1 Tábory smrti nebyly polské

Polsko-židovský spor a holokaust

Témata: , , , , ,

Bude to šest let. V Bílém domě seděl Barack Obama a rozhodl se udělit vysoké státní ocenění – Prezidentskou medaili svobody – Janu Karskému, legendě polského odboje. Karski byl v té době už víc než deset let po smrti, v Bílém domě bylo přítomno několik Poláků. Mělo to být gesto přátelství, dostavil se šok.

Zaznělo tam, že Jan Karski „sloužil jako kurýr polského hnutí odporu v nejtěžších dnech druhé světové války. Předtím, než překročil nepřátelskou linii a byl propašován do varšavského ghetta a polského tábora smrti, se od bojovníků v odboji dozvěděl o masovém vraždění Židů. Šel tam, aby se o tom přesvědčil na vlastní oči. Potom přinesl tuto informaci prezidentovi Franklinu Rooseveltovi. Bylo to jedno z prvních svědectví o holokaustu a prosba, aby svět něco podnikl.“

Ehm, ehm… polský tábor smrti?

Tehdejší ministr zahraničních věcí Sikorski okamžitě reagoval, nazval to projevem ignorance a nekompetentnosti ze strany prezidenta Obamy, pobouřen byl polský premiér Tusk, polský velvyslanec, nesčetné množství dalších polských historiků a politiků. Obamův úřad se později omluvil.

Karski, to je příběh, který v něčem předstihne i Vrbu a Wetzlera. Byl odvážný na čepel nože, sehrál ústřední roli v příběhu, který vedl ke zveřejnění zprávy o masovém vyhlazování Židů na polských územích okupovaných Německem. V prosinci 1942 (!), rok a půl před útěkem Vrby a Wetzlera.

Karski, polské podzemí a vláda v exilu podnikli množství kroků na záchranu Židů, sám Karski se setkal nejen s Rooseveltem, ale i s Churchillovým ministrem zahraničních věcí Edenem či se slavným spisovatelem Koestlerem. Zkrátka: přestože Polsko za války neexistovalo, protože bylo okupováno Německem, polské státní orgány v exilu a polské podzemí toho dělaly pro Židy nejvíc ze všech.

Zvlášť dráždivé je, když o „polských“ koncentračních táborech píší a řeční německá média, jak se stalo v případě ZDF nebo Die Welt. Zadejte si ale do Googlu výraz „Polish death camps“ a „German death camps“ a budete na tom stejně jako Poláci v Bílém domě během Obamova proslovu.

I když žádné polské tábory smrti neexistovaly, mají téměř 15 milionů odkazů na internetu. Ty německé, skutečné, asi 6,5 milionu. A to Poláky dlouhodobě uráží, zneucťuje to památku jejich předků a obětí. Proto například trvají na názvu Auschwitz a ne Osvětim ve spojení s tamním koncentrákem. Žijeme v době wiki-politics, politici a novináři jsou nevzdělaní, Google a Wikipedie jim nahrazují studium, což neradno podceňovat. A proto celé měsíce připravovali zákonnou normu, která to měla vyjadřovat.

Novela zákona prošla i s paragrafem, jenž trestá nepravdivý výrok připisující „polskému národu nebo státu zodpovědnost nebo spoluzodpovědnost za nacistické zločiny“ do výšky tří let odnětí svobody.

A byl oheň na střeše.

Izraelská velvyslankyně protestovala, nový polský premiér Morawiecki telefonoval s izraelským premiérem Netanjahuem (přislíbil mu komisi), tématu se věnují všechna média v západním světě a namísto příběhu Jana Karského připomínají nedávné video skupinky polských nacistů, respektive pogrom a upálení polských Židů v Jedwabném, kterého se za války dopustili Poláci, podle všeho vedení nebo inspirovaní nacisty.

Stromy překryly les, obraz Poláků zas jednou utrpěl. Polsko dostává další facku, kterou si nezaslouží.

Není to v této otázce poprvé ani naposledy. Zřejmě nejsmutnějším příkladem byl ten, když se katolické řeholní sestry chtěly v dnešní Osvětimi modlit za zločiny Auschwitzu. Ne veřejně a demonstrativně, ale v tichosti, v klauzuře. Židům to překáželo tak zásadně, že nepomohla ani snaha Jana Pavla II., přesněji celý spor skončil kompromisem, na němž se podílel polský papež, a sestřičky si svůj klášter otevřely mimo prostory Auschwitzu; jejich kapli určitě mnozí Slováci navštívili.

Myšlenka, která měla spojovat, rozdělovala. Pro Poláky a katolíky nepochopitelně, dodejme.

Tento precedens a papežův rukopis měly stanovit, jak má vypadat polsko-židovský přístup k holokaustu. Židé trvají na tom, že se to nedá dělat společně, řeholní sestry ale ukázaly, že to lze dělat vedle sebe.

Proto je aktuální spor zbytečný a absolutně kontraproduktivní. Vždyť Kaczyńského strana a její elity mají cit pro historickou politiku, ve Varšavě nedávno otevřeli výborné židovské muzeum Polin (na návštěvu si vyhraďte minimálně půl dne), jež mapuje tisícileté společné dějiny Poláků a Židů, nic podobného nikde v Evropě a možná ani ve světě nenajdete. Polský film, knihy, diskuse, veřejná angažovanost… podobně filosemitská kultura je až za oceánem.

Polský a židovský národ toho spojuje hodně, smysl pro mesianismus (jindy misionismus), schopnost přinést největší oběť nebo stát na okraji útesu proti všem. Pro oba státy je důležitá jejich armáda, kultura a zvláštním způsobem vážná hudba.

Byly časy, kdy většina Židů z celého světa žila v Polsku, jeden rabín dokonce nazval Polsko novou Palestinou. Židé ale začali z východní Evropy utíkat dlouho před holokaustem, mimochodem, v době, kdy polský stát také neexistoval. Při založení Státu Izrael byla polština nejčastěji používaným jazykem v prvním Knesetu, dnes je polský pas stále populárnější mezi mladými Izraelci (pas EU). Polsko a Izrael toho pojí hodně.

To, co se děje, je proto křivda. Polský národ je velkou obětí války i holokaustu. Ale Poláci rozumějí Židům jako málokdo jiný, proto se tomu měli sami vyhnout.

Vyšlo poprvé v slovenském on-line deníku Postoj.sk

Z nového čísla Andrej Babiš prošustroval prosperitu. Útlum ekonomiky? Pro ANO nebezpečný začátek konce

Echo týdne: Alžírsko, Bílý dům, kytarista Vondráček ● Komentář: Kdo zaplatí záchranu Paříže ● Rozhovor: Poláci byli sousedi, Němci jen útočníci ● Komentář: Nože nechte doma ● Umění a kritika: Magický Ital v odepřeném městě

Otcem po smrti Má člověk právo na dítě, nebo dítě na rodiče?
Předpokládejte, že někdo o vás ví všechno Abdul Rahman o ochraně identity

/
Autor je slovenský novinář.

Názory Více

Online zprávy Více

Vážení diskutující,
Echo24.cz chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky urážlivé, vulgární, xenofobní, odkazy na jiné internetové stránky či takové příspěvky, které odporují obecné lidské slušnosti. Před vložením vašeho příspěvku prosím zkontrolujte, zda jste opravdu přihlášeni. V opačném případě se váš příspěvek ukáže jen na vašem monitoru, ale do diskuze se nezanese.