Proč ty dezinformace o Polsku?

KOMENTÁŘ

Proč ty dezinformace o Polsku?
Protest proti protipotratovým zákonům vyhnal v minulosti do ulic polských měst tisíce lidí. Foto: Shutterstock
1
Komentáře
Ondřej Šmigol
Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit

Zprávy

Další zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

Copyright 2024 © Echo Media, a.s. © ČTK. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.Provozovatelem serveru je Echo Media, a.s., se sídlem Křížová 2598/4d, 150 00 Praha 5, Česká republika • IČ: 02581574 zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 19589.

Proč mají Češi tendenci věřit ohledně Polska tomu nejhoršímu? Znovu se to potvrdilo minulý týden, když mnoha médii proběhla zpráva, že v polské Čenstochové zemřela sedmatřicetiletá žena poté, co jí lékaři odmítli provést interrupci.

Novinky.cz zprávu opatřily titulkem „Středověk v Polsku trvá. Vyjmout mrtvý plod nesměli, tak čekali, až zemře i dvojče. Matka nepřežila“. IDNES.cz zase „Polskem otřásá smrt ženy, jež čekala dvojčata. Odmítli jí vyndat mrtvý plod“. Přidalo se i Aktuálně.cz: „Další sporná smrt těhotné Polky. Žena nosila mrtvý plod, lékaři jej odmítli vyjmout“. Jenže ono je to celé nejspíše úplně jinak. Lékaři podle potratového zákona vůbec nepostupovali a není vůbec jasné, jestli smrt ženy měla něco společného s jejím potratem.

 

To, že na příběhu něco nesedí, mělo být jasné od začátku. Je pravda, že Polsko má zřejmě nejpřísnější zákony ohledně umělého přerušení těhotenství v Evropě. Lékaři smějí provést potrat ve třech případech: znásilnění, incest a ohrožení života matky. Vzhledem k tomu, že nebohá žena zemřela, dá se logicky vyvodit, že v takovém případě by potrat byl legální. Novinky i Aktuálně píší, že polské zákony nedovolují odstranit mrtvý plod z těla. Ale to prostě není pravda.

Pokud tomu tak bylo, nejde tedy o přísnost zákona, ale pochybení lékařů. Kauza začala loni 21. prosince, kdy Agnieszka, jež byla v prvním trimestru a čekala dvojčata, si v nemocnici v Čenstochové stěžovala na stále silnější bolesti břicha a zvracení. Podle příbuzných jí lékaři ale řekli, že je to v případě vícečetného těhotenství normální. Nicméně 23. prosince zdravotníci zjistili, že jeden plod odumřel. Rodina tvrdí, že však nepovolili, aby byl z Agnieszčina těla mrtvý plod odstraněn. Podle tvrzení rodiny lékaři čekali, až samovolně ustanou i životní funkce druhého plodu. To lékaři odmítají. Podle nich byla naděje na záchranu druhého plodu, ke které pak ale kvůli komplikacím nedošlo, a potrat byl následně tedy proveden až po jeho úmrtí.

Žena se však po zákroku, k němuž došlo 31. prosince, cítila během ledna stále hůř a navštívila několik nemocnic. Měla zvýšené CRP, což svědčí o zánětu či infekci v těle. Nemocnice odmítá, že by zákrok zdržovala kvůli zákonu zakazujícímu potraty, jak tvrdí rodina a někteří aktivisté. Agnieszka však 25. ledna zemřela.

Vzhledem k tomu, že ke tragédii došlo tři týdny po zákroku, není úplně jasné, na co žena zemřela. Lékařské zprávy o sepsi, o níž spekulují média, mlčí. Pokud za smrt může sepse, jde o chybu lékařů, kteří zanedbali pozákrokovou léčbu. Jenže u Agnieszky lékaři zjistili i covid a plicní embolii.

I média většinou kritická k polské potratové legislativě, například Gazeta Wyborcza, o kauze píší zdrženlivě. Většinou v sekci regionální zpravodajství. Organizace Strajk kobiet, bojující za právo na potrat, nevyhlásila protestní akce, právě protože není vůbec jisté, jestli Agnieszka zemřela kvůli neprovedenému potratu.

Otázkou tak je, proč se z tragédie snaží udělat kauzu česká média. Je celkem přirozené, že země bývalého východního bloku se snaží mezi sebou poměřovat. Zvláště státy V4 mezi sebou soutěží. Česká republika se tak chlubí nejúspěšnější ekonomikou, Polsko nejsilnější armádou a blízkým vztahem s USA, Maďarsko svou politikou ovlivňuje americkou pravici a Slovensko má euro a Čaputovou. Zároveň všechny země usilují o to, aby byly pevnou součástí Západu, a to jak politicky, tak kulturně. Mezi liberály a konzervativci však panují rozpory ohledně toho, co to znamená být kulturní součástí Západu. K tomu je potřeba v českém prostředí připočítat silné neznabožství. Nedávná kauza, kdy představitelé Pirátů na sociálních sítích oslavovali úbytek katolíků, či spor o církevní restituce ukazují, že antikle