Nizozemsko na cestě k legalizaci celkem čtyř rodičů

KOMENTÁŘ

Nizozemsko na cestě k legalizaci celkem čtyř rodičů
Pokud v Nizozemsku skutečně projde nový zákon o „vícerodičovství“, budou mít na dítě v tomto směru zákonný nárok hned čtyři „rodiče“. Ilustrační snímek. Foto: Shutterstock
1
Komentáře
Tereza Viry
Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit

Zprávy

Další zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

Copyright 2025 © Echo Media, a.s. © ČTK. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.Provozovatelem serveru je Echo Media, a.s., se sídlem Křížová 2598/4d, 150 00 Praha 5, Česká republika • IČ: 02581574 zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 19589.

Nedoložené, ale o to citovanější africké přísloví praví, že k výchově dítěte je potřeba celá vesnice. Pokud v Nizozemsku skutečně projde nový zákon o „vícerodičovství“, budou mít na dítě v tomto směru zákonný nárok hned čtyři „rodiče“ až ze dvou domácností. Přístup more is more by za jiných okolností člověk u tradičně škudlivých Holanďanů přivítal. Debata o tom, zda by dítě místo jednoho otce a jedné matky mohlo mít až čtyři rodiče bez určení pohlaví, kteří by rovnocenně rozhodovali o jeho výchově, vzdělání či zdravotní péči, rámec těchto okolností přesahuje.

 

Návrh zákona o multirodičovství předložila v Haagu minulý týden strana VVD (mateřská strana „teflonového“, česky výstižněji splachovacího Marka Rutteho, který poté, co naposledy vítězoslavně prosvištěl nizozemskou kanalizací, vynořil se v čele NATO v obleku tak nažehleném, tak intaktním, že by mu i James Bond záviděl, pokud by tedy měl tu ambici stát se androidem. VVD v podzimních nizozemských parlamentních volbách skončila třetí – a jakkoli se dosud ze setrvačnosti prezentuje jako středově-pravicová, tímto návrhem se definitivně odkopala. Její konzervativní křídlo je mrtvé, zůstala agenda krajně levicové politiky, která jako by vypadla z dílny superprogresivistické D66 – volebního vítěze.). Nepřekvapivým odůvodněním návrhu je „úprava rodinného zákona tak, aby byl v souladu s realitou moderních rodin, kdy dítě vychovávají dvě lesby nebo dva gayové nebo kdy se trans muž a cis žena rozhodnou zapojit dárce spermatu do rozhodování o rodičovských záležitostech“. Diabolickou formulaci si autorka tohoto textu pro lepší představu české veřejnosti možná nenadané potřebnou dávkou fantazie či cynismu vypůjčila z jednoho z mnoha vzájemně zaměnitelných článků v nizozemském tisku. Kde leží sympatie nizozemských kolegů, je zjevné.

Tamní média o „multiparentální rodičovské struktuře“ hovoří jednak jako o a) víceméně hotové věci (v Nizozemsku je téma nějakým způsobem na stole už od roku 2016, byť se to nikdy nedostalo takhle daleko), která sice možná na tento pokus ještě neprojde, ale její přijetí je jen otázkou času, neboť b) je to věc schváleníhodná, neboť „křivdy narovnávající“. Články doprovázejí ilustrační obrázky šťastně duhových rodin, ba možná že šťastných, neboť duhových. „Tímto zákonem právně upevníme to, co už dlouho existuje v praxi. Tímto zákonem to napravíme,“ potvrzuje Ingrid Michon-Derzkenová, jeho předkladatelka, že čím více se tito napravovači světa zaštiťují člověkem a jeho právy, tím vzdálenější přirozeným lidským právům jsou. Dítě má jedno základní právo: vyrůstat se svými biologickými rodiči. Stát se obětí v bizarním sociálním experimentu k lidským právům nepatří.

Že mnoho dětí spoluvychovává nový partner jejich matky či nová partnerka jejich otce, to je dnes v podstatě norma a civilizační katastrofa. Na první pohled by se mohlo zdát, že zákon se má nějakým způsobem, jakkoli idiotským a děti poškozujícím, popasovat s touto situací. Návrh ale neřeší již existující potíže struktur tohoto typu; naopak by aktivně umožňoval vznik „rodinných“ forem mnohem bizarnějších. Čtyřrodičovství totiž nemá vzniknout jaksi přirozeně, byť tragicky, rozpadem vztahu a následným nalezením nových partnerů – namísto toho ho má umožnit soud. A to ještě před početím. Jedná se o další příklad vykrádání, tunelování obsahů, na jejichž jednoznačném obsahu vyrostla naše civilizace, kvůli nárokům marginálních skupin. Ohnuto už bylo manželství. Berlínská evangelická pastorka s růžovými vlasy tuhle symbolicky „oddala“ čtyři muže, protože jí přišlo, že by to tak Bůh chtěl. (Člověka napadne ošklivý bonmot, že ne všichni s růžovými vlasy by byli schopni něčeho takového – ale zároveň ti, kteří toho schopni jsou, mají růžové vlasy vždycky.) Znamená aktuální rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva ohledně „stejných pravidel“ pro homosexuální manželství v celém bloku, že by čtyři rodiče následně musely eventuálně uznat i ostatní země sedmadvacítky?

 

×

Podobné články