„Evropa planetu sama nespasí.“ Europoslanec ANO vyzval k odmítnutí nového emisního cíle

Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) jako zpravodaj předložil odmítnutí návrhu Evropské komise na snížení emisí oxidu uhličitého o 90 procent do roku 2040 oproti roku 1990. Prostřednictvím tiskové zprávy o tom informovalo hnutí ANO. Ustavení Knotka jako hlavního vyjednavače čelí kritice od centristických a levicových podporovatelů Green Dealu. Knotek dostal na vypracování zprávy pro EP nezvykle málo času.

Dokument bude nyní přeložen do unijních jazyků a zveřejněn na stránkách europarlamentu. Namísto pozměňovacích návrhů ale obsahuje zpráva jen jeden bod: doporučení k zamítnutí návrhu EK. Výbor EP se bude návrhem zabývat v září.

„Evropská Komise chce rychleji snižovat emise skleníkových plynů, ať to stojí, co to stojí. Odnesou to ale především Evropané. Nový cíl totiž povede ke ztrátě konkurenceschopnosti evropského průmyslu vůči světovým ekonomikám, které takové právně závazné pravidla pro rok 2040 nemají. Je tu extrémní riziko přesunu výroby mimo EU, ztráty pracovních míst napříč Evropou a celkové oslabení hospodářství Unie,“ uvedl Knotek v komentáři zaslaném redakci Echo24. Jako zpravodaj bude Knotek řídit vyjednávání a přípravu stanoviska Evropského parlamentu k tomuto návrhu.

Knotek připomněl, že nyní v rámci balíčku Fit for 55 snižuje EU emise uhlíku o 55 % do roku 2030. Podíl Evropské unie na celosvětových emisích CO2 je přitom jen přibližně 6–7 %. Oproti tomu Čína produkuje zhruba 30 %, Spojené státy 14–15 %, Indie 7–8 % a zbytek světa – včetně rozvojových zemí – tvoří přibližně 40 % emisí. „Evropa si nesmí nalhávat, že zachrání planetu sama. Pokud ostatní velké ekonomiky nepřijmou srovnatelně přísná opatření, dopadne na nás jen vysoká cena a ztráta konkurenceschopnosti – bez skutečného efektu na klima,“ řekl dále Knotek s tím, že Evropa tímto návrhem oslabuje sama sebe.

ECHO PORADA: Fiala pod německým diktátem? Kdo stojí za vytýkacím dopisem Ficovi?

Návrh musí získat souhlas členských států i Evropského parlamentu. Předchozí klimatické cíle EU vyžadovaly i jednomyslné schválení šéfy unijních států a vlád na Evropské radě. Projednání na summitu EU se ale nyní podle informací ČTK nestihne, protože dánské předsednictví by chtělo mít souhlas s návrhem na stole již v září, na jednání unijních ministrů životního prostředí. Do té doby se přitom žádná Evropská rada nekoná, další je až na konci října.

Místopředseda ANO Karel Havlíček nová klimatická opatření rovněž kritizoval. Evropské průmyslové firmy podle něj začínají snižovat svoji výkonnost, hlavním důvodem jsou vysoké a nepředvídatelné ceny energií spojené mimo jiné s evropskými dekarbonizačními cíli a se systémem obchodování s emisními povolenkami. „Žádné kompromisy. Snížení emisí o 90 % do 2040 oproti 1990 je nepřijatelné. (...) Poslední zvonění před nevratnými kroky udělat z EU hospodářský skanzen,“ uvedl Havlíček na síti X.

Knotek již dříve uvedl, že EU potřebuje zákon, který by se zabýval dopady změny klimatu. Zelenou dohodu však tvrdě kritizoval, označil ji za „směšnou“ a tvrdil, že tato politika „poškozuje průmysl“, aniž by skutečně zastavila „záplavy a požáry“ způsobené klimatickou změnou. Nedávno Knotek označil návrh nového cíle za „absolutní šílenství“.

Problematické je nicméně podle pozorovatelů to, že Knotek dostal na vypracování zprávy pro EP nezvykle málo času. „Evropská komise představila nový klimatický cíl. Zelení fanatici v Evropském parlamentu zřejmě tuší, že my, Patrioti, rozhodně neplánujeme Green Deal dále zpřísňovat. Možná i proto se nám „snaží pomoci“ tak, jak jen to jde. Bojí se a ohýbají pravidla. Namísto obvyklých jednoho až dvou měsíců jsme na vypracování zprávy pro Evropský parlament dostali pouhých osm dní. Pokud bychom to nestihli, předseda výboru (fanda Green Dealu) může zpravodajství Patriotům odebrat. Ale my to stihneme,“ uvedl na síti X Knotek.

Vývoj politiky EU je problematický, říká ekonom

To, že agendu získali do správy právě Patrioti, ostatní frakce podle serveru Politico ohromilo a obávají se, že Patrioti tento cíl zdrží, a Evropa tak před listopadovými jednáními o klimatu COP30 nebude mít jednotný postoj. Patrioti odmítají i návrh unijního rozpočtu, ve kterém EK navrhuje i nové příjmy, v podobě nových daní, například na tabák či elektroodpad. Varují před větší koncentrací pravomocí v rukou EK. S tím souhlasí i hlavní ekonom XTB Pavel Peterka.

„Vnímám to jako další snahu o federalizaci Evropské unie skrze posílení fiskální stránky její politiky. Z návrhu je jednoznačně cítit dlouhodobý cíl federalizace rozpočtu EU. Je to pokračování v tzv. salámové metodě, kdy se postupně po relativně malých krocích posouvají hranice, aby se minimalizoval odpor. Výrazné navýšení unijního rozpočtu zvýší politickou sílu centrálních orgánů a umožní jim tlačit na své priority,“ uvedl pro Echo24 Peterka.

„Osobně to vnímám jako problematický krok, protože vyšší rozpočet znamená potřebu vyšších příjmů a tedy daní. Nikdo navíc nezaručí, že takové daně do budoucna neporostou nebo nebudou zavedeny úplně nové. Otevření dveří do spotřebního zdanění skrze tabák může v budoucnu vytvořit prostor pro takovou spotřební daň na alkohol, pohonné hmoty a další třeba ne úplně zelenou spotřebu. Dalším krokem může být odvod část příjmů z DPH a podobně,“ dodal Peterka s tím, že je to z jeho pohledu nebezpečné, byť je sám příznivcem EU a členství ČR v Unii.

„Přesto vnímám vývoj politiky unie z posledních let v řadě oblastech jako problematický. Tyto nové příjmy mají směřování utvrdit a postupně financovat. Vzhledem k nákladnosti všech vytyčených priorit od zelné politiky, obrany, ochrany hranic, vědy, zemědělství a spousta dalších lze předpokládat, že ani nově navýšený rozpočet nebude stačit. Navíc jakékoliv nové výdaje a příjmy trpí efektem záklopky, tedy že jednou schválené výdaje a příjmy ve veřejných rozpočtech lze následně jen velmi těžko zrušit nebo omezit. To dále omezí prostor pro potřebnou reformu a revizi politiky EU,“ řekl Peterka.

„Politikům obecně málokdy stačí dostupný rozpočet. Obávám se, že právě tato potřeba postupně povede k růstu daňového zatížení členských států. Na růst zdanění může tlačit ale i demografický vývoj v čele s důchodovým a zdravotním systémem. Dodatečné tlaky na růst daní tak vnímám jako velké riziko,“ dodal ekonom.