Kdo se bojí AstraZeneky: některé státy pozastavily očkování, Česko nikoli

TRABLE S VAKCÍNOU

Kdo se bojí  AstraZeneky: některé státy pozastavily očkování, Česko nikoli
Ilustrační snímek. Foto: Shutterstock
3
Svět
Sdílet:

Svět je v pozoru kvůli znepokojivým zprávám o závažných případech krevních sraženin, které potkaly lidi naočkované vakcínou od britsko-švédské firmy AstraZeneca. Přestože ještě nebyla prokázána přímá souvislost s očkovací látkou, některé evropské státy preventivně zastavily vakcinaci – patří mezi nimi Dánsko, Norsko, Island, Itálie či Bulharsko. Dění v Evropě s obavami sleduje i Asie, očkování s AstraZenekou odložilo například Thajsko. Naopak Polsko či Kanada pokračují s vakcinací dále, stejně jako Česká republika. Bezpečnost šarže prověřuje Evropská léková agentura (EMA) i Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL), unijní úřad zatím vydal jen upozornění na silnou alergii jako jeden z možných vedlejších účinků.

Pozastavení vakcinace oznámily severské státy ve čtvrtek. „Je zdokumentováno, že vakcína je bezpečná a efektivní. Musíme ale reagovat na zprávy o možných vážných vedlejších účincích zaznamenaných jak v Dánsku, tak v dalších evropských zemích,“ uvedl ředitel dánské Státní rady pro zdravotnictví Sören Broström. Dánska se týká jeden případ úmrtí. Ministr zdravotnictví Magnus Heunicke pro jistotu zdůraznil, že Kodaň vakcínu od firmy AstraZeneca neodmítá a že pozastavení jejího používání je preventivním opatřením, které má poskytnout čas pro důkladnější prošetření komplikací. S obdobným postupem se poté připojilo Norsko a Island.

Jednu šarži vakcíny s označením od britsko-švédské společnosti zakázala i Itálie, a to v souvislosti se smrtí jednoho vojáka den po podání vakcíny. Italský lékový regulátor AIFA taktéž zdůraznil, že nebylo prokázáno, že úmrtí způsobila vakcína, zároveň byl informován o více projevech možných vážných vedlejších účinků. Na možné problémy s vakcínou firmy AstraZeneca poukázalo v posledních dnech také Rakousko. Jednu ze šarží přestala země používat poté, co jedna z naočkovaných zdravotních sester z nemocnice ve městě Zwettl zemřela v důsledku vážných problémů se srážením krve, druhá byla ve vážném stavu s plicní embolií.

Pozastavení vakcinace AstraZenekou ohlásila v pátek bulharská vláda, a to do té doby, dokud EMA nepošle písemné ujištění, že je očkovací látka opravdu v pořádku. Bulhaři tak činí rovněž preventivně, samotná země nemá na kontě žádné podezřelé úmrtí v souvislosti s vakcínou.

Zprávy o úmrtích znepokojila některé asijské státy. Jako první se ozvalo Thajsko – vakcínu měl v pátek dostat přímo premiér Prajutch Čan-Oča a další členové vlády, očkování ale bylo v reakci na dění v Evropě odloženo. Další asijské země jednají, zda nepřistoupit k podobnému kroku. Thajsko si může ale odklad očkování dovolit, díky karanténním opatřením a kontrole hranic se mu do značné míry podařilo dostat druhou vlnu epidemie pod kontrolu. Zhruba 70milionová země má na kontě přes 26 500 nákaz a 85 úmrtí, denně jí přibývá jen něco přes sto nakažených. Prozatím Thajsko očkuje čínským Sinovakem, do AstraZeneky ale vkládalo velké naděje – od června ji má spoluprodukovat místní společnost vlastněná thajským králem.

Polsko ani Kanada se nebojí, očkovat bude dál i Česko

Polsko potenciální problém s vakcínou vnímá, pro tuto chvíli ale věří v její kvality a neplánuje zastavení očkování jako ve výše zmíněných státech. „Přínos očkování je neporovnatelně větší než potenciální takzvané postvakcinační příznaky,“ řekl na toto téma ve veřejnoprávním rozhlase náměstek ministra zdravotnictví Waldemar Kraska. „Naši odborníci v tuto chvíli nedoporučují zastavit očkování vakcínou AstraZeneca,“ dodal.

I kanadské a australské úřady považují vakcínu od AstraZeneky za bezpečnou. Obě země oznámily, že v očkování s ní budou pokračovat. „(Státní zdravotní agentura) Health Canada ví o zprávách o nepříznivých událostech, jež nastaly po imunizaci vakcínou proti covidu-19 od (firmy) AstraZeneca, a chtěla by ujistit Kanaďany, že přínos očkovací látky převažuje nad riziky,“ uvedlo ve vyjádření místní ministerstvo zdravotnictví. „V tuto chvíli nejsou známky toho, že by tyto události způsobila vakcína,“ dodalo.

Český ministr zdravotnictví Jan Blatný na páteční tiskové konferenci potvrdil novinářům, že ani ČR neplánuje pozastavení očkování AstraZenekou. Rakouská šarže se k nám vůbec nedostala, v případě té italské nebyla dosud prokázána přímá souvislost. „Zabývá se tím velmi intenzivně Evropská léková agentura i náš Státní ústav pro kontrolu léčiv. V současné době neplánujeme žádné změny. A znovu říkám, že průkazná souvislost zatím není a s největší pravděpodobností se stane, že ani nebude,“ uvedl Blatný. Zmínil také Velkou Británii, která má s AstraZenekou nejvíce zkušeností a která dala najevo, že lidé nemusí mít z vakcíny obavy.

Vakcína je kvalitní, ale může vyvolat silné alergické reakce

AstraZeneka odmítá, že by její preparát byl škodlivý. Po analýze dat týkající se bezpečnosti přípravku podle výrobce nic nenasvědčuje tomu, že by v případě jeho vakcíny hrozilo zvýšené riziko vzniku plicní embolie nebo hluboké žilní trombózy. Mluvčí AstraZeneky uvedl, že se to týká všech věkových skupin lidí bez rozdílu pohlaví, zemí nebo šarží vakcíny. „Ve skutečnosti se tyto potíže mezi očkovanými objevují vzácněji než mezi ostatní populací,“ tvrdí mluvčí.

Preparátu se zastává i EMA, která je přesvědčená, že jeho přínos je vyšší než případná rizika. Její bezpečnostní komise ujistila, že bedlivě zkoumá „všechny případy tromboembolických příhod a další události související s krevními sraženinami po očkování přípravkem AstraZeneca“. Evropský regulátor v pátek uvedl své zprávě, že „doporučuje aktualizaci informací o produktu a zahrnutí anafylaxe a přecitlivělosti (alergické reakce) mezi vedlejší účinky“. Návrh se zakládá na 41 případech závažných alergických reakcí po podání přibližně pěti milionů dávek vakcíny v Británii.

Britsko-švédskou očkovací látku brání i mluvčí Světové zdravotnické organizace (WHO) Margaret Harrisová, která řekla, jde o „excelentní“ vakcínu a není důvod, proč ji nepoužívat.

SÚKL stejně tak ujistil české občany, že se u nás nepoužívají šarže vakcíny, kterými dočasně a preventivně přestalo očkovat Dánsko či Norsko, žádná preventivní opatření tedy neplánuje. K úternímu večeru ústav eviduje celkem 1506 podezření na nežádoucí účinky všech vakcín proti covidu-19, o 387 více než před týdnem. Nejčastěji lidé hlásí reakce podobné příznakům chřipky. Od začátku očkování, tedy od konce loňského prosince, zaznamenal lékový ústav 11 případů úmrtí, které mohly souviset s očkováním. Všechna podezření na úmrtí SÚKL i EMA dál prověřují.

 

Sdílet:

Týdeník Echo

Koupit
×

Podobné články