Hledání úspor není v kampani atraktivní. Alternativou jsou vyšší daně či změna zákona

Bavit se s voliči v předvolebním čase o úsporách není příliš atraktivní. Byť jednotlivé strany a hnutí určité nápady ve svých programech mají – týkají se třeba dotací, digitalizace či rušení ministerstev – častěji skloňují především vyšší příjmy z daní dané zlepšením ekonomiky či zrušení dekarbonizace. A mluví také o drahých slibech, jako je vykoupení ČEZu, slevy na jízdném, vyšší důchody či levnější energie, nemluvě o výdajích na obranu. Pokud se na tyto sliby a závazky státu nenajdou dostatečné úspory na výdajové straně, jsou v zásadě dvě alternativy – vyšší daně nebo změna zákona o rozpočtové odpovědnosti. O nutnosti nových příjmů mluví například hnutí STAN či Stačilo!

Voliče pochopitelně více přitáhnou různé více či méně realistické sliby jako vyšší důchody, levnější energie či potraviny. Zdraví veřejných financí není atraktivní, přitom je to s ohledem na vývoj českého zadlužení zásadní problém. Ne že by jednotlivé strany a hnutí neměly žádný plán, ale zkrátka raději mluví o jiných oblastech.

Program hnutí ANO mezi svými prioritami ozdravení veřejných financí výslovně nemá, ačkoliv předsedkyně poslanců hnutí ANO Alena Schillerová pro Echo24 řekla, že navržený schodek rozpočtu na příští rok ve výši 286 miliard je důkazem, že hospodářská politika Fialovy vlády nefunguje. „Státní rozpočet v navržené podobě posílá do hlubokých červených čísel zdravotnictví i školství, znamená zastavení výstavby části dopravní infrastruktury, méně peněz na investice stejně jako sociální pnutí ve veřejné sféře,“ uvedla Schillerová.

„Jinými slovy, žádná odpovědná vláda podle něj nemůže hospodařit a reálný schodek je zhruba na úrovni rozpočtu, který Zbyněk Stanjura dostal v covidovém období od hnutí ANO, tedy cca 370 miliard. V případě vládní odpovědnosti bychom tento rozpočtový zmetek nepochybně vrátili k přepracování,“ dodala.

V rozhovoru pro Echo24 už dříve řekla, že ANO nechce škrtit ekonomiku, spoléhá se na vyšší výběr daní díky nastartované ekonomice a také díky Elektronické evidenci tržeb. To by podle ANO mělo přinést o jeden bilion korun více než nyní. Škrtat chce také některá ministerstva a poradce na resortech. Podle ní je iluzorní škrtat desítky míst na ministerstvech, důležitá je podle ní digitalizace. Dále hovoří i o revizi údajně netransparentních veřejných zakázek. Mluví také o rušení údajně zbytečných ministerstev.

ANO podle stínového premiéra Karla Havlíčka v příštích dnech představí i svoji hospodářskou strategii. Mezi cíli dále zmínil zisk plné kontroly státu nad výrobou energetické společnosti ČEZ, budování výzkumné infrastruktury nebo snížení byrokracie. Schillerová hovořila o snížení firemní daně z 21 na 19 procent, zrušení plánovaného zvýšení odvodů živnostníků nebo o tom, že dobrovolné spropitné v gastronomii chce ANO osvobodit od daně a pojistného.

Podle vládních stran je program hnutí ANO Armagedonem pro české veřejné finance. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) na tiskové konferenci vypočítal, jak moc jednotlivé sliby zatíží státní rozpočet. Jedná se podle něj dva biliony výdajů, respektive dluhů za celé čtyři roky, nebezpečný je podle koalice Spolu především návrh na zestátnění ČEZu.

Samotná koalice ve svém programu avizuje snižování schodků státního rozpočtu, mimo jiné zrušením ministerstva pro místní rozvoj, škrtáním „nesmyslných dotací“ či rušením živnostenských úřadů, naopak slibují rekordní investice, pokračování zvyšování výdajů na obranu či řešení krize bydlení.

Šéf SPD Tomio Okamura pro Echo24 řekl, že prvním krokem v této oblasti musí být audit státní správy, aby se jasně identifikovaly duplicitní agendy a všechny zbytné výdaje. Podobný audit měl na starosti v tomto období ministr vnitra Vít Rakušan, podle Okamury však žádný výsledek neexistuje. Jednotlivá ministerstva přitom uvádí, že se závěry revize pracují. Okamura dále navrhuje zrušit podporu Ukrajině nebo zrušit smlouvu na stíhačky F-35.

Nutnost nových příjmů

Ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (za STAN) pro Echo24 řekl, že peníze přinese vývoj ekonomiky. „Pokud se naplní prognózy a ta dynamika růstu se bude zlepšovat, tak už to samo o sobě znamená lepší stav veřejných financí a zpomalení růstu deficitu. Druhá věc je zaměřit se na příjmovou stránku rozpočtu, kde vidím mezery ve vztahu k progresivitě zdanění. Existují daňové výjimky, například často diskutované tiché víno, ale i další, které nevím, jestli musí existovat. Nevím, zda-li je adekvátně, byť významně, zdaněna neřest, tedy alkohol, cigarety, sladké nápoje, prostě to, co ke zdraví nepřispívá, spíše ho ničí, a ve výsledku stojí peníze ze státního rozpočtu. O těchto věcech se můžeme bavit,“ řekl Kulhánek s tím, že by se mohlo také dynamičtěji pracovat s daní z nemovitosti, zejména ve vztahu k hodnotě nemovitostí a pozemků.

„Daň by tak u části nemovitostí mohla být výrazně vyšší, třeba i srovnatelná s evropským průměrem,“ uvedl Kulhánek s tím, že celková daňová zátěž se snižovat určitě nebude, zda se zvýší, je otázkou toho, jak poroste ekonomika.

Lídr Pirátů ve Středočeském kraji Ivan Bartoš pro Echo24 řekl, že Piráti chtějí ekonomiku nakopnout a to, aby běžným lidem zůstávalo více peněz. „Prosazujeme, aby 90% rodin mělo vyšší čistý příjem, zvýšíme slevu na poplatníka i daňové bonusy na děti. Pirátský plán myslí i na rodiny, proto navýšíme rodičovský příspěvek, budeme řešit místa ve školách a ulehčíme kratší úvazky. Snížíme DPH na základní a zdravé potraviny, jako je třeba zelenina a ovoce, stejně jako na pleny, hygienické potřeby a další nezbytnosti. A také máme plán, kde na to vzít. Minimálně 30 miliard získáme do rozpočtu osekáním dotační ekonomiky, tvrdým zásahem proti korupci, úsporou na úrocích z dluhu díky přípravě na přijetí eura, výběrem daní od velkých firem a z nových zdrojů (například více lidí na trhu práce, narovnání daní u alkoholu, zdanění majetku ruských nerezidentů, regulace konopí),“ uvedl Bartoš.

Lídryně hnutí Stačilo! Kateřina Konečná pro Echo24 na přímo řekla, že je potřeba hledat nové příjmy. Příjmová stránka rozpočtu se musí navýšit, to je fakt. Jediný, kdo tady vydělával v době bezprecedentních krizí, byly banky, energetické společnosti, farmaceutické firmy a obchodní řetězce. V jejich ziscích nevidíte žádné propady. A právě oni se mají začít podílet na tom, aby se zvýšila příjmová strana rozpočtu, aby se na výdajích nemuselo škrtat, kromě třeba nesmyslných nákupů na ministerstvu obrany či vnitra. Nebavme se o tom, kde budeme škrtat, bavme se o tom, kde vzít více peněz,“ řekla Konečná.

Ekonom: Žádná ze stran úspory s voliči neřeší

Hlavní ekonom společnosti Investika Vít Hradil pro Echo24 řekl, že nástroje k ozdravení veřejných rozpočtu, jsou výsostně politická otázka. „Ekonomicky si lze představit oba způsoby řešení, tedy jak zvýšení daní, tak i snížení výdajů. Ve prospěch snížení výdajů hovoří fakt, že celkové příjmy veřejného sektoru jsou v poměru k HDP momentálně zhruba stejné, jako byly v roce 2019 před příchodem pandemie. To znamená, že česká společnost uměla žít levněji, a to bez sociálních katastrof nebo společenských bouří. Teoreticky by tedy nemělo být problémem výdaje taktéž ponížit zpět na úroveň roku 2019 a rozpočet tím vyrovnat,“ uvedl Hradil.

„Naopak ve prospěch zvýšení příjmů – tedy daní – hovoří fakt, že na evropské poměry je náš veřejný sektor relativně malý. Většina Evropy tedy považuje za standardní, že na daních platí více, aby si mohla užívat rozsáhlejší veřejné služby. Myslitelná je samozřejmě i střední cesta, tedy snížení výdajů i zvýšení příjmů zároveň, přičemž jako historicky osvědčený se jeví poměr 2 ku 1, tedy ze dvou třetin deficit umazat snížením výdajů a z jedné třetiny zvýšením daní,“ řekl dále Hradil.

Podle něj se bohužel nabízí i čtvrtá cesta, která je zároveň nejhorší i nejvíce pravděpodobná. „Ta spočívá v tom, že příští vláda pod záminkou hrozící katastrofy, pro kterou se nějaký důvod vždycky najde, jednoduše změní legislativu. Tedy že přepíše zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti tak, aby jí umožňoval pokračovat v zadlužování. Pak nebude muset sahat ke zvyšování daní, otevře si prostor k většímu utrácení a účet za toto konání zaplatí až naše děti, které momentálně nemohou volit, ve formě vyššího dluhu,“ míní Hradil.