Česká expedice míří do mrazivé Antarktidy. Zkoumat bude hlavně vliv změny klimatu na přírodu

Dva měsíce strávené na nejstudenějším světovém kontinentu na jižním pólu čekají skupinu Čechů a dvou cizinců. Ti v pátek 4. ledna vyráží na expedici do Antarktidy a vrátí se až v polovině března. Zkoumat budou na ostrově Jamese Rosse, který leží za těžko přístupným průlivem u Antarktického poloostrova, vliv klimatické změny na tamní přírodu. Přípravy na cestu začaly už loni na jaře, i přesto se plánování cesty komplikace nevyhnuly.

„Už od loňského jara se zajišťovala logistika. V listopadu jsme ale řešili, že chilské námořnictvo vyřadilo loď, která nás dříve do Antarktidy vozila. Museli jsme tedy zvolit jinou cestu,“ řekl deníku Echo24 vedoucí expedice Daniel Nývlt z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity, která expedici do Antarktidy vysílá.

Součástí třináctičlenné výpravy jsou Češi, Brit a Slovenka. „V expedici je hodně nováčků, kteří tam nikdy nebyli,“ dodal Nývlt s tím, že výzkumníky čekají dny s pocitovou teplotou až okolo minus dvacet pět stupňů Celsia.

„Teploty tam jsou kolem nuly, během dne od mínus do plus pěti, v noci pod nulou. Přichází tam ale i vichřice a blizardy, které přináší mrazivý vítr a sníh. Teploty klesnou i na minus patnáct. Vlastní teplota naměřená na teploměru ale není tak důležitá. Podstatná je pocitová teplota a efekt větru. Když je nula stupňů, ale rychlost větru je 50 km/h, což je časté, ten ochlazovací efekt teplotu pocitově sníží na mínus pětadvacet,“ uvedl vedoucí antarktické expedice.

První vědeckou expedici později do Antarktidy následuje šestičlenná výprava na Nelsonův ostrov, též vyslaná brněnskou univerzitou. Ta vyrazí 28. ledna. Bude zjišťovat možnosti rekonstrukce bývalé základny Eco Nelson (nově Czeco Nelson), kterou na ostrově před 31 lety zřídil cestovatel Jaroslav Pavlíček.

„Stanici vlastní Český antarktický nadační fond a Masarykova univerzita si ji pronajala na 99 let. Bude garantem vědeckého programu a provozu. V budoucnu by měla stanice Czeco Nelson sloužit pro výzkum přímořské části Antarktidy a také jako technicko-logistické zázemí pro stanici J. G. Mendela,“ uvedl Pavel Kapler, který druhou výpravu povede.

Doplnil, že Nelsonův ostrov je vhodný pro biologický výzkum, protože na něm a na okolních ostrovech žije mnoho druhů mořských ptáků i tučňáků a nachází se tam rozsáhlé porosty mechů a lišejníků. „Zdejší základna nám tak umožní rozšířit výzkumné možnosti i pro další obory a vědce, a to nejen z ČR, ale i z dalších zemí,“ dodal Kapler.

První výprava bude zkoumat vliv oteplování

První expedice, která na jih vyráží v pátek, bude zkoumat vliv klimatických změn na přírodu. „Budeme se věnovat vlivu probíhající klimatické změny na jednotlivé složky přírodního systému okrajové části Antarktidy. Tedy jak klimatická změna ovlivňuje místní ledovce, jezera, permafrost i mikrobiální svět a faunu,“ řekl deníku Echo24 Daniel Nývlt. Klimatickou změnou je míněno jak oteplování (z laického pohledu nejvýraznější), ale i vlhkost a dostupnost vody s klimatickou změnou související.

Kromě pokračujícího monitorování klimatických jevů, ledovců či výzkumu nižších rostlin a mikroorganismů bude po několika letech ve výpravě také paleontolog. „Zaměříme se také na rozsáhlé svahové deformace související s odledněním ostrova, stejně tak jako na odběr vzorků pro datování postupů a ústupů místních ledovců v nedávné geologické minulosti a na rekonstrukci společenstev křídové fauny mělkých okrajových moří Antarktidy bohatých na život,“ sdělil Nývlt.

Do Antarktidy letos vyrazí ještě další dva vědci z Masarykovy univerzity, kteří se zúčastní expedic Chilského a Tureckého národního antarktického programu na ostrov krále Jiřího a ostrov Horseshoe.

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.

Dále čtěte: V Antarktidě uhynuly tisíce mláďat tučňáků, přežila jen dvě

Když je tučňákům zima