Malý převrat v právu: Za každý trest platit a vyprázdnit věznice

V českém trestním řádu se schyluje k malé revoluci. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) totiž posílá do meziresortního připomínkového řízení reformu trestního práva, která chce rozšířit ukládání alternativních trestů na úkor trestu odnětí svobody. Návrh mimo jiné obsahuje možnost postihnout pachatele jakéhokoliv trestného činu peněžitým trestem nebo dalšími, čímž by měl pomoci vyprázdnit přeplněné české věznice. Očekává se okolo toho velká diskuze, opozice s návrhem víceméně souhlasí, obává se ale toho, zda Blažek vše stihne.

Snižuje také dolní hranice trestů u všech majetkových a hospodářských trestných činů s výjimkou činů proti měně, takže za každý bude možné uložit i podmínku, obecně prospěšné práce nebo domácí vězení. Podle ministerstva se návrh ještě může změnit poté, co projde připomínkovým řízením.

Ministr Blažek (ODS) uvedl, že jeho úřad o novele trestního zákoníku a trestního řádu diskutoval v rámci koalice, s představiteli ministerstva vnitra, policie, soudců, státních zástupců, Vězeňské služby i s neziskovými organizacemi. „Před prvním čtením v Poslanecké sněmovně budu o zákonu jednat ještě se zástupci opozice,“ vzkázal.

To se ale ještě nestalo. Opoziční poslankyně a místopředsedkyně ústavně-právního výboru Vladimíra Lesenská (SPD) pro Echo24 řekla, že ministr Blažek avizoval, že návrhy projedná i s opozicí. „Jednání je panem ministrem avizované, ale ještě k němu nedošlo, protože to ještě nejspíš není vládou definitivně dohodnuté,“ uvedla Lesenská s tím, že záměr snížení počtu vězňů vítá. „Myslím si, že některé trestné činy by si zasloužily alternativní tresty. Naopak některé tresty možná i ve světle nedávných událostí by zasloužily zpřísnění,“ dodala Lesenská.

Věznice po okraj

V Česku je aktuálně za mřížemi 19 807 lidí, kapacita věznic je naplněná z více než 97 procent. Tuto situaci není podle ministerstva namístě řešit výstavbou nových věznic, ale spíše přehodnocením trestní politiky. Potřeba snížení počtu vězňů se objevuje i mezi návrhy Národní ekonomické rady vlády (NERV).

Autoři návrhu uvedli v důvodové zprávě, že trest vězení by měl být využívaný jen v případech, kdy je to nutné k ochraně společnosti – tedy když je zapotřebí pachatele separovat. „Odplatnou a odstrašující funkci trestu odnětí svobody nelze přeceňovat. Zvyšování trestů, po kterém veřejnost často volá, s sebou nese spíše ekonomické náklady, než aby mělo vliv na míru páchané kriminality,“ konstatovali. Na pachatele lze podle nich v řadě případů působit prostřednictvím Probační a mediační služby, vhodným programem sociálního výcviku či psychologickým poradenstvím.

Univerzálním trestem by měl nově být peněžitý trest – soudy jej tedy budou moci uložit ne pouze za některé, ale za všechny trestné činy, a to buď samostatně, nebo vedle jiného trestu. Vyšší míra ukládání peněžitých trestů podle ministerstva mimo jiné povede i k jednodušší cestě pro poškozené k vymožení majetkových nároků.

To si pochvaluje i nejvyšší státní zástupce Igor Stříž. „Osobně nejvíce vítám možnost zavedení peněžitého trestu jako trestu hlavního, univerzálního. To znamená, že by soudce musel nejdříve zvážit, zda jsou dány podmínky pro uložení peněžitého trestu, a teprve poté uvažoval o trestu odnětí svobody,“ uvedl Stříž.

A změny vítá i Asociace organizací v oblasti vězeňství (AOOV). „Upozorňuje, že je potřeba, aby novela byla projednána a vstoupila v účinnost co nejdříve. Stávající situace ve vězeňství je totiž alarmující. Aktuální počet vězňů nyní dosahuje 19 768 osob a tento počet nadále roste. Rok uvěznění stát přijde na cca 650 000 Kč na jednoho odsouzeného. Celkem zaplatíme každý rok skoro 13 miliard korun,“ upozorňuje v tiskové zprávě.

Stihne se to?

Zdaleka největší obavy tak jsou ohledně toho, zda se vše stihne. Vládě k projednání totiž ministr Blažek chce novelu zaslat do června. „Je to za pět minut dvanáct, přitom to bylo v programovém prohlášení této vlády. Já jsem to vždycky podporovala a vždycky jsem říkala, že by to mělo být již dříve,“ kritizovala exministryně a předsedkyně sněmovního podvýboru pro justici Helena Válková (ANO).

Předseda pirátských poslanců Jakub Michálek tvrdí, že se vše stihne. „Návrh je připraven, plánuje se představení odborné a široké veřejnosti. Hlavním přínosem je právě snížení počtu vězňů, za které dnes platí daňoví poplatníci mnoho miliard korun a kteří nepřispívají do státní kasy daněmi a odvody,“ uvedl Michálek s tím, že odstranit se mají chybně ukládané příliš represivní tresty, které se sčítají a urychlit se má návrat odsouzených do normálního života. „Naopak tím snížíme recidivu, což ve výsledku zvýší bezpečnost lidí a podaří se nám tak dohnat západní Evropu,“ dodal.

Novela také rozšiřuje okruh trestných činů, za které bude možné uložit trest obecně prospěšných prací a trest domácího vězení. V této souvislosti ministerstvo spoléhá na provoz nového systému elektronického monitoringu, který Probační a mediační služba testuje.

Jak už ministerstvo dříve avizovalo, návrh počítá také s částečnou dekriminalizací neplacení alimentů a s mírnějšími tresty u opakovaných krádeží. Nižší by měly být rovněž tresty u schvalování teroristických trestných činů na internetu a postihy samozásobitelů konopí i podobných měkkých drog.

K dalším novinkám patří možnost uložit trest zákazu plnění veřejných zakázek nebo účasti ve veřejné soutěži a trest zákazu přijímání dotací a subvencí nejen právnickým, ale i fyzickým osobám. Návrh také zakotvuje nové trestné činy spočívající v neoprávněné činnosti pro cizí moc a v takzvané deepfake pornografii.

Státní zástupce dostane možnost zastavit trestní stíhání v situaci, kdy shromážděné důkazy nejsou dostatečným podkladem pro úspěšné zastupování obžaloby v řízení před soudem. Novela trestního řádu rovněž počítá se zjednodušením přednesu obžaloby i vyhlašování rozsudku.