Češi vyhazují moc jídla. Za plýtvání jinde padají i pokuty

Plýtvání potravinami se v Česku i v celé Evropské unii stává v posledních letech čím dál větším tématem. Jen české domácnosti podle ministerstva životního prostředí (MŽP) vyhodí ročně v průměru 65 kilogramů potravinového odpadu na osobu. To pro ně mimo jiné znamená i výraznou finanční ztrátu – podle nedávného průzkumu jde průměrně o 4636 korun na člověka ročně.

„Plýtvání potravinami je v České republice zásadním problémem,“ uvedla mluvčí MŽP Veronika Krejčí. Resort proto vítá nově schválené unijní cíle a zároveň připravuje vlastní opatření, která mají pomoci trend zvrátit.

Evropská unie poprvé stanovila povinné cíle

Rada EU a Evropský parlament se v březnu předběžně dohodly na revizi směrnice o odpadech, která poprvé obsahuje konkrétní cíle pro redukci potravinového odpadu do roku 2030. Členské státy budou muset snížit množství potravinového odpadu:

• o 10 % v sektoru zpracování a výroby,
• o 30 % na obyvatele v maloobchodě, gastronomii a domácnostech.

Jako referenční období poslouží průměr let 2021–2023. Návrh počítá i s podporou darování neprodaných potravin, které jsou stále zdravotně nezávadné.

Podle polské ministryně pro klima a životní prostředí Pauliny Hennig-Kloské jde o „ambiciózní, ale realistické cíle, které posílí udržitelné potravinové systémy v EU“. Po formálním schválení budou mít státy 20 měsíců na úpravu svých zákonů.

Česká strategie: vzdělávání a podpora potravinových bank

Na rozdíl od Španělska, které letos zavedlo přísný zákon s povinnými plány prevence a pokutami, české MŽP zatím dle svého vyjádření domácnosti sankcionovat nehodlá. „Cesta, jak plýtvání potravinami minimalizovat, je především ve vzdělávání lidí a maximalizaci využití potravin před datem spotřeby nebo krátce po něm v potravinových bankách,“ zdůrazňuje Krejčí.

Potravinové banky hrají v českém systému klíčovou roli. Převádějí neprodané zboží od obchodníků k charitativním organizacím, které ho rozdávají lidem v nouzi. Ministerstvo jejich rozvoj podporuje od roku 2014 – tehdy až 2020 šlo z Operačního programu Životní prostředí více než 500 milionů korun, letos byla vyhlášena nová výzva s alokací 50 milionů a do roku 2027 je vyčleněno dalších 150 milionů.

Nevyužitelný gastroodpad má podle MŽP směřovat do bioplynových a biometanových stanic. V červenci vláda schválila Akční plán pro rozvoj biometanu, který počítá se zpracováním zbytků z domácností, restaurací i podniků. V Česku již takto fungují zařízení v Rapotíně nebo ve Vyškově.

„Je důležité finančně znevýhodňovat skládkování odpadů, aby se všechny subjekty co nejvíce zamýšlely, zda je nutné produkovat takové množství odpadů a směřovaly více k prevenci jejich vzniku,“ doplnila Krejčí.

Domácnosti zůstávají slabým článkem

Podle výzkumů Mendelovy univerzity, které probíhaly v Brně i Praze, se nejvíce plýtvá v domácnostech – často kvůli impulzivním nákupům a nedostatečnému plánování. Generace Z (15–30 let) podle dat plýtvá nejvíce, naopak starší lidé potraviny vyhazují méně často.

„Vyhozené potraviny jsou vyhozené peníze a prostor pro edukaci je velký,“ říká ředitel odboru cirkulární ekonomiky MŽP Jan Maršák. Podle Pavla Kosorina z Food Waste Institutu funguje u Čechů ekonomická motivace nejlépe: pokud si uvědomí finanční dopad, své chování mění. Roční experiment v Brně s 900 domácnostmi ukázal, že pravidelná osvěta dokáže odpad snížit až o 11 %.

Španělský model: povinnosti, kontroly a sankce

Španělská legislativa, která vstoupila v platnost letos v dubnu, jde nad rámec evropských cílů. Požaduje, aby všichni aktéři potravinového řetězce nad určitou velikost vypracovali plán prevence plýtvání, uzavírali smlouvy o darování přebytků a dodržovali přesně stanovenou hierarchii využití potravin. Nedodržení může vést k vysokým pokutám, včetně sankcí za to, že se vhodné potraviny nedarují.

Podle odborníků jde o příklad pro země, které chtějí problém řešit důsledněji. V Česku se však zatím odborná i politická debata přiklání k méně represivnímu, ale více motivačnímu přístupu.

Stále větší roli hrají digitální platformy, které propojují podniky s koncovými spotřebiteli. Aplikace Nesnězeno, nově dostupná ve všech krajích ČR, zprostředkovává prodej nevyužitého jídla se slevou minimálně 50 %. Od svého vzniku zachránila téměř milion kilogramů potravin.

Další projekty, jako aplikace Nebuď Trash, cílí přímo na mladé lidi a snaží se je vzdělávat zábavnou formou.

Skepse a bariéry

Přestože tři čtvrtiny Čechů považují plýtvání potravinami za závažný problém, část veřejnosti zůstává skeptická. Průzkum STEM/MARK pro ministerstvo zemědělství ukázal, že 16 % lidí si myslí, že problém nelze vyřešit, a téměř čtvrtina ho považuje za „nafouknutý“.

Podle Jindřicha Fialky z MZe však i jednoduchá opatření – od plánování nákupů po správné skladování potravin – mohou mít zásadní dopad. Významnou roli hraje také lepší chápání rozdílu mezi datem spotřeby a minimální trvanlivostí, protože v EU až desetina odpadu vzniká právě kvůli neznalosti tohoto rozdílu