Snad se ODS dívá

Snad se ODS dívá
Komentáře

komentář

Martin Weiss

Z těchto dnů, kdy potupa ČSSD dosahuje dosud nepředstavitelného vrcholu, je možné vyvodit poučení. Jistě pro sociální demokraty, ale také pro jiné politické strany.

Tato koalice totiž přece nebyla jediná, o které se uvažovalo. Bezprostředně po volbách bylo všechno otevřené, protože do koalice s Babišem se nehrnul nikdo. A protože se nikdo nehrnul ani do široké antibabišovské koalice (jejíž vládu by prezident Zeman beztak asi nejmenoval), byl to Babiš, který vysílal signály na různé strany. A hned od počátku hlavně vůči ODS. „Já vás, pane předsedo Fialo, znovu vyzývám, pojďte jednat o vládě s námi. Máme sto tři, tak pojďte. Já jsem ready,“ obrátil se na předsedu ODS měsíc po volbách ve sněmovně. Zval i jiné strany, ale v následujících měsících ještě několikrát zdůraznil, že s ODS má společné programové body, a vůbec dával najevo, že s ODS by koalici stavěl nejraději.

Pravda, jeho postup připomínal námluvy neandertálce. Spíš než s lichotkami na to šel s kyjem a Fialu i voliče ODS několikrát urazil.

Ale je taky pravda, že možnost, že ODS do party s Babišem půjde, byla ve vzduchu. „Poslouchám už rok řeči o tom, jak ODS vlastně půjde s hnutím ANO do vlády. Poslouchal jsem to před volbami a těsně po volbách,“ připustil Petr Fiala v povolebním rozhovoru. A za exponenta tohoto názoru je často považován Václav Klaus ml. Ten sice skutečně postup strany veřejně kritizoval a řekl, že by ODS měla s Babišem jednat. Ovšem položit mu takové programové požadavky, které by měly být nepřijatelné. Ale považovat Klause ml. za jediného Babišova „agenta“ v ODS by bylo příliš jednoduché a úhledné vzhledem k tomu, že ve straně už není. Těch lidí bylo mezi vlivnými členy víc, jen to neříkali veřejně.

Jaká byla jejich motivace? V zásadě podobná jako u těch, kteří nakonec s Babišem skončili. Zavládnout si. Smyslem politické strany koneckonců je podílet se na moci, takže když se zdá být na dosah, politikům se z toho zatmí mozek. Což je normální a lidské. V tak staré straně jsou zkušení politici, kteří pro takové situace žijí – na komunální a krajské úrovni je to běžné a ostatně vidíme, že tam se mesaliance s Babišem stranám „demokratického bloku“ v podstatě toleruje. A jsou v ODS i lidé, kteří mají menší zábrany vůči Babišovi než jiní. To se nám nemusí líbit, ale Babišův úspěch má koneckonců své důvody. Když existují voliči ODS, kteří přešli k ANO, proč by v ODS neexistovali, byť v omezeném počtu, politici ochotní s ním pracovat? Vždyť třeba Babišův ministr zdravotnictví Adam Vojtěch je bývalým členem ODS. Je třeba zvažovat náklady a výnosy. Nakonec tito lidé nepřevážili.

Co by se stalo, kdyby převážili? Zaprvé by tu byly nepominutelné reputační náklady, které by byly splatné okamžitě, protože významná část voličů ODS si spojenectví s Babišem zásadně nepřála.

Zadruhé, Babiš by jen těžko nechal dělat ODS něco, na čem by se mohla úspěšně profilovat. Už v té době byl orientovaný na starší a méně vzdělané voliče, takže by těžko uvolňoval výdaje na věci, které ocení přednostně voliči jiní. S ČSSD je situace jiná – ta chce hlavně vyhazovat peníze, což Babišovi v principu nevadí. Ale, jak si už každý mohl všimnout, Babiš má vynikající schopnost každé rozhazování peněz „prodat“ lidem jako svou zásluhu, ať už se uskutečňuje v gesci jakéhokoli resortu. Vývoj preferencí ČSSD od roku 2014 je vyprávěním právě o tom.

Zatřetí, ODS by nesla tutéž zátěž Babišových kauz jako sociální demokracie. I ona by byla činěna spoluzodpovědnou za postup vyšetřování Čapího hnízda a dalších případů. I ona by asi zjistila, že mít to pod kontrolou je těžké bez ohledu na to, které strany a které konkrétní osoby by zastávaly post ministrů vnitra a spravedlnosti.

Totéž by platilo pro evropskou politiku, jejíž mantinely jsou dané Babišovou potřebou neantagonizovat Brusel natolik, aby to ohrozilo tok dotací z Bruselu pro Agrofert.

Suma sumárum, vezmeme-li v úvahu jak objektivní podmínky, tak i Babišovy schopnosti, ODS by jako menší koaliční partner měla na ANO menší páku, než měl Václav Klaus na Miloše Zemana za opoziční smlouvy. A na té ODS politicky prodělala.

Vláda se 103 hlasy by se ovšem nemusela opírat o toleranci komunistů. Ale jak by se lišilo vládnutí koalice ANO–ODS od té existující vlády? Lze si asi představit jeden výrazný rozdíl, a to, že by nebylo schváleno zpětné zdanění církevních restitucí. A zrušení karenční doby a podobné drobky od stolu, které Babiš sociálním demokratům hodil. Převážilo by to ony reputační náklady? Co by mohla ODS říkat? Že zabránila vlivu komunistů na vládu? Tyhle kontrafaktuální argumenty v politice moc nezabírají.

Někdo by mohl namítnout, že ČSSD je v trochu jiné situaci, protože tu je prezident Zeman, který má manicky na tuto svou bývalou stranu spadeno. A touha ji ničit a týrat je to, co ho udržuje při životě. Což jistě hraje svou roli. Ale copak by to byl Miloš Zeman, kdyby si nenašel nějaké neuralgické body v ODS, které by mohl mačkat? Slabá vláda je mu cílem sama o sobě, je to součástí jeho snahy o předefinování ústavního pořádku. Řekněme, že by se prezidentské volby v roce 2018 konaly s ODS ve vládě. Postavit vlastního kandidáta – to hlavní, co by Zemana do volby mohlo znepokojovat – by ODS jistě ani v alternativní realitě nedokázala.

Avšak jako u spolupráce s ANO, tak i v postoji k Zemanovi by se dostaly do popředí rozdíly, které mezi politiky ODS existují. Ty dnes nehrají ze dne na den velkou roli, ale Zeman by na ně hrál jak na cimbál. I ministry ODS by kádroval podle toho, kdo ho ve volbách podpořil, kdo ne. I Fialovy kandidáty do vlády by propleskával jak Šmardu. A premiér Babiš by se choval přesně stejně jako dnes. I o ministerském kandidátovi ODS by klidně prohlásil, že s ním nebude ve vládě, měsíc poté, co ho do ní nominoval. Je to styl jednání, které jistě poznává nejeden Babišův bývalý obchodní partner. A pro jeho chování ve vládě není určující to, jak je Hamáček schopný, nebo neschopný. Určující je, že Babiš Zemana potřebuje.

Takže není důvodu domnívat se, že by vláda ANO s ODS byla pro zemi zásadně jiná. A stejně tak není důvod se domnívat, že by se v ní ODS vedlo zásadně jinak než ČSSD. Doufejme, že ti v ODS, kteří měli před dvěma lety pragmatické cukání to s Babišem zkusit, si nyní stejně pragmaticky vyhodnocují pohled na agonii ČSSD. Tedy že utekli hrobníkovi z lopaty.

Související články