Von der Leyenová bojuje o přežití, v dotacích zřejmě ustoupí rebelům zleva zprava

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ustupuje ze škrtů přímých dotací pro chudé evropské regiony ve víceletém finančním rámci Evropské unie, který představí ve středu. Hrozí ji totiž interní revolta uvnitř Komise a to z obou stran politického spektra, tedy jak od socialistů, tak od konzervativců.

Podle dokumentu, který má k dispozici server Politico, učinila von der Leyenová na poslední chvíli řadu ústupků ve snaze uklidnit dva členy svého týmu z opačných konců politického spektra – italského pravicového politika Raffaela Fitta a rumunskou socialistku Roxanu Mînzatuovou.

Von der Leyenová svým obratem naznačuje, jak křehké je její úsilí udržet na uzdě protichůdné hlasy Komise a zároveň předložit plán výdajů, který bude vyhovovat stále neukázněnějšímu Evropskému parlamentu a 27 národním vládám, které musí rozpočet schválit do konce roku 2027. Tento krok – který by znamenal, že Komise bude od roku 2028 nadále rozdělovat velkou část svých finančních prostředků chudším oblastem Evropy – je považován za dostatečný k tomu, aby si zajistila politickou podporu. „Regionální rozměr se z návrhu rozpočtu zcela nevytratil,“ uvedl jeden z úředníků pod podmínkou anonymity.

Rozhodnutí von der Leyenové je ústupkem od jejího původního plánu výrazně zvýšit pravomoci centrálních vlád při správě regionálních fondů EU, které v současnosti dosahují hodnoty 400 miliard eur a tvoří třetinu celkových výdajů bloku. Představa byla taková, že posílení pravomocí národních vlád bude působit jako pobídka k dokončení reforem a snížení byrokracie. Kritici však tvrdili, že by to jen posílilo stávající rozdíly v rámci jednotlivých zemí a odsunulo regiony na vedlejší kolej.

Celá záležitost je pro EU ožehavým tématem. Podpora jednotlivých regionů v rámci zemí hraje klíčovou roli od doby, kdy byla v 70. letech 20. století zavedena takzvaná politika soudržnosti, jejímž cílem bylo snížit rozdíly mezi chudšími a bohatšími oblastmi v Evropě. Kritici ústupky von der Leyenové uvítali, ale mají přetrvávající podezření, že jde jen o pouhé politikaření.

„Dělají jen minimální ústupky, ale jejich původní nápady byly tak nepopulární, že museli ustoupit,“ řekl Siegfried Mureșan, rozpočtový vyjednavač Parlamentu, který je stejně jako von der Leyenová členem středopravicové Evropské lidové strany. Nejnovější krok přišel poté, co se von der Leyenová o víkendu setkala s komisaři a nejvyššími úředníky.

Kritika i z „domácího“ Německa

Ta se podle interního dokumentu zavázala „snížit regionální nerovnováhu v unii a zaostalost znevýhodněných regionů a podporovat evropskou územní spolupráci“. Příznivci politiky soudržnosti vyzývají von der Leyenovou, aby zachovala soubor kritérií – známý jako berlínský vzorec -, který přiděluje hlavní část peněz zaostalým regionům v celém bloku.

V dokumentu, který může být před středečním představením ještě revidován, se uvádí, že chudší země – měřeno celkovým počtem obyvatel, národním bohatstvím na hlavu, chudobou na venkově a regionální produkcí na osobu – budou stále dostávat většinu peněz.

Kritici však poukazují na to, že centrální vlády budou mít větší slovo než dosud při rozhodování o tom, kolik finančních prostředků má do regionů proudit. „Zatím jsme neviděli žádnou jinou rozumnou a důvěryhodnou alternativu k berlínskému vzorci. A také víme, že pokusy o jeho změnu v minulosti selhaly,“ dodal Mureșan.

Dalším ústupkem, který Komise učinila velmi krátce před zveřejněním návrhu, bylo zachování Evropského sociálního fondu (ESF), který se stará o vzdělávání mladých lidí a nezaměstnaných, a dalších programů, o nichž se předpokládalo, že z rozpočtu zmizí. To byl klíčový požadavek Mînzatuové a levicových socialistů a demokratů, kteří svou podporu von der Leyenové při hlasování o nedůvěře minulý týden spojili se zachováním ESF a varovali, že jde o absolutně poslední šanci pro von der Leyenovou.

Německo, odkud von der Leyenová pochází, zároveň kritizovalo Komisi za to, že nabízí levné půjčky zemím, které utrácejí více, než je stanoveno v jejich výdajových plánech. Německá vláda se obává, že by se to mohlo stát šikmou plochou pro zavedení trvalého mechanismu celoevropského zadlužování, proti němuž se tradičně staví.

„Podporujeme reformní kurz Komise a jsme potěšeni odvážnými návrhy. Dluhové nástroje v EU však mohou být pouze zcela výjimečným nástrojem v akutní krizi. Trvalý dluhový nástroj pro všeobecné výdaje by pro nás představoval červenou čáru,“ uvedl pod podmínkou anonymity představitel německé vlády.

Podobné obavy však zaznívají i od vysokých úředníků EU. „Řešením nemůže být trvalé půjčování dalších peněz na doplnění národních plánů. To je zalepování jedné díry druhou. To vede pouze k vyššímu zadlužení a ještě menšímu fiskálnímu prostoru,“ řekl pro Politico jeden z nich.