Vláda odhlasuje postoj ke šmírovacímu návrhu EU. Měli bychom být proti, avizovala dříve

Ve středu dopoledne zasedne kabinet Petr Fialy (ODS) na pravidelném zasedání vlády. Ještě před jednáním se sejde na vládní úrovni Výbor pro Evropskou unii, který se bude zabývat stanoviskem kabinetu k návrhu na sledování komunikace na internetu. Vláda se před týdnem shodla na tom, že k návrhu, který čelí velké kritice připodobňující ho k orwellovskému šmírování, by měla přijmout negativní stanovisko, ne se pouze zdržet.

Dle úterních informací redakce Echo24 se změna před týdnem deklarovaného postoje neočekává. „Diskutovali jsme o tom, že vzhledem k aktuálnímu vývoji by bylo dobré změnit původní pozici České republiky, která byla zdržet se, na negativní stanovisko. Že bychom hlasovali proti tomuto záměru," řekl minulý týden ve středu premiér. Členy výboru jsou kromě ministrů

Takzvaná kontrola konverzací (z angl. „chat control“) vychází z návrhu Evropské komise. Orgán EU představil „šmírovací zákon“ v roce 2022. Legislativa, kterou nyní tlačí dánské předsednictví Radě EU, má za cíl potírání sexuálního zneužívání dětí. V čem je tedy kámen úrazu bohulibého záměru? Poskytovatelé on-line služeb včetně chatovacích aplikací, sociálních sítí a datových úložišť by podle návrhu měli zákonnou povinnost prohledávat s pomocí algoritmů obsah zpráv a uložených souborů a na materiály týkající se dětské pornografie nebo zneužívání nezletilých by museli upozornit příslušné úřady.

Dle kritiků by to znamenalo vážné narušení soukromí jednotlivce. Nepomohlo by ani koncové šifrování internetové komunikace, které nabízejí platformy jako WhatsApp či Signal. Obhájců svobod poukazují na to, že masivní šmírování obsahu nemá v demokratických společnostech obdoby. Faktické zrušení end-to-end šifrování by vedlo nejen k ohrožení běžných občanů, ale i profesí, jako jsou novináři, lékaři nebo právníci, kteří spoléhají na důvěrnost jejich komunikace. Poštovní tajemství má v českých zemích dlouhou historii, právně zakotveno bylo v 19. století za Rakouska-Uherska. Kritici současného návrhu také upozorňují, že využití umělé inteligence v rámci skenování fotek a zpráv může vést k velké chybovosti a tedy velké míře falešných podezřelých.

O návrhu se bude hlasovat 14. října na Radě EU, více než polovina zemí je schválení nakloněna. Proti byly již dříve Polsko, Nizozemí a Rakousko, ke kterým se nedávno přidalo Finsko, Belgie, ale i Česká republika. Jak ale vyplynulo z dokumentu shrnujícího postoje evropských států k legislativě z března tohoto roku, o kterém redakce Echo24 již informovala, odpor Česka nebyl vždy takový. „Na národní úrovni se stále debatuje o šíři regulace a o ochraně koncového šifrování. Ohledně šifrované komunikace se návrh zdá jít správnou cestou," stojí v tehdejším vyjádření ČR.

Nejde o první snahu

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) v březnu letošního roku zase otočil, co se takzvané šmírovací vyhlášky týče. Vyhláška měla povinně ukládat poskytovatelům internetu, aby shromažďovali a uchovávali údaje o navštívených webových stránkách uživatelů, konkrétně IP adresy a porty, ke kterým se připojují. Tyto údaje měly být dostupné bezpečnostním složkám a orgánům činným v trestním řízení pro potřeby vyšetřování.

Domácí legislativa vzešla z Rakušanova rezortu a z ministerstva průmyslu a obchodu, které kontroluje jeho stranický kolega Lukáš Vlček. Poté, co se proti vyhlášce zvedla masivní společenská kritika, šéf STAN sdělil, že se návrh nikdy neměl dostat ven. Žádost o opatření dle něj vzešlo od Policie, konkrétně od Útvaru pro zvláštní činnost, čemuž prý rozumí, protože cílem policie je zkrátka co největší bezpečí. Ale resort vnitra, který musí vzít v potaz vícero cílů a úhlů pohledu, má dle Rakušana povinnost takové nápady korigovat.