Lichtenštejnové rodové majetky a zámky na Moravě nezískají, Nejvyšší soud odmítl dovolání

Nejvyšší soud (NS) odmítl dovolání Lichtenštejnů ve sporu o někdejší rodový majetek na Břeclavsku, včetně zámků v Lednici a Valticích. Nárok na vydání majetku, který je nyní v rukou státu, uplatnila Nadace knížete z Lichtenštejna. Neuspěla u Okresního soudu v Břeclavi ani Krajského soudu v Brně. NS rozhodl bez veřejného jednání, výsledek bez dalších podrobností oznámila jeho mluvčí Gabriela Tomíčková. Plné odůvodnění zatím není dostupné.

Nadace podala žaloby k 26 českým okresním soudům na konci roku 2018, jedním z nich byl i soud v Břeclavi. V žalobách poukazovala na to, že poslední držitel rodových majetků na českém území František Josef II. nebyl občan Německa, ale neutrálního Lichtenštejnska, navíc hlava suverénního státu. Konfiskace majetku tak byla podle nadace nezákonná.

Československé úřady ale po druhé světové válce vycházely z toho, že se lichtenštejnský kníže přihlásil ve 30. letech 20. století k německé národnosti, a proto jeho majetek propadl na základě Benešových dekretů státu.

Průběžně se nadace v jednotlivých sporech obrací na Nejvyšší i Ústavní soud, zatím bez úspěchu. Loni v dubnu například Ústavní soud zamítl stížnost kvůli pozemkům na jihovýchodním okraji Prahy v katastrálních územích Hájek u Uhříněvsi, Královice a Uhříněves. Na majetek rodu se podle většinového názoru ústavních soudců vztahovaly poválečné konfiskační dekrety. Rozhodnutí tehdejších správních orgánů nemohou současné soudy nově přezkoumávat. Výjimku z pravidla stanovily restituční předpisy, které však na Lichtenštejny nedopadají. O majetek totiž přišli ještě před nástupem komunistické totality.

Sérií dalších usnesení odmítl Ústavní soud v posledním roce stížnosti, které se týkaly majetku na Orlickoústecku, Brněnsku, Bruntálsku či Olomoucku.

Spor vedený původně u Okresního soudu v Břeclavi je výjimečný tím, že se týká také Lednicko-valtického areálu, zapsaného na seznamu světového dědictví UNESCO. Mezi 14 státními institucemi, které u břeclavského soudu žalobě čelily, byly například Lesy ČR, Národní památkový ústav, Povodí Moravy či Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.

Lichtenštejnové už dříve podali na Česko i mezistátní stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva. V roce 2023 Nadace knížete z Lichtenštejna uvedla, že je připravena se vzdát vlastnických nároků na majetek v Česku výměnou za vytvoření společného fondu, na který budou vlastnická práva ke spornému majetku převedena. Knížecí nadaci by v takovém případě byla svěřena povinnost odpovědně a udržitelně s majetkem ve fondu hospodařit.