Bylo odstřižení Trumpa projevem cenzury? O hranicích svobody

ECHOPRIME

Bylo odstřižení Trumpa projevem cenzury? O hranicích svobody
Z historie Parleru. Snímek ze 7. ledna 2021. Foto: Foto: Profimedia.cz
Týdeník

Ondřej Štindl

To, že někdo je nejmocnější člověk na světě, ještě neznamená, že není možné zavřít mu pusu. Přesvědčil se o tom dosluhující americký prezident Donald Trump. Po vpádu jeho příznivců do Kapitolu několik sociálních sítí oznámilo, že trvale zrušilo Trumpovy účty. Mocná firma Amazon zároveň přestala hostovat síť Parler, která nemoderovala statusy uživatelů. Na internetu a zvlášť na sociálních sítích přitom dnes probíhá velká část veřejné debaty, kterou tím pádem zprostředkovávají velké internetové firmy.

Znamená jejich rozhodnutí, že ta debata nadále nebude svobodná v míře, na niž byli uživatelé internetu zvyklí? Redaktor Týdeníku Echo Ondřej Štindl o tom vedl debatu se sociologem médií z univerzity v britském Loughborough Václavem Štětkou, podnikatelem v IT a publicistou Ondřejem Bratinkou, komentátorem Petrem Fischerem a matematikem a publicistou Marianem Kechlibarem.

Rozhodnutí digitálních platforem odstřihnout Donalda Trumpa vzbudilo množství reakcí, na jednom jejich pólu najdeme lidi, podle nichž to rozhodnutí bylo správné v rámci snahy zastavit šíření nebezpečných dezinformací a třeba i výzev k násilí. Kritici upozorňují, že došlo k bezprecedentní demonstraci moci technologických firem nad veřejnou debatou a že by ty společnosti z principiálních důvodů takovou moc mít neměly. Někteří konzervativní komentátoři v něm vidí předzvěst věcí příštích – vytlačování názorů, které se neshodují s ideologií pokrokářských elit, ostrakizace a třeba i další postih jejich nositelů. Kde na téhle škále stojíte vy?

Štětka: V případě odstřižení Donalda Trumpa nešlo o projev cenzury nebo omezení svobody projevu, která ani v demokratických zemích nebývá absolutní. A Donald Trump také po celé svoje funkční období šířil různé dezinformace, aniž proti němu někdo zasáhl. Odstřižen byl až ve chvíli, kdy se dopouštěl nabádání ke vzpouře, a zbavit ho možnosti ovlivňovat dění na sociálních sítích bylo projevem oprávněné snahy zabránit, aby dál eskalovala situace, která už si vyžádala několik lidských životů. Zároveň je pravda, že ten zákaz pro Trumpa obnažil obrovskou moc, kterou velké digitální firmy nad veřejnou debatou mají, i to, že ji mohou užívat bez jakékoli veřejné kontroly, libovolně.

Bratinka: Ta současná debata má dvě části – příčetnou a nepříčetnou. V té příčetné se vede diskuse o tom, jak narovnat vztahy mezi individuálními uživateli, malými firmami na jedné straně a tím obrovským digitálním molochem, který v posledních letech vyrostl, na druhé. K té nepříčetné části. Počítám se ke konzervativnější části společnosti a uznávám, že na obecnější úrovni může být opodstatněná debata o tom, jestli se velké digitální firmy chovají neutrálně, jestli v prostředí sociálních sítí není zvýhodňována jedna ideologie na úkor druhé. V případě Donalda Trumpa jde ale o něco jiného. Odstřihnout držitele nejklíčovějšího úřadu na planetě, který žene svoje voliče do protiústavní vzpoury, považuju za nutnost a za projev patriotismu. Donald Trump navíc nebyl umlčený, ještě pořád je to prezident (debata probíhala před inaugurací Josepha Bidena – pozn. red.), má svoje tiskové oddělení, může vydávat prohlášení, pořádat tiskové konference. Pokud se v komunikaci spoléhal na Twitter, dostal se do závislého postavení vůči soukromé firmě, nesvědčí to o jeho kompetenci.

Celý Salon si můžete přečíst na EchoPrime. Nebo v tištěném vydání Týdeníku Echo. Předplatit si jej můžete zde.

Foto: Týdeník Echo