Čistá energie? Vrtule z větrných elektráren lze obtížně recyklovat, odpad zaplňuje skládky
Nerecyklace větrníků
NOVÉ
1
Zatímco zhruba 90 % větrné elektrárny může být recyklováno, u jejich vrtulí je to horší. Obrovské a těžko manipulovatelné rotory recyklovat nejdou a nezbývá než je skládkovat, což zabírá mnoho místa. Jak s nimi nakládat, řeší rovněž v USA, kde by v příštích 20 letech mělo přibýt až 720 tisíc tun vrtulí z těchto elektráren - jako odpad. Informuje o tom server NPR.
Recyklovat rotory větrných elektráren je v současnosti v USA velice obtížné a pokud způsoby existují, jsou podle serveru NPR velice drahé, což je částečně dáno i tím, že je výroba elektřiny z větrné energie stále poměrně mladý způsob produkce elektřiny. Problémem jsou zejména nejstarší vrtule první generace. Tato zařízení nyní masově dosluhují, problémy se objevují například v oblasti jihozápadní Nebrasky.
V nejbližší době plánují v americkém státě Wyoming rozřezat více než 900 starých vrtulí, které následně uloží na jednu ze skládek, kde je pro ně dostatek místa. Někteří vědci tento postup kritizují. Kvůli tomu, že existuje jen málo skládek, kam se objemné rotory vejdou, se jejich rozřezané kusy musejí často dovážet daleko, což je podle některých neekologické.
Vrtule, které jsou vyrobeny ze směsi pryskyřice a laminátu a mají podobné složení jako vesmírné rakety, nechtějí přijímat ani mnohé skládky. Problémem je právě jejich neskladnost a jejich velikost. „Pokud jste malá firma nebo obec, nechcete zabírat kapacitu skládek, které slouží pro odpadky z obcí,“ říká Rob Van Vleet, který se problematikou větrných elektráren zabývá.
Podle Cindy Langstromové, která řídí proces recyklace větrníků, je také problémem to, že recyklační společnosti nemají dostatečně výkonné drtičky, které by objemné vrtule dokázaly rozdrtit. „Naše drtící zařízení není dostatečně velké, aby je rozdrtilo,“ tvrdí Langstromová.
Podle Karla Englunda, technologického ředitele společnosti Global Fiberglass Solutions, je recyklování lepší v Evropě, kde je razantně omezováno skládkování. V Evropě nemůžete věci jen tak vyhodit, takže to (recyklování – pozn. red.) musíte udělat,“ říká Englund.
Vědci se shodují, že vyřazování starých větrných elektráren je běh na dlouhou trať a zároveň výzva do budoucnosti. Podle Roba Vana Vleeta by vědci měli hledat další cesty, které by umožňovaly recyklaci. Jednou z možností je podle něj také případná finanční podpora venkovských oblastí tak, aby recyklace těchto zařízení mohla vyplatit v odlehlejších oblastech.
