Praha nestaví kvůli Bartošově zpackané digitalizaci. „Zrychlit a odstranit byrokracii. Zdražuje to výstavbu“

Praha se stále topí v bytové krizi. Developeři sice připravují rekordní počet nových bytů, ale kvůli zpackané digitalizaci stavebního řízení pod taktovou Ivana Bartoše (Piráti) se stále nestaví. Nutno dodat, že minulý rok se vydalo nejméně stavebních povolení za posledních 26 let. Podle analýzy společnosti Central Group je v současnosti v různých fázích přípravy až 150 tisíc nových bytů, přesto je nabídka na realitním trhu stále nedostatečná. Tento paradox, kdy se příprava bytů vleče i několik let, vede k prudkému nárůstu cen bytů.

Pražský rezidenční trh zaznamenal rekordní zájem kupujících. V prvním čtvrtletí letošního roku se prodalo kolem 2 550 nových bytů, tedy téměř o dvě třetiny více než ve stejném období loni. Zároveň se jedná o prodejně nejúspěšnější první čtvrtletí za posledních více než 15 let, kdy se vedou statistiky. Nabídka nových bytů zde ale jen od začátku roku klesla o 6 % a zůstává zcela nedostatečná.

Podle aktuálních dat Central Group je přitom v Praze v různých fázích přípravy rekordních 150 tisíc nových bytů. Jenže kvůli zdlouhavému a komplikovanému systému povolování se je stále nedaří dostat na trh v dostatečném počtu. Tento stav navíc trvá dlouhodobě. Průměrně je v Praze každý rok povoleno pouze kolem 6 tisíc nových bytů, reálnou potřebou metropole je ale podle analýz IPR Praha každoročně povolit a postavit minimálně 10 000 nových bytů. Vzpomínkou na absurdnost současného systému je případ změny územního plánu na Žižkově, kde schválení pro výstavbu několika tisíc bytů trvalo celých 16 let.

Hlavním důvodem tohoto rozporu je pomalé a složité povolování stavebních projektů. „Schvalování trvá déle než samotná stavba,“ komentoval situaci Dušan Kunovský, šéf Central Group. „Zrychlit povolování je zcela nezbytné, není to ale jediný nutný krok. Je potřeba také zrychlit a zpružnit územní plánování, aby bylo vůbec kde stavět... A nutným krokem je také zmírnění neskutečné přeregulovanosti stavebnictví, která dusí a zdražuje bytovou výstavbu,“ řekl.

SOUVISEJÍCÍ: Zlatým dolem budou nájmy, soudí developeři. Více pronajímají, než prodávají

Kromě zdržování v povolovacích procesech varuje Kunovský také před přeregulovaností celého stavebního sektoru. Podle něj současná legislativa dusí inovace a zvyšuje ceny výstavby o dalších 15 procent, což má přímý dopad na konečné ceny pro kupující. „Není to jen problém Prahy, ale celé republiky. Zatímco v jiných evropských metropolích ceny nemovitostí rostou stabilně, Praha je příkladem neefektivního a pomalého systému, který brzdí rozvoj,“ dodává Kunovský.

Na problémy se stavebním řízením ukazuje i klesající číslo vydaných stavebních povoleních. To je nejnižší za posledních 26 let. Tento propad se přisuzuje nepovedené digitalizaci stavebního řízení v rukou exministra Ivana Bartoše, která již tak dlouhé procesy ještě zpomalila a prodloužila. Na problémy spojené se stavebními úřady a vydávání povolení upozornil i ředitel CREDITAS Real Estate Borek Simandl. „Český trh potřebuje zjednodušit procesy, odstranit byrokratické překážky a zajistit právní stabilitu. Jen tak se podaří výstavbu zrychlit, zpřístupnit bydlení a zabránit dalšímu růstu cen,“ uvedl.

Česká republika potřebuje výrazně odlehčit administrativě a řádově zjednodušit řízení. "To by pomohlo stavět víc, rychleji a v důsledku levněji. Není to nijak nová myšlenka, přesto se jí nepodařilo naplnit ani po třiceti letech od sametové revoluce a cenou je pouze klesající dostupnost vlastního bydlení," uvedl Borek Simandl.

Nejhorší dostupnost bydlení? Průměrný byt v Praze stojí 15,5 ročních platů

Nedostatek nových bytů má dalekosáhlé důsledky nejen pro samotný trh s bydlením, ale i pro ekonomiku. Každý rok, kdy povolovací procesy zůstávají pomalé, město přichází o miliardy z kontribucí a DPH. Stát by mohl z připravovaných projektů získat až 190 miliard korun, což by přineslo nemalý ekonomický přínos.

Ceny rostou jak u nových, tak u starých bytů. To představuje další překážku pro zájemce o bydlení, jelikož ceny starších bytů vzrostly až o 16 procent. V některých pražských lokalitách, jako je Praha 1 nebo Praha 7, ceny metrů čtverečních překročily hranici 200 000 korun. To znamená, že pro většinu obyvatel města je vlastnictví nemovitosti stále nedosažitelné.

Důsledky těchto problémů mají přímý dopad na životní úroveň obyvatel. Podle aktuální statistiky CG-Index na pořízení průměrného bytu v hlavním městě stačí 15,5 ročních platů. To je zhruba o jednu roční mzdu více než před půl rokem, a o pět ročních mezd více než v roce 2015. Praha se tak nachází na vrcholu žebříčku evropských měst, kde je dostupnost bydlení nejhorší.

Zatímco Praha čeká na zrychlení povolovacích procesů a efektivní reformy územního plánování, ceny nemovitostí budou i nadále růst, což ještě více zhorší situaci pro zájemce o vlastní bydlení. Město tak stojí před těžkou volbou: buď se podaří zjednodušit a urychlit výstavbu, nebo se situace s dostupností bydlení bude stále více zhoršovat.