Pravidlo Occamovy břitvy říká, že zpravidla platí to nejjednodušší a nejvíc přímočaré vysvětlení situace. Je to opak paranoidního myšlení a hledání spiknutí za každým rohem.
Na rozhodování vlády Andreje Babiše v době čínského koronaviru se to pravidlo těžko používá. To rozhodování postrádá logiku a smysl. Vysvětlení si navzájem protiřečí. Ukázkovým příkladem je neochota otvírat školy, které máme zavřené nejdéle z celé Evropy. Spolu s největším počtem obětí covidu na světě je to největší ostuda země.
Andrej Babiš, ministr školství Robert Plaga i ministr zdravotnictví Petr Arenberger oficiálně, veřejně tvrdí, že školy otvírat chtějí. Jejich konkrétní činy ale ukazují jiný příběh. Nic pro to nedělají. Naopak to alibisticky brzdí a jen se vymlouvají. Na sebe navzájem. Babiš na Arenbergera. Arenberger na epidemiology. Ti na Babiše. Prakticky rozhoduje a odpovědnost nese jen a jen Babiš a jeho vláda. Petr Smejkal a další jsou jen poradci bez jakékoliv odpovědnosti.
Minulý týden se školy otevřely pro menší část dětí. Pouze pro polovinu žáků prvního stupně základních škol. Ta druhá se s nimi rotačně vystřídá další týden. Otevřely se s rouškami a antigenním testováním dvakrát týdně. Kromě nich už se mohli do mateřských škol vrátit jen předškoláci.
Už tento systém na první pohled nedrží logicky pohromadě. Proč se děti musejí střídat, když do školy můžou jen ty s negativními testy? A proč musejí mít roušky, když jsou negativní, a když tím pádem nemůžou nikoho nakazit? A navíc je značná část učitelů už očkovaných - nebo alespoň měli příležitost nechat se očkovat.
Odpověď je jednoduchá a nikdo z vlády ani jejích poradenských epidemiologů ji neřekne otevřeně a nahlas. Roušky a rotování musejí být, protože centrálně nakoupené laciné čínské antigenní testy i vláda považuje za nespolehlivé. Proto nechce pustit víc dětí do škol najednou. Bojí se toho. Proto je nutí trávit dlouhé hodiny v rouškách.
Řada ředitelů, starostů a regionálních politiků, kteří školy skutečně chtějí otevřít, a jen o tom na rozdíl od Babiše a spol. nemluví, si dobře uvědomuje, že pro návrat všech dětí je potřeba mít spolehlivé testování. Za to je v celém civilizovaném světě považováno PCR. Ve školách se dá velmi snadno testovat poolingem. To znamená, že se všechny testy rozdělí do sad, v rámci nich se vzorky vyhodnotí najednou, a jen pokud je některá sada pozitivní, přetestuje se celá jednotlivě, aby se pozitivní vzorek objevil. Tímto spolehlivým systémem testování jednou týdně se dá dostat na cenu antigenních testů.
Kdyby se tento způsob masově rozjel, mohou se do škol okamžitě vrátit všechny děti od mateřských škol po vysoké. Bez roušek, bez rizika. Do škol půjdou jen ty s negativním testem.
Už předchozí ministr zdravotnictví Jan Blatný PCR testy školám povolil. Vláda je ale na rozdíl od těch antigenních odmítá platit. A hlavně starostům a ředitelům ministerstvo zdravotnictví urputně odmítá udělit výjimku, aby na vlastní náklady a zodpovědnost mohli spustit pilotní projekty, v nichž by se otevřely celé školy. Bez rotací. Bez roušek. Přesně tak, jak to spolehlivé PCR testy dovolí. Před kým se chránit, když jsou ve škole jen ti negativní?
Zastánci PCR testů ve školách jsou i epidemiologové, kteří vládě radí. Petr Smejkal z mezioborové skupiny MeSES to říká otevřeně. Tváří se ale, že to nejde prosadit. Stejný názor má i další člen, epidemiolog Rastislav Maďar. „Skupina MeSES se o preferenci PCR testů snaží už delší dobu. Souhlas a stejnou pozici vnímám i u ministerstva školství. V poslední době se to už konečně stává široce akceptovaným názorem. Musí se však navýšit kapacity PCR testování a je škoda vyhodit již pořízené kvalitnější AG testy,“ napsal Maďar na Twitteru.
A jsme u jádra problému, které epidemiologové jen krotce naznačují. Ministerstvo zdravotnictví se bojí pustit i pilotní projekty PCR pooling testování v otevřených školách bez rotací, které má naservírované jako kompletní balíčky a nestály by jej ani korunu. Bojí se je pustit proto, že by se ukázalo, že to funguje. Že do škol mohou s PCR pooling testem jednou týdně chodit všechny děti. Bez roušek a rotací. A nijak to neohrozí epidemickou situaci v zemi. Ani nemůže. Do školy totiž půjdou jen negativní, spolehlivě otestované děti.
Tento masový screening, který by tím pádem prověřil i stav nákaz ve všech rodinách s dětmi, by otevřel všechny školy bez rizika. Utnul by ale vládní kšefty s čínskými antigeny, které se ve velkém nakupují bez výběrových řízení.
Žádné jiné vysvětlení neochoty otevřít ihned všechny školy se spolehlivým PCR pooling testováním se bohužel přesně podle principu Occamovy břitvy nenabízí. Laboratorních kapacit pro PCR pooling je ve vědeckých i komerčních laboratořích dost.
Nenabízí se tak jiné vysvětlení než to, že děti se staly rukojmími vládních kšeftů s dováženými testy. Chování vlády k dětem a ke školám je odpudivé.
Teď celý příběh míří k Nejvyššímu správnímu soudu, který rozhoduje v první instanci podle pandemického zákona o restriktivních opatřeních. Podle zákona musejí být restrikce dobře odůvodněné a musí být doloženo, že nemají srovnatelně účinnou mírnější variantu.
Pražští regionální politici v čele se starostou Prahy 9 Tomášem Portlíkem z ODS žádají ve svém žalobě okamžité otevření všech škol s PCR pooling testováním bez rotací. Tu žalobu, která v pondělí odejde na Nejvyšší správní soud, stavějí přesně v duchu pandemického zákona právě na tom, že tohle je mírnější účinná varianta zavřených škol.
Nejvyšší správní soud bude tyto žaloby řešit přednostně a velmi rychle. Výsledky se dají očekávat do týdne dvou.
00:01
