Trumpova cla zaseknou sekeru do českého rozpočtu. Kdo si troufne zvýšit daně?

Nová celní dohoda mezi EU a USA, která zavádí 15procentní cla, bude mít na českou ekonomiku vyšší dopad, než se na první pohled zdá. Zpomalí totiž růst HDP a přinese výpadek příjmů do státního rozpočtu. Ekonomové varují, že tento deficit bude třeba nějak kompenzovat, ale politické strany se diskuzím o zvyšování daní před volbami vyhýbají, jak to jen jde.

Nová celní opatření budou mít dopad především na exportně orientované sektory české ekonomiky. Zpomalí růst HDP, přičemž výpadek příjmů do státního rozpočtu se může pohybovat v řádech miliard korun. Ekonomové varují, že za těmito výpadky budou stát i vyšší výdaje na obranu, na které se vláda připravuje v návaznosti na geopolitické napětí, a růst mandatorních výdajů.

Vzácný mezihvězdný objekt na obloze může být mimozemskou sondou, soudí vědec z Harvardu

Ministerstvo financí odhaduje, že celní opatření mohou zpomalit růst české ekonomiky o 0,2 procentního bodu v roce 2025 a o 0,39 procentního bodu v roce 2026. Z této situace tedy vyvstává nezbytnost zajistit dodatečné příjmy do státního rozpočtu. Ačkoli ekonomové označují zvýšení daní za jedno z možných řešení, žádná z politických stran se neodváží otevřeně hovořit o tomto kroku, zejména před nadcházejícími volbami.

Vyjádření ekonomů: Zpomalení růstu a nutnost zajištění příjmů

Ekonomové se shodují, že pokud by stát chtěl pokrýt výpadek příjmů a vyrovnat rozpočtové schodky, zvýšení daní by bylo jedním z reálných a nezbytných kroků. "Zavedení 15procentního cla by mělo negativně ovlivnit HDP české ekonomiky v rozsahu 0,3 až 0,4 procentního bodu. To znamená, že příjmy do státního rozpočtu budou nižší, a bez fiskálních opatření bude těžké udržet rozpočtovou disciplínu,“ upozorňuje David Marek, hlavní ekonom Deloitte.

Podobně hovoří Petr Dufek, hlavní ekonom banky Creditas. „Peníze v rozpočtu budou chybět tak jako tak. Už jen proto, že stát nebude moci spoléhat na WFT. Bohužel vůbec nevíme, jak vypadá návrh státního rozpočtu, ani na jakých parametrech je postavený. Jisté je jen to, že nám do rozpočtu spadnou indexované výdaje na obranu a nějaké ty náklady na atomovou elektrárnu,“ řekl Dufek, přičemž upozornil na nutnost zajistit nové příjmy.

Analytik České spořitelny Michal Skořepa je optimističtější, co se týče možnosti kompenzace výpadků bez nutnosti okamžitého zvyšování daní: „I když celní opatření zpomalí růst české ekonomiky, stále máme několik nástrojů, jak výpadek příjmů pokrýt. Může to být kombinace úspor, přehodnocení veřejných výdajů a efektivního bojování proti daňovým únikům. Zvýšení daní by bylo krajní řešení, které si nikdo v předvolebním období nechce přiznat.“

Politici se vyhýbají diskuzi o daních

Ve všech předvolebních vyjádřeních politiků se opakuje téma, že zvyšování daní není žádoucí, a to i přesto, že by to mohlo být nezbytné pro stabilizaci veřejných financí. „Nejdříve je potřeba hledat úspory na straně státu a možnosti efektivnějšího hospodaření. Ukázali jsme, že i bez dramatického zvyšování daní se dají veřejné finance stabilizovat. Chceme pokračovat v tomto trendu a udržet daně na únosné úrovni,“ uvedl pro Echo24 premiér Petr Fiala.

Současně přiznal, že v minulosti jeho vláda některé daně zvýšila, ale tvrdí, že tento krok byl nezbytný v souvislosti s válkou na Ukrajině a energetickou krizí. Přesto je jasné, že bez úsporných opatření nebo navýšení příjmů bude čelit Česká republika pokračujícímu růstu státního dluhu.

Například Vít Rakušan, předseda hnutí STAN, také odmítá zvýšení daní: „Růst výdajů na obranu může dočasně vést k růstu zadlužení, ale zvyšování daní není řešením. Naší prioritou je efektivní hospodaření a úpravy rozpočtových pravidel. Zůstaneme u konsolidace a zaměříme se na úspory a prevenci daňových úniků,“ řekl ministr vnitra.

Shodu nachází i s expremiérem a šéfem ANO. "Hnutí ANO nikdy nezvyšovalo daně. Naopak jsme je vybírali a snižovali. Rozpočet jsme měli vyrovnaný a dokonce v přebytku až do covidu,“ řekl Andrej Babiš pro Echo24. Podle něj jsou příčinou rozpočtového deficitu neefektivní výdaje vlády, jako je financování Ukrajiny nebo předražené nákupy zbraní. Babiš také uvedl, že hnutí ANO se zaměří na škrty ve státních výdajích a zlepšení výběru daní z šedé ekonomiky.

Neochota k daňovým změnám v předvolebním období

Zatímco ekonomové a odborníci na veřejné finance upozorňují na nutnost přijetí opatření k zajištění příjmů, politici v předvolebním období odolávají tomuto kroku, který by mohl mít negativní vliv na jejich voličskou základnu. Strany se nyní zaměřují na jiná témata, jako jsou úspory nebo zajištění efektivního využívání veřejných prostředků, ale nikdo z politiků se neodváží přiznat, že zvýšení daní je jedním z reálných a nezbytných kroků pro udržení rozpočtové stability.

Tento postoj je patrný například i ve vyjádřeních Tomia Okamury (SPD), který se jasně distancuje od zvyšování daní a tvrdí, že jeho strana by se zaměřila na škrty v zahraničních výdajích a na ukončení předražených nákupů zbraní. Okamura navíc zdůraznil, že rozpočtové problémy lze řešit spíše úsporami, než zvyšováním daní.