Ochránci úrody, nebo nová biologická zbraň? Pentagon začal „verbovat“ hmyz
Hmyz jako biozbraň
NOVÉ
FOTO: Wikimedia Commons / Claudio Gratton, University of Wisconsin
Americký Pentagon zkoumá využití hmyzu k ochraně úrody před zemědělskými pohromami, které by vedly k nečekanému nedostatku potravy. Řada vědců ovšem varuje, že by výzkumný program mohl zároveň vést až k výrobě biologických zbraní, a označila jej za Pandořinu skříňku. Upozornil na to deník The Washington Post.
Vize Pentagonu je taková, že by hmyz nosil geneticky upravené viry. Ty by pak roznášel po hospodářsky hodnotných a rizikových plodinách, jako jsou kukuřice či pšenice. Hmyz umí ve velmi krátkém čase pokrýt relativně velkou plochu, tudíž by malí tvorové sehráli svou roli třeba během extrémního sucha, napadení polí plísněmi či v případě útoku biologickými zbraněmi.
Výzkumný program s názvem „Hmyzí spojenci“ financuje Agentura ministerstva obrany pro pokročilé výzkumné projekty (DARPA). Řada kritiků ale v neškodném názvu vidí riziko – tým skeptičtějších vědců třeba vydal v prestižním vědeckém časopise Science článek, který nešetřil s kritikou nového armádního výzkumu. Ten by podle nich mohl skončit až u vývoje biologických zbraní. „Pentagon svým výzkumem otevírá Pandořinu skříňku,“ napsali v časopise.
„Nemyslím si, že by se měla veřejnost čehokoliv bát,“ uvedl na obranu programový manažer DARPA Blake Bextine pro The Washington Post. „Myslím, že vždy, když se vyvíjí nová revoluční technologie, existuje šance pro dvojí použití. Tak to neděláme. Přinášíme pozitivní vlastnosti rostlinám a směřujeme k pozitivnímu cíli," dodal Bextine.
Krátké testovací období už přineslo první ovoce, když mšice dokázaly nakazit kukuřici virem způsobujícím záření (fluorescenci). Rostlina tak začala svítit. Další fáze výzkumu se mají zaměřit na rychlejší růst plodit a plošné odstraňování plísní. Stejně tak chce armáda vyzkoušet i jiné typy hmyzu, jako jsou molice či křískovité.
Agentura byla založena roku 1958 a její úkol byl udržet technologický náskok ozbrojených sil USA a předejít tak „překvapením“, jakým byl Sputnik 1. Název agentury byl několikrát změněn, původně se agentura jmenovala ARPA – Advanced Research Projects Agency. V současnosti se ustálila zkratka DARPA. Jedná se o relativně malou organizaci se 240 zaměstnanci, jejich rozpočet ovšem činí přibližně 3,2 miliardy dolarů.
