„Nový papež Lev XIV. měl Prahu navštívit příští týden,“ říká nejvyšší augustián Juan Provecho

Bílý kouř ve čtvrtek oznámil zvolení nového papeže. Hlavou církve se stal americký rodák z řad augustiánů Robert Francis Prevost, neboli Lev XIV., který má pozoruhodné vztahy i s Českou republikou. Jako představitel augustiánů totiž udržoval velmi blízké kontakty s tuzemským řádem. Několikrát navštívil Prahu i Brno. Dokonce měl příští sobotu dorazit do Prahy, aby se zúčastnil biřmování v kostele svatého Tomáše na Malé Straně. "Měl jsem tušení, že se papežem stane on. Je to papež pro malé stádo," říká v rozhovoru s deníkem Echo24 nejvyšší představitel českých augustiánů Juan Provecho.

S novým papežem Lvem XIV. se jako nejvyšší český augustián dobře znáte. Jaký má vztah k České republice?

Nový papež zná českou zemi velmi dobře. Od roku 2001, kdy se stal hlavním představeným našeho řádu, navštívil Českou republiku snad dvanáctkrát. Jezdil buď každý rok, nebo aspoň jednou za dva roky. Nebyly to jen formální návštěvy – vozil nám knížky, mluvil s bratry, pomáhal. Cítil se tu dobře. Měl s námi opravdu přátelský vztah. Dokonce měl přijet příští týden v sobotu do Prahy, aby se zúčastnil biřmování v kostele svatého Tomáše na Malé Straně.

Slyšel jsem, že vám pomáhal i po pádu komunismu?

Ano, je to přesně tak. To on nás v 90. letech doslova povolal, abychom se vrátili a obnovili činnost augustiniánů v Čechách. Podporoval nás od samého začátku. Dalo by se říct, že bez něj bychom tu dnes nebyli. Zároveň ale jako nejvyšší člen augustiánského řádu navštěvoval i další země a naše bratry. Stejně jako Česko navštěvoval Německo, Japonsko a další země, kde členové řádu působí.

Mohl by tenhle vztah nějak ovlivnit postavení Česka v rámci Vatikánu? Třeba že by se nějaký Čech stal vlivnější postavou v církvi?

To víte, to se těžko říká. On nás zná, to ano. Ale jestli to něco konkrétního změní, to nedokážu odhadnout. Tyto otázky jsou ještě stále dost čerstvé a nemohu na ně odpovědět.

SOUVISEJÍCÍ: Vatikán narušil tabu. „Klíčovou dírkou“ ukázal pár fragmentů z volby papeže Lva XIV.

Nový papež se narodil v Chicagu a působil v Peru, má misionářskou zkušenost. Co to může znamenat pro církev?

Hodně. On byl formátorem – vychovával nové bratry, pak byl biskupem. V Peru jezdil i do odlehlých oblastí, klidně na koni, aby se dostal k lidem. On ví, co znamená být „na periferii“, jak říká papež František. A právě takovým lidem chce dát naději. Myslím, že jako Američan bude mít i větší odvahu pojmenovat problémy – nejen ve světě, ale i uvnitř církve. Také se nebude bát postavit světovým mocnostem a mluvit o palčivých problémech světa. Nebude se bát vystoupit proti Bílému domu v nepříjemných otázkách.

Zvolení Roberta Francise Prevosta papežem bylo poměrně překvapivé. Jak jste volbu prožíval vy osobně?

Já měl tušení, že se stane hlavou katolické církve. Říkal jsem to i kolegům, ale moc mi nevěřili. A pak, když jsem slyšel jeho jméno v televizi... To byla radost. Až se mi chtělo brečet. Nešlo to popsat. Začali jsme okamžitě slavit a děkovat.

Překvapilo vás, že nebyl mezi favority? Sázkaři spíš tipovali kardinála Parolina nebo filipínského kardinála Tagleho.

Právě proto. On byl takový kompromis. Není ani výrazně konzervativní, ani liberální. Je to člověk středu, zkušený, důvěryhodný. A měl důvěru papeže Františka. To není málo.

A co konkrétně čekáte, že přinese jeho pontifikát? Naváže na zesnulého papeže Františka, nebo se obrátí ke konzervativnějšímu křídlu církve?

Myslím si, že naváže na učení papeže Františka. Především bude pokračovat v synodalitě – tedy ve společném hledání pravdy. To je pro nás augustiniány klíčové. Jsme jako rodina, každý má svou roli, ale společně hledáme, co po nás Bůh chce. A v tom vidím velkou naději. Je to papež pro „malé stádo“, jak říká evangelium. A pro lidi na okraji.