Lepší výkon, horší výsledky. Data ukazují, že AI může mít negativní dopad na vzdělávání dětí

Nástup moderních jazykových modelů do českého školství nijak nezaostal za světem, začalo k němu docházet poměrně živelně a jak deník Echo24 dříve informoval, školy v Česku spíše zaskočil a začaly mu v lecčems ustupovat a hledat cesty, jak se přizpůsobit. Univerzity začaly například i rušit tradiční závěrečné práce či debatovat o proměnách výuky, na nižších stupních dochází ke školením a rozporům, jak k situaci přistoupit. Děti mezitím už nástroje hojně využívají a ze studií i od odborníků vyplývají varování před tím, že může mít nezvládnutý nástup AI negativní dopady na vzdělávání.

Umělá inteligence se ve školách postupně „zabydluje“, jak ukazují i data v nedávno zveřejněné analýze OECD. V roce 2024 ji podle mezinárodního průzkumu TALIS při své práci používalo 37 % učitelů nižšího sekundárního stupně (v Česku odpovídajícímu druhému stupni základních škol). Více než polovina z nich vnímá AI jako užitečný nástroj pro tvorbu nebo zlepšování příprav na výuku. Zároveň však mezi pedagogy převažují obavy a podezřívavost - u 72 % učitelů proto, že AI žákům umožňuje vydávat práci vytvořenou umělou inteligencí za vlastní.

Analýza zároveň upozorňuje, že se objevuje stále více studií, které naznačují, že lepší výkon žáků při využití generativní AI neznamená automaticky lepší učení. Pokud žáci přenášejí přemýšlení na jazykové modely, hrozí dopady, které mohou v dlouhodobém měřítku škodit. Některé studie ukazují, že výhoda žáků, kteří běžné jazykové modely používají, se sice projeví v kvalitněji zpracovávaných výstupech během studia, často ale mizí při testech, kde k těmto nástrojům přístup nemají a někdy se dokonce mění v nevýhodu. Jinak tomu je u nástrojů specificky vytvořených pro pedagogickou činnost.

Klíčovým faktorem se tak stává způsob, jakým jsou nástroje generativní AI ve výuce využívány. Pokud jsou navrženy nebo používány s jasným pedagogickým záměrem, mohou naopak přinášet trvalejší studijní přínosy, podporovat kritické myšlení, vyplývá z analýzy. OECD uvádí, že generativní AI má potenciál posilovat roli učitele - zejména tehdy, pokud jsou pedagogové zapojeni do návrhu těchto nástrojů a pokud AI slouží k obohacení výuky, nikoli k nahrazování lidského myšlení a vztahů ve vzdělávání.

Čeští učitelé využívají umělou inteligenci při výuce nebo k usnadnění učení žáků více, než je průměr Evropské unie. Nadprůměrná je i míra účasti českých učitelů na profesním vzdělávání, které se na umělou inteligenci a její používání zaměřuje. Vyplývá to z dat zmiňovaného průzkumu TALIS 2024, které v národní zprávě představila Česká školní inspekce.

V posledních 12 měsících před sběrem dat, tedy před jarem 2024, využilo umělou inteligenci při výuce nebo k usnadnění učení žáků asi 46 procent českých učitelů, průměr zemí EU činil 32 procent. Nadprůměrná byla podle Basla i účast českých učitelů na profesním vzdělávání, které se na umělou inteligenci zaměřovalo. V ČR se jednalo o asi 54 procent, průměr zemí EU byl asi 30 procent.

Umělou inteligenci během posledních 12 měsíců před sběrem dat využili v Česku častěji učitelé než učitelky. Zároveň klesá míra využívání AI s vyšším věkem pedagogů. Mezi věkovou skupinou učitelů mladších 30 let a skupinou pedagogů starších 50 byl rozdíl více než 30 procentních bodů. Začínající učitelé s praxí do pěti let využili umělou inteligenci ve větší míře ve srovnání se zkušenými učiteli, kteří mají více než deset let praxe. U mladší skupiny se jednalo o asi o 58 procent, u těch starších o asi 39 procent.

Za přínosy využívání AI označovali učitelé například to, že umožňuje přizpůsobit materiály různým schopnostem žáků a podporuje žáky se specifickými potřebami. Naopak mezi největší obavy učitelů podle zprávy patří, že generativní AI může poskytoval fakticky chybné informace či to, že ji žáci budou využívat k podvádění.