Rozvolňování opatření? Spíše se rozvolňuje společnost a hodnoty

POLITICKÁ ARÉNA

Rozvolňování opatření? Spíše se rozvolňuje společnost a hodnoty
Politická aréna

Václav Klaus ml.

Od fáze uzavření země jsme se dostali k „rozvolňování“. Říkají „rozvolňování opatření“, ale já se obávám, že jde spíš o rozvolňování společnosti a rozvolňování hodnot.

I bez toho viru docházelo v posledních letech k vážnému ohrožování základních hodnot. Ve vzdělávání, ve vztahu k rodinám, k přírodě, v otázkách zdravého rozumu. Ve vztahu k práci. Že normální je pracovat a ne čerpat. O to se již sváděl politický boj.

Dnes vše vidíme ještě v krystaličtější podobě. Školy otevřou tím stylem, že vlastně neotevřou. Děti nebudou mít paní učitelku, nebudou ve třídě. Budou ve skupinách s asistentkou. Nebude se známkovat ani moc učit. Spíš takové aktivity. Mudrlanti ze vzdělávacích neziskovek budou v televizi hovořit o distančním studiu a využití moderních metod. Lobbisti, pokud tedy ekonomicky přežijí – zavětří a zahájí boj o dodání desítek tisíc tabletů a chytrých telefonů do škol. Aspoň „u nás“ v kraji, když ne celostátně. Hejtman to přijede osobně předat a zubit se do televizní kamery.

Začala kampaň na nepřechylování ženských příjmení. Myslím, že v ČR máme již dost dam, které se jmenují Bohumila Kostohryz Lewisová a všelijak podobně. Lidé si za poplatek mohou přeměnit libovolné jméno na cokoli. Tak v čem je problém? No je ještě spousta lidí, kteří považují za normální, že když si Hana Šťastná vezme Honzu Veselého, tak se jmenuje pak Hana Veselá a jejich děti jsou Honzík Veselý, Anežka Veselá a tak. A tihle Veselí leží genderovým aktivistům v žaludku.

Ale zpět k práci. Vláda se teď tváří, že se vše v klidu zvládne. Že se vytiskne bilión či trilión nových peněz (takových papírků) a vláda se o všechny postará a do práce se moc spěchat nemusí. Zvyšují se dávky a ošetřovné a vše možné další – což stimuluje lidi zůstávat doma. U mojí dcerky ve škole nastoupí za týden z dvaceti prvňáčků do školy prý jen šest. Řada lidí se zajištěným příjmem se netají tím, že jim současná situace vyhovuje. Navíc je před létem, dá se být na chatě.

Ale neslyšíte to dunění přicházející obrovské ekonomické krize? Neslyšíte to zoufalé volání čtvrtiny živnostníků či firem? Malé a střední firmy jsou stále největším zaměstnavatelem v ČR. Kde ti lidé budou pracovat, když ty firmy nebudou existovat? Neslyšíte, jak řada z firem naříká, že má problém dostat lidi do práce nazpátek? Jak se rozmáhá atmosféra od aktivity k čekání a různým regulacím?
Ale lidi! Vláda má jen to, co sebere vám. Sama nic nemá. Viděli jste, kolik měla roušek. Potravin prý měla na jeden den – ale bůhví jestli. Dokáže rozdávat nějaké žebračenky, ale ty budou mít stále menší hodnotu, pokud se společnost nenavrátí k práci (vytváření hodnot), děti do škol a tak dále.

Rozvolňují se opatření. V dětských táborech zděných může být 300 dětí, ve stanových 100 dětí. Ve stanech se asi ten koronavirus šíří třikrát více. Ve třídě nemůže být dvacet dětí, ale 15. Za situace, kdy je pravděpodobnost 1:5000 že by v celé škole byl někdo nemocný. A za situace, že kdyby byly ve škole nedejbože dva nemocní, tak se zavře úplně celá určitě. Zkrátka neexistují žádná vědecká ani epidemiologická zdůvodnění pro to, aby „rozvolňování“ probíhalo takto. Existuje pro to politické zdůvodnění. Lidí, kteří zoufale volají po tom, aby se republika vrátila k práci (jako já), je určité množství – proto se „rozvolňuje“. Ale je ještě hodně lidí, kteří se bojí nebo jim nechození do práce vyhovuje – tak se rozvolňuje stylem „kdo nechce, nemusí“. Čili visíme na průzkumech veřejného mínění a náladách – vláda se snaží všem zavděčit.

Akorát někdo to musí platit. A počet ekonomicky aktivních lidí dlouhodobě klesal již před krizí. Když vezmeme produktivní práci – tedy nikoli lidi placené vládou – pokles byl ještě citelnější. Teď to přijde skokově.

Načetl jsem návrh zákona, aby poslanci nebrali mzdu proto, aby se tahle debata vedla – seškrtat vše nepotřebné, neproduktivní – podpořit to, co má naději růst. Český hospodářský živel. Vysloužil jsem si jen nadávky populismem. Jestli ovšem budeme takto ekonomicky pokračovat – zažijeme brzy populismy a otřesy, o kterých se vám ani nezdá.

Názory zde zveřejněné přinášejí různé pohledy publicistů a osobností, ale nevyjadřují stanovisko deníku Echo24.