Evropa zváží digitální daň, Trump hrozí dodatečnými cly. Vadí mu „orwellovský nástroj“

Americký prezident Donald Trump v úterý pohrozil, že Spojené státy uvalí „významná dodatečná cla“ a omezí export technologií a čipů zemím, jejichž digitální regulace považuje za diskriminační vůči americkým firmám. Uvedl to ve svém příspěvku na síti Truth Social. Evropská komise přitom nedávno avizovala, že ještě není smeten ze stolu návrh digitální daně na technologické giganty. Její kritici ale varovali právě před tím, že zbytečně Trumpa rozčílí jen krátce poté, co EK dosáhla dohody o clech.

„Dávám všem zemím s digitálními daněmi, legislativou, pravidly či regulacemi na vědomí, že pokud tyto diskriminační kroky nebudou odstraněny, jako prezident Spojených států uvalím významná dodatečná cla na export této země do USA a zavedu omezení exportu na naše vysoce chráněné technologie a čipy,“ uvedl Trump na své sociální síti.

Trumpova administrativa spolu s částí technologického sektoru opakovaně útočí na evropský legislativní rámec známý jako Digital Services Act (DSA). Ten reguluje činnost velkých online platforem a má zabránit například šíření dezinformací či ohrožení nezletilých. Odpůrci zákona, mezi nimi i američtí republikáni, jej označují za „orwellovský“ nástroj a obviňují Evropskou unii z cenzury. Podle Washingtonu navíc představuje DSA pro americké firmy dodatečné náklady, píše server Politico.

Agentura Reuters v pondělí s odvoláním na nejmenované zdroje uvedla, že Spojené státy zvažují i sankce v podobě vízových omezení pro představitele EU kvůli DSA. Američtí činitelé podle těchto informací minulý týden o této možnosti interně jednali. Ministerstvo zahraničí USA zprávu nekomentovalo a nepotvrdilo ani to, zda padlo konečné rozhodnutí. Na dotaz serveru Politico mluvčí ministerstva uvedl pouze, že Spojené státy s „velkým znepokojením“ sledují rostoucí cenzuru v Evropě, ale nemají k dispozici další informace. Není jasné, kterých konkrétních evropských představitelů by se případná opatření mohla týkat.

Digital Services Act se vztahuje na sociální sítě, e-shopy i internetové vyhledávače. Platformy s více než 45 miliony uživatelů v Evropské unii, mezi něž patří například Facebook a Instagram společnosti Meta, dále TikTok nebo X, musejí podle tohoto právního rámce dodržovat přísná pravidla. Týkají se posuzování a omezování zásadních rizik, například šíření dezinformací nebo škodlivého obsahu pro děti.

Odpůrci zákona z řad amerických republikánů, včetně viceprezidenta JD Vance, tvrdí, že tato legislativa zavádí institucionální režim cenzury a potlačuje svobodu projevu. Ministerstvo zahraničí USA dokonce zahájilo kampaň namířenou proti regulaci. Mluvčí ministerstva připomněl, že ministr zahraničí Marco Rubio v květnu zavedl vízová omezení, která brání vstupu do země „zahraničním občanům, kteří cenzurují Američany“.

Evropská komise je odpovědná za uplatňování DSA na takzvané velmi velké platformy, zatímco dohled nad menšími službami zajišťují národní regulátoři v jednotlivých státech EU. Podle informací Politica se očekávalo, že Bílý dům bude v rámci obchodních vyjednávání s Evropskou unií usilovat o určité ústupky v této oblasti, ty se však v dohodě o obchodní spolupráci neobjevily.

Evropská komise ani příslušné národní úřady na žádost Politica o komentář bezprostředně nereagovaly. Rozpor mezi Spojenými státy a Evropskou unií tak pokračuje. Washington nadále tvrdě kritizuje evropský legislativní rámec, který EU prosazuje s cílem posílit ochranu uživatelů internetu, zatímco Trumpova administrativa a republikánští politici jej prezentují jako zásah do svobody projevu a ohrožení amerických ekonomických zájmů.

Konec pro ambici digitální daně?

Francouzský eurokomisař pro prosperitu a průmysl Stéphane Séjourné začátkem srpna prohlásil, že návrh digitální daně ze strany Evropské komise není smeten ze stolu. Séjourné uvedl, že Komise projednala několik způsobů, jak zvýšit své příjmy, než se rozhodla pro tři nové daně zaměřené na elektronický odpad, tabákové výrobky a příjmy podniků. „Byl jsem spíše pro digitální daň, která by se vztahovala na digitální společnosti,“ řekl. Nyní je podle něj „na spoluzákonodárcích“ – EP a Radě EU – aby se rozhodli, zda zachovají navrhované opatření, nebo zda chtějí navrhnout nové daně. „Jsem poměrně otevřený a Komise bude také,“ řekl. Digitální daně by zasáhly americké technologické giganty jako Apple a Google a jsou proti nim země jako Itálie a Německo, které jsou silně závislé na obchodu s USA.

Myšlenku zdanit technologické giganty, aby pomohly splatit dluh EU z období pandemie koronaviru, navrhla Evropská komise již na jaře. Společný unijní dluh byl v té době okolo 350 miliard eur a splácet by se měl právě v příštím období. Daň z digitálních společností se však na seznamu nových daní v návrhu unijního rozpočtu neobjevila. Podle europoslankyně Danuše Nerudové by se v europarlamentu pro digitální daň podpora našla. Sama daň podporuje, stejně jako třeba europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09).

Naopak proti jsou europoslanci z ODS. Ondřej Krutílek pro Echo24 například řekl, že Francie, odkud pochází komisař Séjourné, má americké technologické firmy dlouhodobě v hledáčku. „Takže komisař Séjourné na jejich zdanění asi hodně tlačil. Ale v kontextu tehdy ještě probíhajících jednání o clech mohlo jít také o vzkaz Spojeným státům. Náš postoj je konzistentní: odmítáme jakékoli nové evropské daně,“ uvedl Krutílek.