Rada EU schválila kritizovaný chat control. „Povede to k plošnému skenování komunikace,“ varují kritici
CHAT CONTROL
Zástupci členských států v Radě EU se shodli na návrhu, který má řešit šíření materiálů na internetu zobrazujících sexuální zneužívání dětí. Nařízení známé pod zkratkou CSAM a přezdívané chat control mělo množství kritiků, kvůli možnosti prolomení soukromých konverzací a dlouho nebyla pro jeho schválení dostatečná podpora. Během aktuálního hlasování však nařízení oproti minulosti podpořilo Německo. Česko podle zdrojů ČTK hlasovalo proti, vadí mu prolamování šifrované komunikace.
Pro schválení byla potřeba kvalifikovaná většina a dánské předsednictví v Radě EU se snažilo dosáhnout kompromisu. Návrh nakonec po dlouhých týdnech jednání podpořilo Německo, které bylo dlouho proti. Se schválenou pozicí nyní půjde Rada EU do vyjednávání s Evropským parlamentem.
„Evropská unie zvyšuje své úsilí v boji proti sexuálnímu zneužívání dětí. Zástupci členských států EU se dnes dohodli na postoji Rady k nařízení o prevenci a boji proti sexuálnímu zneužívání dětí,“ stojí v prohlášení. Návrh se řešil na dnešním jednání takzvaného Coreperu, tedy velvyslanců zemí EU v Bruselu. Proti hlasovaly kromě Česka i Polsko, Slovensko a Nizozemsko, Itálie se zdržela.
Schválení ostře kritizují například čeští europoslanci Pirátů. “Dnešek je velkým zklamáním pro všechny, kterým záleží na soukromí. Rada EU dnes schválila tzv. chat control. Dánské předsednictví si po dlouhých jednáních prosadilo kompromisní verzi návrhu, která se sice tváří jako méně invazivní, ve skutečnosti ale otevírá cestu k tomu, před čím dlouhodobě varujeme: k plošnému skenování našich soukromých konverzací.
Návrh počítá s „dobrovolnou“ možností poskytovatelů online služeb skenovat komunikaci, čímž významně naruší soukromí všech uživatelů. A to bez ohledu na to, zda jsou podezřelí z šíření nevhodného obsahu či nikoliv. Dalším problémem je zákaz aplikací dětem, které pro ně mohou teoreticky představovat riziko obtěžování – což by zahrnovalo sociální sítě ale i třeba WhatsApp nebo videohry,“ uvedla europoslankyně Markéta Gregorová. Ta doplnila, že podobné opatření by vedlo k ověřování věku všech uživatelů.
Poté, co bude nový předpis přijat, budou digitální společnosti povinny zabránit šíření materiálů zobrazujících sexuální zneužívání dětí. Příslušné vnitrostátní orgány pak budou mít pravomoc uložit společnostem povinnost odstraňovat obsah a blokovat přístup k němu, nebo – v případě vyhledávačů – vyřazovat výsledky vyhledávání. Nařízení rovněž zřizuje novou agenturu EU, která bude podporovat členské státy a poskytovatele on-line služeb při provádění normy.
„Každý rok jsou sdíleny miliony souborů, které zobrazují sexuální zneužívání dětí. A za každým jednotlivým obrázkem a videem se skrývá dítě, které bylo vystaveno nejhoršímu zneužívání. To je naprosto nepřijatelné,“ uvedl dánský ministr spravedlnosti Peter Hummelgaard. „Proto jsem rád, že se členské státy konečně dohodly na dalším postupu, který zahrnuje řadu povinností pro poskytovatele komunikačních služeb v boji proti šíření materiálů zobrazujících sexuální zneužívání dětí,“ dodal.
Podle nových pravidel budou poskytovatelé on-line služeb povinni posoudit riziko, že by jejich služby mohly být zneužity k šíření materiálů zobrazujících sexuální zneužívání dětí nebo k navazování kontaktů s dětmi za účelem sexuálního zneužívání. Na základě tohoto posouzení budou muset zavést opatření ke snížení tohoto rizika.
Členské státy přitom budou muset určit vnitrostátní orgány, které budou odpovědné za posuzování rizik. Jestliže poskytovatelé on-line služeb nepřijmou potřebná opatření, mohou být vystaveni pokutám.
Odcházející český ministr vnitra Vít Rakušan naposledy v říjnu na jednání v Lucemburku zopakoval, že Česko návrh odmítá. Šíření dětské pornografie je podle něj třeba řešit, nicméně ne prolamováním šifrované komunikace.
Nový návrh se setkal s ostrou kritikou, o které jsme informovali zde. A to například od experta na digitální právo a ex-europoslance Patricka Breyera sice nyní formálně vypouští povinnost skenovat obsah zpráv, zavádí však tzv. „zmírňování rizik“, které, dle Breyera je něčím, co i tak dává poskytovatelům služeb minimálně možnost – a potenciálně dle něj i do jisté míry povinnost – poměrně jednoduše zavést totální sledování soukromých konverzací i u šifrovaných služeb.
Trialogy mezi Evropskou komisí, Evropským parlamentem a Radou EU jsou plánovány od ledna 2026 a finální hlasování se očekává v dubnu 2026. Experti upozorňují, že návrh i ve své současné podobě může ohrozit anonymitu novinářů, whistleblowerů i politických aktivistů a že plošný zákaz chatovacích aplikací pro mladistvé je nereálný a pedagogicky sporný.
