Úleva pro nejmenší podnikatele: kolik budou platit na odvodech a kolik dostanou zpátky

Živnostníkům se po letech rekordního nárůstu minimálních odvodů rýsuje úleva. V pravděpodobné budoucí vládě panuje shoda na zastavení konsolidačního balíčku končící vlády, který měl od ledna znovu citelně zvýšit měsíční zálohy na sociální pojištění. Výrazně se tak uleví nejen nejmenším podnikatelům platícím minimální odvody, ale i plátcům paušální daně v prvním pásmu. Změna nemůže vzhledem k legislativnímu procesu začít platit od ledna, již vzniklý návrh však počítá s tím, že se podnikatelům peníze zpětně vrátí.

Záměr zastavit zvyšování minimálního vyměřovacího základu sociálních odvodů ohlásili zástupci ANO, SPD a Motoristů hned na začátku vyjednávání o programu jejich budoucí vlády, tato změna se konec konců objevovala i ve volebních programech či vyjádřeních zástupců stran před volbami. Ve sněmovně tak už nyní leží návrh, který by měl poslední rekordní navýšení v příštím roce zvrátit.

Konsolidační balíček, který prosadila vláda Petra Fialy (ODS), v letech 2024 až 2026 totiž postupně zvyšuje minimální vyměřovací základ pojistného na sociální pojištění OSVČ z 25 procent na 40 procent průměrné mzdy, tj. o pět procentních bodů ročně, čímž se přibližuje minimální vyměřovací základ na úroveň minimální mzdy. Pokud růst nová vláda zastaví či se zpětnou platností zruší, minimální odvody pro živnostníky se budou nadále počítat jako letos, minimální vyměřovací základ tedy bude vycházet ze 35 % průměrné mzdy.

Pro ilustraci, jak rapidní růst spustily úpravy z konsolidačního balíčku, může posloužit srovnání za poslední dekádu. V porovnání s růstem záloh v předchozích letech jde skutečně o nevídaný skok. Zatímco před deseti lety v roce 2015 odváděli živnostníci na minimálních odvodech 1943 korun měsíčně na sociálním pojištění a 1797 korun na zdravotním pojištění, tedy celkem 3740 korun, o pět let později to bylo celkem 4896 korun, tedy zhruba o tisíc korun více za pět let. V roce 2026, tedy zhruba po dalších pěti letech, však mají živnostníci v porovnání s rokem 2020 platit měsíčně o zhruba čtyři tisíce měsíčně navíc.

Ponechání minimálního vyměřovacího základu na 35 % by tak znamenalo, že odvody na sociální pojištění příští rok vzrostou výrazně méně. Živnostníci by tak odváděli měsíčně zhruba o 720 korun méně na sociálním pojištění, které by v příštím roce činilo 5004 korun měsíčně a celkem by tedy za minimální zdravotní a sociální pojištění platili OSVČ 8310 korun. V případě paušální daně by pak platba klesla na 9056 korun, tedy o více než 900 korun měsíčně.

Vyměřovací základ už do letošního roku v rámci konsolidačního balíčku vyrost o 10 %, původně byl tedy na hodnotě 25 % průměrné měsíční mzdy. Pro ilustraci, pokud by zůstal výpočet na této úrovni, živnostníci by v příštím roce místo 5720 korun na sociálním pojištění odváděli pouze 3575 korun, celkem i se zdravotním pojištěním by tedy odvod činil 6881 korun, odvod by se tak snížil o více než 2000 korun měsíčně. V případě paušální daně by pak byla platba nižší o téměř 2500 korun měsíčně.

Nová sněmovna by mohla podle návrhu předkladatelů schválit novelu zrychleně už v úvodním kole. Uvádějí, že její účinnost ještě letos se již nestihne. Živnostníci by tedy museli na začátku roku hradit zvýšené odvody, pokládaly by se podle předlohy za přeplatek. Živnostníci by o jeho vrácení museli požádat do konce příštího roku.

Předkladatelé připomínají, že konsolidační balíček z roku 2023 také zvýšil minimální roční vyměřovací základ na důchodové pojištění z 50 procent daňového základu na 55 procent. Zvýšily se i měsíční vyměřovací základy u živnostníků v paušálním režimu ve druhém i třetím pásmu. V případě osob samostatně výdělečně činných, kteří tuto činnost vykonávají jako vedlejší, základ vzrostl o jeden procentní bod na 11 procent. Nynější poslanecká předloha tento základ ponechává.

S návrhem zvýšit výrazně odvody živnostníkům přišel v roce 2023 ministr práce (nyní v demisi) Marian Jurečka (KDU-ČSL), který sháněl zdroje na umoření nákladů důchodového systému. Ministr i jeho poradci razili tezi, že i přes očekávané nižší důchody zaměstnanci stále v poměru „dotují“ živnostníkům jejich penze. Stát tím pak podle ministra i měl pomoci těm živnostníkům, kteří si neuvědomují, že je nižší důchody čekají.

S podobnými argumenty pak končící ministr kritizuje snahu zvrátit efekt konsolidačního balíčku i nyní. „Jestli mají dnes důchodci problém s nízkým důchodem, tak nejčastěji právě ti co platili velkou část života jen minimální pojistné. Pak se bohužel někteří z nich stávají také závislí na pomoci z dávek,“ uvedl Marian Jurečka v reakci na sociální síti X.

Tyto argumenty vyvolaly už zpočátku kritiku některých podnikatelských organizací. Podnikatelé dlouhodobě poukazují na skutečnost, že daňové zvýhodnění jde ruku v ruce s riziky a chybějící ochranou, kterou stát poskytuje zaměstnancům, stejně tak upozorňovali, že živnostníci nepotřebují vysvětlovat kolik odvádí a co to znamená.