Špatná zpráva pro Putina? Venezuelská ropa pod vlivem USA by mohla srazit ceny a vytvořit nový tlak na Rusko

Zadržení venezuelského vůdce Nicoláse Madura Spojenými státy vyvolává i úvahy o dopadech, které může mít budoucí vývoj na světové ceny ropy. Venezuela má největší ropné zásoby na světě a s případným pádem nynějšího režimu by se mohl výrazně změnit její podíl na trhu. Americký prezident Donald Trump říká, že chce americkým ropným společnostem znovu umožnit ve Venezuele těžbu. A možný vliv Spojených států na venezuelskou ropu by mohl dělat podle některých analytiků vrásky režimu ruského prezidenta Vladimira Putina a ruské ekonomice.

Dosud americkým společnostem s výjimkou Chevronu těžbu znemožňují sankce. Podle Trumpa i nadále zůstává v platnosti embargo na vývoz veškeré venezuelské ropy. „Naše americké ropné společnosti, největší na světě, tam vstoupí, utratí miliardy dolarů, opraví špatně fungující ropnou infrastrukturu a začnou vydělávat peníze pro zemi,“ cituje Trumpa agentura AFP.

Spojené státy za první Trumpovy vlády zavedly v roce 2019 sankce proti venezuelským vládním činitelům a státní ropné společnosti PDVSA kvůli porušování lidských práv a principů demokracie Madurovým režimem. Pro zmírnění sankcí si kladly jako podmínku obnovení dialogu vlády s opozicí o svobodných volbách. Ten Maduro obnovil a vláda tehdejšího prezidenta Joea Bidena pak firmě Chevron a některým dalším ropným společnostem v roce 2022 vydala speciální povolení k aktivitám ve Venezuele. Trump pak loni výjimky zrušil, ale krátce nato americká vláda udělila Chevronu „zvláštní povolení“, které má pomoci splatit obrovský dluh Venezuely vůči společnosti.

Podle analytika Purple Trading Petra Lajseka má sice Venezuela největší prokázané ropné zásoby na světě, problémem je ale dosud její kvalita a celkový stav tamního ropného sektoru. V současnosti tak má Venezuela podle něj spíše zanedbatelný podíl na globální nabídce. Vliv na to mají i americké sankce. Pokud by však došlo k hladkému předání moci a otevření Venezuely zahraničnímu kapitálu, situace by se podle analytiků mohla výrazně změnit.

„Venezuela je jediným jihoamerickým členem kartelu OPEC (Organizace zemí vyvážejících ropu), navíc ovšem členem zakládajícím. Jestliže by jejímu ropnému průmyslu fakticky velely Spojené státy, znamená to, že získají bezpříkladný vliv právě i v rámci kartelu OPEC, jemuž nyní dominuje Saúdská Arábie. Trump dlouhodobě na OPEC tlačí, aby těžbu navyšoval, tedy aby tlačil cenu pohonných hmot v USA níže,“ uvedl hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

„Pokud by tedy předání moci ve Venezuele bylo poklidné, je to špatná správa pro Rusko. Obchodníci s ropou hledí dopředu, podstatná část jejich obchodů probíhá na termínovém trhu, i na dlouhé měsíce dopředu, a i pokud by jen vyhlíželi postupný návrat venezuelské ropy na světový trh, v horizontu třeba roku či dvou, bude to tlačit cenu ropy níže ještě letos. Rusku by se tak ztenčily jeho příjmy z prodeje ropy a zprostředkovaně patrně také zemního plynu, což by omezilo jeho možnosti financovat válku na Ukrajině,“ dodal Kovanda.

Z dlouhodobého pohledu může mít i podle Lajska svržení Madurova režimu a případné otevření Venezuely západnímu kapitálu efekt na snížení ceny ropy. „Pokud by došlo k postupnému rušení sankcí, návratu zahraničních investorů a obnově infrastruktury, Venezuela má potenciál v horizontu let zvyšovat produkci o další miliony barelů denně. Nejde o proces na měsíce, ale spíše na roky, možná dekádu. Trhy však uvažují dopředu a už samotná perspektiva návratu venezuelské ropy na světové trhy vytváří tlak na nižší ceny,“ dodal Lajsek.