Nová senátorka Marvanová si chce nechat i funkci na magistrátu v Praze

SENÁTNÍ VOLBY

Nová senátorka Marvanová si chce nechat i funkci na magistrátu v Praze
Hana Kordová Marvanová. Foto: Koalice Spolu
1
Domov

Novou senátorkou za Prahu 11 je Hana Kordová Marvanová, která současně od roku 2018 působí v Praze jako radní pro legislativu, do zastupitelstva byla zvolena ještě jako nestranice za STAN. Ve druhém kole senátních voleb získala 67,87 procenta hlasů. Její soupeř Ladislav Kos (HPP 11) dostal 32,12 procenta hlasů, a mandát tedy neobhájil. Marvanová chce dle svých slov pracovat jak v Senátu, tak na pražském magistrátu. K jaké straně se po sporech s hnutím STAN přikloní, zatím říct nechtěla.

„Já mám velikou radost a chtěla bych poděkovat všem voličům z celého volebního okrsku, protože ten byl často redukován pouze na Prahu 11. Budu se soustředit na témata, která jsem říkala v kampani, kdy já mám čtyři oblasti, na které se zaměřím. To je bydlení, vymahatelnost práva, boj s korupcí a spokojený život ve městě,“ řekla Marvanová poté, co bylo jasno, že vyhrála.

Do jakého senátního klubu Marvanová jako nezávislá kandidátka nominovaná za koalici Spolu (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL) vstoupí, ale bude podle ní teprve předmětem jednání s koalicí. „Chtěla bych vykonávat funkci senátorky na 100 procent. Řadový zastupitel může být zároveň senátor nebo poslanec. Nechci ale mít žádnou uvolněnou funkci,“ uvedla s tím, že mezi jejími prioritami je co nejrychleji otevřít senátorskou kancelář.

Nově zvolené senátorka vystudovala Právnickou fakultu na Univerzitě Karlově, poté působila jako podniková právnička. V březnu 1989 byla podmínečně odsouzena za pobuřování, ještě předtím strávila pět měsíců ve vazbě. Po listopadu opakovaně zasedala ve Sněmovně, a to v letech 1990 až 1998 a 2002 až 2003. Od července do září 2002 působila jako její místopředsedkyně.

Prošla Občanským fórem, ODS a Unií svobody (později US-DEU), na magistrát byla před čtyřmi roky zvolena jako členka STAN, letos ale kandidovala jako nestranička na kandidátce Spolu (koalice ODS, TOP 09 a KDU-ČSL). Po dočasném odchodu z politiky se věnovala advokacii, zastupovala například klienty zkrachovalé stavební společnosti H-System.

V roce 2014 byla první náměstkyní ministryně spravedlnosti, po několika měsících ale odešla kvůli sporům s ministryní Helenou Válkovou ( ANO). Válková tvrdila, že jádrem sporu byla neochota Marvanové respektovat její pozici šéfky ministerstva. Marvanová pro změnu tvrdí, že za jejím odchodem stály nátlakové skupiny z justice či advokacie. Podle médií se obě ženy neshodly například na snížení odměn advokátů a jmenování některých soudních funkcionářů.

Marvanová se v červnu 2001 stala první ženou v čele české politické strany zastoupené ve Sněmovně, když byla zvolena předsedkyní Unie svobody-DEU. Ve funkci ale vydržela jen zhruba rok. Necelý měsíc po volbách v červnu 2002 rezignovala kvůli svému nesouhlasu s programem rodícího se kabinetu tvořeného sociální demokracií, KDU-ČSL a US-DEU. Marvanová tehdy neúspěšně prosazovala, aby unionisté do koaličního kabinetu přímo nevstupovali, ale jen umožnili jeho vznik. I po odchodu z čela strany ještě zůstala poslankyní, mandátu se vzdala kvůli narození třetího dítěte.

Podobného postavení na české politické scéně dosáhla až 18 let po Marvanové Markéta Pekarová Adamová, která je od od listopadu 2019 předsedkyní TOP 09.