Tejc chce za vážné porušení zákona zabavovat auta, i když nepatří řidiči. Precedent v zahraničí je

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc v minulých dnech uvedl, že chce výrazněji využívat možnost konfiskace vozidel při páchání trestné činnosti. Posílit zabavování automobilů plánuje i v případech, kdy se protiprávního jednání nedopustil samotný majitel vozidla. Podle Tejce se právě nemožnost zabavit automobil kvůli tomu, že patří jiné osobě, vyskytuje ve značném rozsahu. Podobný návrh zazníval už v roce 2014, tehdy se jej však prosadit nepodařilo. Změna má precedent v zahraničí, například v Lotyšsku či Polsku.

„Je to velmi jednoduché. Pokud někdo opakovaně páchá trestnou činnost pod vlivem alkoholu, například řídí s více než jedním promile nebo je pod vlivem drog, a přesto usedá za volant, pak se mi zdá, že nejvhodnějším trestem – vedle podmíněného trestu, pokuty či v krajním případě vězení – je právě zabavení vozidla, aby nemohl v této činnosti pokračovat,“ uvedl Tejc po jednání vlády.

V současnosti lze v Česku vozidlo zabavit pouze tehdy, pokud je prostředkem trestného činu. Typicky jde například o opakované porušení zákazu řízení, odjezd od dopravní nehody nebo případy, kdy je řidič pod vlivem drog a může svým jednáním způsobit obecné ohrožení. Zároveň musí existovat přiměřený poměr mezi hodnotou zabavené věci a způsobenou škodou. Policie může vozidlo pouze zadržet, o jeho propadnutí musí vždy rozhodnout soud.

Podle návrhu, který připravuje ministerstvo spravedlnosti, by se okruh případů, kdy lze vozidlo zabavit, měl rozšířit. „Půjde o úpravu v trestních předpisech. Nový institut by se týkal úmyslných trestných činů spáchaných v souvislosti s provozem na pozemních komunikacích, například jízdy pod vlivem návykové látky, řízení navzdory uloženému zákazu řízení nebo nebezpečné jízdy způsobující obecné ohrožení. Nově se zvažuje také doplnění trestnosti ujíždění před policejní hlídkou či pořádání nelegálních silničních závodů,“ uvedl mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimir Řepka.

Největší změnou má být možnost zabavit vozidlo i v případě, že pachatel není jeho vlastníkem. „Jde o ochranné opatření, takzvané zabrání věci, které lze již dnes při splnění zákonných podmínek uložit i třetím osobám. Neznamená to však automaticky, že by soud mohl zabavit vozidlo osobě odlišné od pachatele. Vlastníkovi by musela být prokázána nedbalost, například že půjčuje automobil někomu, o kom ví, že řídí pod vlivem alkoholu, nebo osobě s uloženým zákazem řízení,“ doplnil Řepka. Právě skutečnost, že pachatel není vlastníkem vozidla, dnes podle ministerstva často zabavení automobilu komplikuje.

O podobné opatření se politici pokoušeli již v roce 2014. „Máme společný zájem zamezit zbytečným úmrtím, která mají na svědomí zfetovaní řidiči, mnohdy opakovaně usedající za volant i přes zákaz řízení. Musíme najít řešení, jak tyto případy legislativně trestat,“ uvedla tehdejší ministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO). Podobně se tehdy vyjadřoval i ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD), podle něhož je v Česku běžné, že řidiči s uloženým zákazem řízení a pod vlivem drog ujíždějí před policií. „Chceme to změnit. I kdyby to mělo zachránit jediný život ročně, má to smysl,“ uvedl tehdy Chovanec. Změny se však prosadit nepodařilo.

V některých evropských zemích přitom patří konfiskace vozidla za řízení pod vlivem alkoholu k nejpřísnějším sankcím v oblasti dopravního práva. V Lotyšsku nejde o nový institut – už dřívější úprava umožňovala zabavení vozidla, pokud byl trestný čin proti bezpečnosti silničního provozu spáchán pod vlivem alkoholu či jiných návykových látek. Nová legislativa však tento postup zpřísnila a konfiskaci stanovila jako povinné opatření. Pokud hladina alkoholu v krvi přesáhne 1,5 promile, řidič je pod vlivem omamných látek nebo odmítne lékařské vyšetření, následuje zabavení vozidla, jímž byl čin spáchán. Zákon zároveň umožňuje uložit i další tresty, včetně pokuty, obecně prospěšných prací či odebrání řidičského oprávnění až na pět let.

Podobně tvrdý režim platí i v Polsku, kde soud musí při zjištění alkoholu nejméně 1,5 promile rozhodnout o propadnutí vozidla. Pokud však pachatel řídil automobil, který nebyl jeho majetkem, může mu být uložen peněžitý trest až do výše 500 tisíc zlotých (cca 2 880 000 Kč). Odpovědnost přitom může nést i majitel vozidla, pokud vědomě umožnil řízení osobě, která za volant usednout neměla. Obdobná pravidla platí rovněž v Dánsku.

„Tato varianta byla zvažována i u nás, nicméně se od ní upustilo. Pokud je pachatel dostatečně movitý, lze stejného účelu dosáhnout peněžitým trestem. Pokud movitý není, je peněžitý trest často nevymožitelný. Primárním cílem návrhu není pachatele majetkově postihnout, ale zabránit mu v přístupu k vozidlu a znemožnit mu, nebo alespoň výrazně ztížit další řízení,“ dodal Řepka.

Podle dostupných statistik policie bylo v roce 2025 zaznamenáno 4 398 dopravních nehod pod vlivem alkoholu, z toho ve 3 431 případech přesahovala hladina alkoholu v krvi jedno promile. U porušování zákazu řízení jsou k dispozici údaje z let 2023, kdy bylo evidováno 4 384 případů, a z roku 2024, kdy šlo o 3 638 případů.