Ani Macronova rezignace už Francii nezachrání

Francouzská politika je natolik paralyzovaná, že rezignace prezidenta Emmanuela Macrona, myšlenka, o které se kdysi jen šeptalo v kuloárech – je nyní předmětem otevřené diskuse. Ačkoli by Macronův odchod znamenal zemětřesení na evropské scéně, stále více se objevují pochybnosti o tom, že by vyřešil situaci, která paralyzuje Pátou republiku, píše server Politico. Francie se nachází v chronické sociální, politické a nyní i finanční krizi a v pondělí se očekává pád další neúspěšné Macronovy vlády. Ve středu pak nové protestní Hnutí 10. září plánuje masové protesty po celé zemi. Tajné služby údajně neví, co se dá od akce čekat.

Macron hledá již svého pátého premiéra za necelé dva roky v očekávání, že nynější předseda vlády François Bayrou v pondělí padne při hlasování o důvěře kvůli svým nepopulárním opatřením na snížení ohromného rozpočtového deficitu země.

Dokázal by ale nový Macronův kandidát na premiéra prosadit úspory ve výši miliard eur, které země potřebuje, aby se vyhnula dluhové krizi? A vytvořily by nové předčasné volby funkční většinu? Ani jeden z těchto závěrů se nezdá pravděpodobný. A i kdyby Macron rezignoval, jeho nástupce by téměř jistě čelil stejným překážkám.

Téměř 70 let fungovaly instituce Páté Francouzské republiky bez ohledu na to, jak často lidé vycházeli do ulic nebo jak dlouho stávkovali. Vlády přicházely a odcházely a prezidenti většinou vydrželi až do konce svého funkčního období, i když obvykle byli méně populární než na začátku. Systém vydržel.

Dnes je však zákonodárný sbor v patové situaci, rozpočtová jednání stagnují a šuškání o sociálních nepokojích sílí. Finanční trhy jsou nejisté a sám Bayrou varuje, že Paříž čelí scénáři podobnému Řecku, pokud neomezí výdaje. V tomto kontextu předseda pravicové strany Národní sdružení Jordan Bardella a lídr radikální levice Jean-Luc Mélenchon, otevřeně vyzývají k rezignaci neúspěšného Macrona.

Ve Francii se možná schyluje k velkým sociálním bouřím a údajně ani tajné služby si nejsou jisté, co se dá příští týden čekat. Na sociálních sítích se v červenci objevilo Hnutí 10. září, které chystá rozsáhlé protesty po celé zemi. Podle deníku Le Figaro zpravodajské služby poznamenávají, že toto hnutí od svého spuštění na sociálních sítích „změnilo směr“ a „převzala ho krajní levice a ultralevice,“ vysvětlil agentuře AFP zdroj z bezpečnostních složek.

Úřady tak očekávají po celé zemi různé akce, jejichž rozsah zůstává velkou neznámou, jelikož se jedná o „horizontální hnutí, kde si každý dělá, co chce.“ Mobilizace nyní probíhá „prostřednictvím schůzí a valných shromáždění, kde se lidé setkávají a konkrétně si vyměňují názory“. Setkání se konají „všude, ve vesnicích, nejen ve velkých městech“ a každý, dodal zdroj, „má svůj vlastní nápad.“ „Jde to všemi směry.“

Mělo by se jednat o blokády vlakových nádraží, dopravních tras, rafinerií, skladů velkých obchodníků, jako je Amazon, neplacení mýtného nebo neplacení nákupů, sabotáž automatických rychlostních radarů, bankomatů, a klasické demonstrace. Co se ale stane je nejasné. „I když na schůzkách vidíme rostoucí podporu, je zde prvek nejistoty. Všechno bude záviset na počtu lidí, kteří se v daný den skutečně zmobilizují k provedení konkrétní akce,“ vysvětlil bezpečnostní zdroj. „Je to horizontální hnutí, neexistuje žádný vůdce, každý si dělá, co chce,“ pokračoval, a proto je pro úřady obtížné předvídat, jaké akce se uskuteční, i jejich rozsah.

Odborové organizace se domnívají, že 10. září bude „den, který se bude počítat“, protože ve Francii panuje „nespokojenost a hněv.“