OBRAZEM: Lidská tragédie na ukrajinské hranici. Zima, strach a nejistota...

Desítky tisíc lidí utíkají každý den před válkou na Ukrajině. Velká část z nich míří do Přemyšle na jihovýchodě Polska, odkud pak pokračují dál na západ. Šance dostat se ze země autem ji mizivá, na hranicích se tvoří dlouhé kolony. Takřka jedinou cestou, jak se dostat do bezpečí, je proto překročit hranici pěšky nebo vlakem. Většina lidí tu cestuje nalehko, na zabalení mají často jen minuty. Někteří s sebou berou také o generace starší příbuzné nebo domácí mazlíčky.

Polská Přemyšl, která je vzdálená jen pár kilometrů od hraničního přechodu Medyka, se stává symbolem jedné z největších uprchlických krizí od druhé světové války. Denně sem přijíždí tisíce uprchlíků, pro něž je město nejen přestupní stanicí, ale i nadějí. V asi padesátitisícovém městě lze dnes zaslechnout ukrajinštinu dokonce častěji než polštinu.

Na hranice přijíždějí auty nebo autobusy především ženy s dětmi a senioři. Potom už musejí pokračovat po svých. Na polské straně na ně čeká uprchlické středisko plné pracovníků Červeného kříže, dobrovolníků z mnoha zemí a policistů i vojáků, kteří se jim snaží usnadnit cestu. Dostávají tu najíst, napít a v těchto chladných dnech také deky a další oblečení. Existují zde improvizované jídelny, noclehárny i ohniště. Lidé sem totiž nepřestávají proudit ani v noci.

Z krizového střediska se pak dostávají dál autobusy, které odtud odjíždějí co deset minut. Míří do Varšavy, Krakova, Katovic a dalších velkých polských měst. Někteří uprchlíci však v Polsku zůstat nechtějí a cestují za svými známými či příbuznými jinam, pro některé je konečnou stanicí Německo, Itálie nebo i Česká republika.

Doslova zahlcené je také přemyšlské vlakové nádraží. Jsou tu lidé z Kyjeva, Charkova, Chersonu a tak dále. Denně sem totiž jezdí několik pravidelných železničních spojů z asi dvě hodiny vzdáleného Lvova. Z jejich pohledů je cítit nejistota. Nikdo z nich neví, kdy se bude moci navrátit domů. Ženy mají strach o své muže, kteří až na výjimky zůstávají doma a účastní se teritoriální obrany měst.

Jednou denně odsud už několikátý den po sobě odjíždí i noční humanitární vlak do Prahy. Značná část ukrajinských uprchlíků cestuje nepřetržitě. Jak v ukrajinském Lvově, tak v Přemyšli je totiž téměř nemožné sehnat jakékoli běžné ubytování, hotely už dopředu hlásí, že další hosty nepřijímají. Lidem tak nezbývá nic jiného, než složit hlavu v nádražní hale, nebo dorazit do některého z nouzových uprchlických táborů zásobovaných humanitárními organizacemi.

Do Přemyšle se dorazil v úterý podívat i bývalý italský ministr vnitra Matteo Salvini, který se o den dříve ve Varšavě setkal s italskými podnikateli a zástupci katolické církve, se nimiž probíral pomoc pro uprchlíky. Salvini paradoxně dříve vešel ve známost jako tvrdý odpůrce migrace z afrických zemí. A mimo to i jako obdivovatel Vladimira Putina, což se také stalo záminkou pro ironický krok místního starosty, jenž Salvinimu daroval během společného veřejného setkání tričko s podobiznou ruského prezidenta, který stál za rozhodnutím vyslat ruské vojáky na sousední Ukrajinu.