Vědec s českými kořeny se vymezil proti diverzitě, časopis jeho článek stáhl

Vědec s českými kořeny se vymezil proti diverzitě, časopis jeho článek stáhl
Český vědec Tomáš Hudlický. Foto: Brock University
Svět

SPOR VE VĚDĚ

Michael Durčák

Chemik a český emigrant Tomáš Hudlický se rozhodl v prestižním německém chemickém časopise Angewandte Chemie na počátku června publikovat článek o rozvoji organické chemie. Text však vyvolal silné negativní reakce a na protest proti jeho vyznění dokonce přišli o práci dva editoři časopisu. Hudlický, který učí na Brock University v kanadském Ontariu, totiž kritizoval mimo jiné klíč, podle něhož snaha o více inkluzivní a diverzifikovanou vědu, podpora žen a menšin chemii jako oboru ubližuje. „Divný svět. Člověk přežil komunismus, a teď je to už i tady,“ říká k celé věci.

Hudlického otec Miloš, sám chemik, emigroval v roce 1968 po invazi sovětských vojsk. Jeho syn pak na Západě získal vzdělání a stal se jedním ze světových vědců. Dnes působí na Brock University v kanadském Ontariu. Hudlického tým se v současné době zabývá především syntézou přírodních produktů a se svým týmem pracuje na ekologičtější výrobě léčiv a konverze toxického aromatického odpadu na produkty s přidanou hodnotou.

Hudlický se rozhodl počátkem června publikovat v časopise Angewandte Chemie článek A Reflection on the Current State of Affairs, neboli česky Reflexe současného stavu, zaměřit se na vývoj na poli organické chemie v posledních třech dekádách. Článek jako takový je poctou k třicet let starému textu německého profesora Dietera Seebacha o organické chemii a Hudlický na něj reaguje a rozvádí ho. Text prošel bez problémů recenzním řízením a byl publikován.

Ve svém textu, který redakce časopisu ovšem nechala nakonec odstranit ze svého webu, se věnuje hned několika oblastem, včetně diverzitě pracovních sil. Hudlický kritizuje, že mnoha skupinám a jednotlivcům byl v minulých letech přiznán preferenční status, navzdory tomu, že procento žen a menšin v akademické a farmaceutické oblasti se výrazně zvýšilo. Hudlický z toho vyvozuje, že preferenční zacházení s jednou skupinou vede logicky k nevýhodám pro jinou. „Objevily se nové ideologie, které ovlivnily náborové postupy, propagaci, financování a uznávání určitých skupin. Každý uchazeč by měl mít stejnou příležitost k zajištění pozice, bez ohledu na osobní identifikaci/kategorizaci,“ píše Hudlický v článku, který pobouřil část chemické komunity.

Akceptace kandidátů na základě rovnosti, pokud se jedná o kvóty na základě absolutních počtů pro určité podskupiny, je pak kontraproduktivní, protože vede k znevýhodnění nejzajímavějších kandidátů a u mnohých chemiků je tak důležitější jejich sociální pozadí než to, čeho dosáhli. Navíc pak podle autora tato praxe výrazně ovlivnila formát přijímacích interview a vedla ke vzniku povinných školících seminářů o rovnosti žen a mužů, inkluzi, diverzitě a diskriminaci.

Text okamžitě po svém zveřejnění vyvolal bouři a stačilo jen pár ostrých tweetů na adresu německého časopisu a začaly se dít věci. Angewandte Chemie text smazala ze svého webu a místo něj visí prohlášení, které ve zkratce říká, že článek neměl nikdy být přijat, byl urážlivý a zavádějící. Kvůli jeho akceptaci přišli o místo dva editoři plátku. Šéfeditor Angewandte Chemie Neville Compton navíc mimo jiné uvedl, že názory uvedené v textu nereflektují hodnoty sociální spravedlnosti, diverzity a důvěry, které jsou pilíři moderní vědy. Z mezinárodní redakční rady časopisu na protest proti uveřejnění textu odstoupilo 16 jejích členů, včetně laureátů Nobelovy ceny.

Hudlickému jeho text vyčetl také viceprezident Brock University Greg Finn, který v otevřeném dopisu uvedl, že chemikův text byl zraňující, odcizující a rozchází se s hodnotami mentorů Brock University. Zároveň pak připomněl všechny dílčí kroky, které univerzita podnikla směrem k větší diverzitě v minulých letech. Sám Hudlický o místo zatím nepřišel. Jednasedmdesátiletý vědec alespoň pro americký server Retraction Watch uvedl: „Je to děsivé! Posouváme se zpět do dob kalvinismu a upalování na hranicích. To je absurdní! Vyjádřil jsem pouze svůj názor a moje slova byla zcela vytržena z kontextu. Přesto dostávám mnoho e-mailů, které mi vyjadřují podporu. Hon na čarodějnice se už rozjel.“ K celé věci pak podle svých slov chystá stanovisko. O práci zatím nepřišel. A může být za to vlastně rád. V Kanadě totiž nedávno musel rezignoval člen vedení Univerzity Britské Kolumbie (UBC) Michael Korenberg jenom za to, že lajkoval tweety prezidenta Trumpa kritizující protesty hnutí Black Lives Matter ve Spojených státech.

Možná i proto, že Hudlického se mimo jiné zastal kupříkladu světoznámý biochemik a prorektor Univerzity Karlovy Jan Konvalinka, který apeloval na Brock, aby chránil svobodu slova a místo umlčování názorů s nimi raději polemizoval a nebál se ptát. „Bylo by ironické a velmi znepokojivé, kdyby stejné síly cenzury a nesnášenlivosti, které vytlačily Tomáše Hudlického z jeho vlasti, ho v Kanadě umlčely,“ uvedl v dopise pro ontarijskou univerzitu mimo jiné Konvalinka.

Celý případ upoutal také světoznámého kanadského psychologa, který má s hněvem progresivistů bohaté zkušenosti, Jordana Petersona, který celému případu věnuje dlouhý článek na svém blogu, kde se jednotlivým bodům, i z vlastní zkušenosti, obšírně věnuje.

Další reakce na celou situaci pak na svém blogu pro The American Conservative shrnul americký novinář Rod Dreher, který se dlouhodobě se zájmem věnuje České republice. A kromě toho připomněl, že situace, kterou Hudlický ve svém textu jemně naťukává kupříkladu v žurnalistice funguje po celá desetiletí. Podle něj je běžnou praxí, že jsou přijímáni uchazeči, kteří jsou jméně kvalifikovaní jen na základě jejich pohlaví nebo rasy. „Co je neuvěřitelné, skutečně ohromující je to, že s Hudlického tvrzením nelze vůbec polemizovat. Jednoduše ho nemůžete napadnout. Je to jako když Galilo říkal, že Země obíhá kolem Slunce. Porušuje to základní dogma (že diverzita je žádoucí a automaticky prospěšná, pozn. autora),“ píše Dreher.