávají za bankovní poradce, investiční makléře nebo zaměstnance bezpečnostních složek. Lákají buď na „výhodné investice“, nebo naopak hrozí údajnou ztrátou peněz. Podle manažera klientské bezpečnosti ČS Petra Zímy lidé stále podceňují možnost ověřit si poradce přímo ve své bance. „Třetina lidí neví o této možnosti a často jim stačí, že se dovolají na číslo, které si našli na internetu,“ upozornil.

Peníze předávané v polích

Pražští kriminalisté nedávno objevili nový typ podvodu, při němž oběti reagovaly na internetové reklamy s tvářemi známých osobností. Falešní investiční makléři je přesvědčili, aby vkládali peníze do údajné aplikace. Ta virtuálně ukazovala, že jejich úspory rostou. Skutečné peníze však museli předávat neznámému muži osobně – často i na odlehlých místech.

„Podle instrukcí pak lidé opakovaně předávali úplně cizímu člověku peníze někde mezi poli v Dolních Chabrech,“ uvedl policejní mluvčí Jan Daněk. Policie při jedné z takových předávek pachatele zadržela, přesto se škoda může vyšplhat až k desítkám milionů korun.

Podvodníci cílí i na uživatele sociálních sítí. Často se vydávají za známé prodejce a lákají na zboží „za zlomek ceny“. Pod příspěvky se objevují stovky falešných pozitivních komentářů, které mají budit dojem důvěryhodnosti.

„Spotřebitelé by se neměli příliš spoléhat na komentáře. Často jsou to účelově vytvořené reakce z falešných účtů,“ varuje ředitelka dTestu Eduarda Hekšová. Podle ní podvodníci zneužívají i psychologický efekt: nechají uživatele vyplnit dlouhé formuláře, aby získali pocit, že už „investovali čas“, a tím je přiměli dokončit nákup či poskytnout osobní údaje.

Podvodné aktivity se přesouvají také do komunikačních aplikací. WhatsApp v prvním pololetí zablokoval 6,8 milionu účtů spojených s podvody, z nichž část byla napojena na zločinecké skupiny v jihovýchodní Asii. Podle BBC podvodníci dokonce využívali umělou inteligenci k psaní přesvědčivých zpráv.

Oběti v Česku i na Slovensku

Policie řeší řadu konkrétních případů. Ve Zlíně přišla šestatřicetiletá žena po sérii půjček o více než milion korun, když předávala peníze mužům, kteří ji přesvědčili k investici za pomoci „umělé inteligence“.

Muž z Jesenicka zase uvěřil falešnému prodejci a zaplatil předem 800 000 korun za vůz Tesla, který nikdy neobdržel. V Prostějově naletěl šestašedesátiletý muž podvodníkům, kteří se vydávali za „zásahovou jednotku ČNB“. Pod jejich tlakem obešel čtyři banky, vybral úspory a předal jim hotovost v hodnotě 1,8 milionu korun.

Podobná vlna zasáhla i Slovensko. Jen v prvním pololetí přišli senioři o více než milion eur (24,5 milionu Kč). Pachatelé se vydávají za falešné policisty nebo příbuzné a přesvědčují starší lidi, aby peníze vyhodili z okna či je odevzdali kurýrovi. „Je nevyhnutelné, aby senioři nikdy nevybírali peníze na žádost cizího člověka,“ varoval slovenský ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok.

Ponziho schémata a falešné investice

Kriminalisté zároveň obvinili dvojici mužů, kteří od roku 2023 provozovali několik fiktivních investičních firem. Investory lákali na vysoké zhodnocení, ve skutečnosti šlo o klasické Ponziho schéma. „Pouze část peněz byla vyplácena zpět jako údajný zisk. Většinu si podezřelí ponechali a utráceli za majetek,“ uvedl policejní mluvčí Jan Rybanský.

Podle odborníků mají podvodníci společnou strategii: vytvářejí na oběti časový tlak a vzbuzují strach, nebo naopak slibují rychlý zisk. „Podvodníci napodobují procesy a komunikaci institucí tak věrohodně, že i zkušení klienti podléhají,“ zdůraznil Teo Filip z České spořitelny.

Základní rada zní: nikdy neklikat na podezřelé odkazy, nesdělovat cizím lidem osobní ani bankovní údaje a vždy si ověřit pravost nabídky či výzvy u instituce, za kterou se volající nebo pisatel vydává.