Vláda čile otevírá očkování mladším, chudší a méně vzdělané nechává pozadu

OČKOVÁNÍ

Vláda čile otevírá očkování mladším, chudší a méně vzdělané nechává pozadu
Plně očkováno je v Česku téměř 1,086 milionu lidí, tedy asi desetina obyvatel. Foto: Shutterstock
Domov

Ačkoliv se očkování v rychlém tempu otevírá stále mladším kategoriím, zdaleka to neznamená, že by ti starší byli proočkovaní. Kromě desetitisíců lidí čekajících na termíny vláda opomíjí i podstatnou část chudší či méně vzdělané populace, která se k očkování nedostává, ačkoliv by o to i měla zájem. Podle sociologa Daniela Prokopa k tomu zřejmě chybí dobře cílená kampaň či lepší dostupnost očkování, stát by tak měl řešit, jak u starších lidí prolomit určité „bariéry“.

Z průzkumů CVVM či agentury PAQ Research vyplývá, že s očkováním v současné době počítá kolem šedesáti procent dospělých. Jak ale ukazují data dlouhodobého výzkum Život během pandemie, ne ke všem ochotným se očkování dostává. Situaci totiž stále výrazně ovlivňuje míra vzdělání či chudoby. Ve skupině lidí nad 55 let přitom data ukazují, že nejde jen o otázku odporu k očkování. Ve větší míře se k němu nedostanou lidé, kteří by o něj stáli či minimálně nejsou rozhodnutí. „Naše data ukazují, že u generace nad 55 let je asi 14 % lidí, kteří se nechtějí očkovat, ale potom přes 30 % lidí, kteří se chtějí očkovat a očkovaní nejsou,“ řekl deníku Echo24 sociolog Daniel Prokop.

Nerovnosti v očkování podle Prokopa řešila i řada zemí v zahraničí, ačkoliv tedy nejde o nic výjimečného, v Česku problém přetrvává. „Vzdělanější lidé nad 55 let i již neaktivní senioři mají podle našich dat větší pravděpodobnost, že budou očkovaní. Důvody jsou hypotetické, ale mohou souviset s digitální gramotností, schopností se tam přihlásit, s podporou mladší generace,“ dodal Prokop s tím, že u vzdělanějších, lépe situovaných starších lidí pak hraje roli například i otázka určitého profitu z očkování, jako je možnost cestovat.

Kvůli nerovnostem však může hrozit problém v kýženém cíli proočkovat dostatečné procento populace. K tomu sice může dojít i tak, ovšem s tím, že značná část rizikových skupin zůstane nenaočkovaná a dojde tak k nabourání systému prioritizace minimálně podle věku. „Třeba bude chybět proočkovat 35 % lidí nad 55 let, což je zásadní z hlediska potenciální úmrtnosti při další vlně. Ale celkový cíl se zároveň splní,“ řekl Prokop. Nejde podle něj o to zlomit postoj těch, kteří očkování odmítají, ale odstranit bariéry, které brání očkování těch ochotných.

Řešením podle něj může být například posílit roli praktických lékařů kvůli lepší dostupnosti očkování či ve zlepšení informovanosti lidí. „To znamená udělat kampaň zaměřenou na starší lidi, ale ne na to, že je přemlouvá, ale že jim spíše vysvětluje, jak se zaregistrovat, jak si to domluvit u praktika, či kde je nejbližší centrum,“ dodal. Pojišťovny by podle něj mohly například obeslat starší lidi dopisy, v nichž by jim vysvětlovaly postup a vyzývaly je k očkování. Motivovat by pak mohl stát mladší lidi například přednostním očkováním, pokud do očkovacího centra dovezou staršího člověka.

Vzdělanější lidé jsou také častěji již očkovaní. Alespoň jednu dávku očkování měly ke 4. květnu téměř dvě třetiny respondentů s maturitou či vysokoškolským vzděláním, ale jen 44 procent lidí bez maturity. U nich je pak také patrná i menší ochota k očkování celkově. Výrazně nižší je u mladších lidí s nižším vzděláním, chudších a obyvatel menších obcí. Podle Ludmily Kučerové z dobročinné organizace Charita ČR lze odhadovat, že důvodem k menší ochotě u nízkopříjmových skupin obyvatel mohou být například i negativní informace o možných zdravotních dopadech očkování, které vyvolávají strach ze ztráty příjmu, který by měl fatální důsledky. Očkování by tak podle ní pomohla pozitivní propagace přínosu očkování.

Zatímco u starších generací hraje větší roli rozdíl v dostupnosti očkování mezi vzdělanějšími a méně vzdělanými, u lidí pod 55 let se projevují tyto rozdíly více v samotné ochotě se očkovat. „Zejména je to dané důvěrou v instituce, experty či vědu, která se promítá do důvěry k očkování. Potom informačními zdroji i případnými výnosy. Ti do 55 let střední a vyšší třídy to mají často spojené s nějakým uvolněním toho, že budou moci cestovat, využívat nějaké služby. U lidí bez maturity jsou cestování či služby využívané mnohem méně,“ dodal Prokop.

Zatímco před několika dny premiér Andrej Babiš (ANO) mluvil o změně strategie, podle níž by se měli lidé očkovat především ve velkých očkovacích centrech, po kritice ze strany praktických lékařů ohlásil ve čtvrtek změnu. Stát chce podle něj v urychlit očkování v ordinacích. Praktičtí lékaři tak budou od příštího týdne dostávat vakcínu firmy Moderna přímo do svých ordinací. Měl by se tak vyřešit problém s tím, že u praktických lékařů čeká na očkování přes 216 000 lidí, z toho zhruba 23 000 seniorů nad 80 let.

Lidé ve věku 40 až 44 let se budou moci registrovat k očkování proti onemocnění covid-19 od nedělní půlnoci. Poté už se podle premiéra Babiše možnost očkování otevře pro všechny zájemce nad 16 let. Od začátku vakcinace proti novému typu koronaviru koncem prosince aplikovali zdravotnicí v Česku přes 3,9 milionu dávek očkování. Plně očkováno je téměř 1,086 milionu lidí, tedy asi desetina obyvatel.