Zpoplatnění lodí podle emisí: globální daň OSN neprošla o čtyři hlasy. Pomohly i dva státy EU

Snaha o zavedení první globální daně na emise z lodní dopravy skončila krachem poté, co ji zablokoval tlak Spojených států. Jednání Mezinárodní námořní organizace (IMO) v Londýně, které mělo přinést dohodu o zpoplatnění emisí skleníkových plynů z lodí, se v pátek rozpadlo. Na návrh Saúdské Arábie, podpořené Ruskem, se státy dohodly na ročním odkladu. Dohoda nakonec neprošla o čtyři hlasy, informuje například Politico.

Hlasování předcházela rozsáhlá nátlaková kampaň ze strany Washingtonu, doprovázená výhrůžkami obchodními cly a dalšími sankcemi. Trump se do sporu vložil osobně, když na své síti Truth Social označil plán za „globální podvod zelené agendy“ a prohlásil, že „Spojené státy to nenechají projít“. Deník Echo24 o kritice dohody informoval zde.

„Díky prezidentovu vedení Spojené státy zabránily masivnímu zvýšení daní OSN pro americké spotřebitele, které by financovalo progresivní projekty v oblasti klimatu. Naše země bude i nadále udávat směr a stavět Ameriku na první místo,“ uvedl americký ministr zahraničí Marco Rubio na sociální síti X.

„Zdravý rozum zvítězil,“ uvedl nejmenovaný představitel amerického ministerstva zahraničí. „Trumpova administrativa nedovolí, aby OSN nebo jakákoli jiná organizace nutily americké daňové poplatníky platit za své ekologické experimenty.“

Návrh měl postupně zpoplatňovat lodě podle množství emisí, které produkují, a vybrané prostředky směřovat na rozvoj čistších technologií a podporu chudších zemí. Cílem bylo dosáhnout nulových emisí z lodní dopravy do roku 2050. Deník Wall Street Journal odhadoval, že by první globální daň vedla ke zvýšení nákladů námořní dopravy o 10 %.

Evropská komisařka pro klima Teresa Riberaová označila výsledek za „velkou ostudu“. Podle ní šlo o klíčový krok, který měl posílit pozici EU i Brazílie před listopadovým klimatickým summitem COP30 v Brazílii.

Návrh nakonec padl těsnou většinou čtyř hlasů. K jeho odmítnutí přispěly i dva členské státy EU – Řecko a Kypr – které se zdržely hlasování. „Rámec nulových emisí spoléhá na technologie, které zatím nejsou dostupné v potřebném měřítku, a zároveň trestá ty, kteří je nemohou využít,“ uvedl řecký zástupce.

Proti návrhu se postavily země vyvážející fosilní paliva, zejména Saúdská Arábie a Rusko, ale i významné námořní státy jako Singapur či Libérie. Čína, která ještě na jaře plán podporovala, při závěrečném hlasování rovněž změnila postoj.

Naopak ostrovní státy ohrožené stoupající hladinou moří výsledek těžce nesly. „Je to výsměch,“ prohlásil ministr klimatu z Vanuatu Ralph Regenvanu. „Byli jsme svědky bezohledného nátlaku ze strany Spojených států. Takhle se chová velmoc, která nemá žádnou odpovědnost.“

Zklamání vyjádřili i představitelé lodního průmyslu. Mezinárodní obchodní komora pro lodní dopravu, která zastupuje více než 80 procent světové flotily, upozornila, že firmy potřebují jasná pravidla, aby mohly investovat do dekarbonizace. „Pokud jednání IMO selže, hrozí, že vznikne mozaika národních a regionálních předpisů, která bude pro lodě příliš složitá a drahá,“ uvedl generální tajemník komory Thomas A. Kazakos.

Naopak americká Obchodní komora rozhodnutí uvítala. Podle jejího prohlášení by „globální daň tohoto typu narušila trhy a odrazovala od investic do čistších technologií“.