Maďarští špioni v institucích EU? Brusel oznámil, že zjištění Der Spiegel a dalších médií prošetří

Evropská komise ve čtvrtek oznámila, že zřídí interní skupinu, která prošetří obvinění o údajném špehování evropských institucí ze strany Maďarska. Informoval o tom mluvčí Komise a agentura Reuters. Na zprávu upozorňují další zahraniční média včetně magazínu Der Spiegel.

Obvinění vzešla ze společného investigativního šetření maďarské neziskové novinářské organizace Direkt36 a několika evropských médií, včetně belgického deníku De Tijd a německého týdeníku Der Spiegel. „Komise bere na vědomí všechny dnešní zprávy, podle nichž došlo ke špionážním operacím vedeným maďarskou zpravodajskou službou proti EU a jejím zaměstnancům. Komise bere taková obvinění velmi vážně,“ uvedl mluvčí bez upřesnění dalších kroků.

Podle těchto zjištění měl být jeden z operativců maďarské zahraniční zpravodajské služby Információs Hivatal (IH) v letech 2015 až 2017 umístěn v Bruselu jako diplomat. Oficiálně působil na oddělení politiky soudržnosti maďarského velvyslanectví, ve skutečnosti však měl za úkol budovat síť kontaktů uvnitř Evropské komise a dalších institucí EU, píše Politico s odkazem na Der Spiegel.

Podle dokumentů získaných během vyšetřování měl tento agent během svého působení v Bruselu opakovaně kontaktovat úředníky EU a snažit se z nich získat interní informace. Jeden z vysoce postavených bruselských úředníků médiím sdělil, že se s dotyčným "diplomatem" pravidelně setkával při přátelských rozhovorech. Brzy si však uvědomil, že Maďar ve skutečnosti působí jako špion a sbírá „jakýkoli druh drbů“ o Komisi.

Setkání, která probíhala převážně v parcích Bruselu, měla podle zpráv vyústit až v pokus naverbovat tohoto úředníka jako „tajného agenta“ pro maďarskou zpravodajskou službu. Operativec údajně vytvořil dokument formalizující tuto spolupráci a nabídl i finanční odměnu za informace. Úředník ale dokument nepodepsal a nabídku odmítl. Jeho výpověď podle médií potvrdily bezpečnostní zdroje.

Novináři se dostali rovněž k dokumentu maďarského zastoupení při EU, který ukazuje, že zmíněný operativec byl oficiálně uveden jako zaměstnanec odboru politiky soudržnosti a pracoval pod Olivérem Várhelyim, tehdejším velvyslancem při EU a nyní dlouholetým maďarským evropským komisařem.

Várhelyi se k novým zjištěním podle dotyčných médií odmítl vyjádřit. Jeho mluvčí uvedl, že neexistují „žádné důkazy“ o jakémkoli protiprávním jednání.

Na čtvrtečním tiskovém brífinku uvedl mluvčí Evropské komise Balázs Ujvári, že Komise „bere jako obvykle taková obvinění velmi vážně a zůstává odhodlána chránit úředníky a sítě Komise před nezákonnou špionáží.“ Dále oznámil, že exekutiva EU zřídí interní skupinu, která se těmito obviněními bude zabývat. Kvůli bezpečnosti ale Komise nebude poskytovat další detaily. Hlavní mluvčí Komise Paula Pinhová doplnila, že o celé záležitosti byla informována předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová.

Pokud by se podezření potvrdila, šlo by o bezprecedentní narušení důvěry mezi členskými státy EU. Podle novinářských zjištění by maďarské operace svým charakterem připomínaly spíše aktivity tajných služeb Ruska nebo Číny, nikoli běžnou praxi mezi partnery v rámci Evropské unie.

S tvrzením, že Orbán tajné služby využívá k osobní zájmům, přišli novináři z De Tijd a Direkt36 už loni v prosinci. Informoval o tom server Politico. Agenti podle nich sledovali vyšetřovatele Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF). Ti měli v Maďarsku vyšetřovat obvinění z podvodu, které se týkalo firmy Orbánova zetě. Tato firma získala veřejné zakázky.