Příměří nebo pauza? Hamás hraje o čas

KOMENTÁŘ

Příměří nebo pauza? Hamás hraje o čas
IDF zřejmě má prostředky k úplnému zlikvidování teroristické organizace. Hamás tak nutně potřebuje příměří, píše Ondřej Šmigol. Foto: Shutterstock
1
Komentáře
Ondřej Šmigol
Sdílet:

Hlavní zprávy

Pokud se nic nepokazilo, dnes v devět ráno našeho času začalo příměří mezi Izraelem a Hamásem. Podmínky jsou následující: Hamás propustí 50 rukojmí, 30 dětí a 20 žen. Na oplátku Izrael propustí 150 Palestinců držených ve vězení a vpustí do Gazy palivo a humanitární pomoc. Příměří má trvat čtyři dny, Izrael souhlasil s jeho prodloužením o den za každých dalších deset rukojmí. Navíc se zavázal nelítat drony po dobu příměří nad jihem pásma a omezit lety nad severem.

Dohoda je důsledkem izraelského vojenského úspěchu. Přes předpovědi, že Izraelské obranné síly (IDF) čeká v Gaze peklo, a upozornění, že boj v husté obydlené zástavbě je nesmírně složitý, pozemní operace probíhá nad očekávaní dobře. IDF obklíčily Gaza City a probojovaly se k nemocnic Al Šífa, kde se nacházelo velitelství Hamásu. Ztráty jsou relativně malé, nějakých 60 mužů od začátku operace, rozhodně se to nedá srovnávat se ztrátami Hamásu, které Izraelci odhadují na několik tisíc. IDF zřejmě mají prostředky k úplnému zlikvidování teroristické organizace. Hamás tak nutně potřebuje příměří.

 

Když v roce 2011 Hamás po pěti letech propustil zadržovaného izraelského vojáka Gil’ada Šalita, dostal za něj 1027 vězňů, včetně některých arciteroristů. Izraelci tehdy propustili i Jahjáa Sinvára, současného šéfa Hamásu v Gaze. Výměna tří teroristů za jednoho Izraelce tak není špatný deal, zvláště pokud přihlédneme k tomu, že jde z velké většiny o malé ryby. Přesto nejde o nekontroverzní dohodu.

Izrael v Gaze má dva cíle, částečně protichůdné. Prvním je zničení teroristického hnutí Hamás, druhým je osvobození rukojmích, kterých je v Gaze 236. V Izraeli zuří debata, který cíl má být nadřazený. V čím větších problémech Hamás bude, tím stoupá šance, že začne rukojmí vraždit. Jenže pozastavení bojů kvůli rukojmím zase ohrožuje životy vojáků a povzbuzuje Hamás, aby se v budoucnu pokusil o něco podobného. Ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir tak navrhl zavedení povinného trestu smrti pro usvědčené teroristy. Tvrdí, že se tak zabrání budoucím pochybným dohodám a únosům, jelikož nebudou žádní živí teroristé, které by bylo možné vyměnit. Jen on a další dva ministři z jeho radikálně pravicové strany Ocma jehudit hlasovali v kabinetu proti současné dohodě s Hamásem.

Izrael tedy nadřadil cíl zachránit rukojmí cíli zničit teroristy. Jedná se ale o časově omezené nadřazení. Dohoda prošla vládou jen díky prohlášení premiéra Benjamina Netanjahua, že operace se po výměně znovu rozběhne. Izraelci také pro pozastavení bojů nepoužívají termín příměří, které může navozovat očekávání trvalého míru, ale říkají tomu pauza.

Právě prodloužení příměří na neurčito je hlavní šancí Hamásu na přežití. Jistě využije pauzu k přeskupení, doplnění zásob a opevnění pozic. Proto je klíčový zákaz přeletů dronů nad Gazou, značně to omezuje izraelské možnosti monitorovat pohyby teroristů. Zároveň se bude snažit protáhnout příměří na maximum. Bude tvrdit, že potřebuje více času na lokalizaci zadržených, bude slibovat propuštění dalších a podobně. Zároveň bude doufat, že rostoucí mezinárodní tlak donutí Jeruzalém přehodnotit znovuzahájení bojů. Vojensky Hamás Izrael porazit nemůže, jeho jedinou nadějí jsou tak pomýlení aktivisté na Západě.

 

×

Podobné články