Na Zemanově neschopnosti vykonávat úřad by se musely shodnout Senát se starou sněmovnou

PRAVOMOCI PREZIDENTA

Na Zemanově neschopnosti vykonávat úřad by se musely shodnout Senát se starou sněmovnou
Miloš Zeman v televizním rozhovoru. Foto: TV Prima
1
Domov

Echo24

Česká republika se hospitalizací prezidenta Miloše Zemana dostává do složité a ústavně nepřehledné situace. Pražský hrad totiž setrvale odmítá odhalit zdravotní stav hlavy státu, což komplikuje povolební vyjednávání o sestavení nové vlády. Česká Ústava sice pamatuje na situaci, kdy by se prezidentská funkce uvolnila, o tom, že Zeman není schopen vykonávat úřad, by však musely rozhodnout společně Poslanecká sněmovna a Senát. V dolní komoře by navíc ještě zřejmě rozhodovalo staré složení, v jehož rámci nemá dosavadní opozice většinu.

Podle Aleše Gerlocha, bývalého dlouholetého děkana Právnické fakulty Univerzity Karlovy, může být prezident nezpůsobilý z mnoha důvodů, ať už jde nejčastěji o zdraví, únos nebo třeba konkrétní nemožnost plnit své povinnosti. „Je to abstraktní formulace, která můžeme být naplněna diferencovaným konkrétním obsahem. Navíc sama informace o tom zdravotním stavu ještě neříká, zda je způsobilý, nebo není způsobilý vykonávat úřad,“ upozornil Gerloch ve vysílání České televize.

V době, kdy by nebyl úřad prezidenta obsazen, rozdělí si část jeho pravomoci premiér a předseda Poslanecké sněmovny. Předseda vlády v případě neobsazení prezidentské funkce dostává takzvané kontrasignované pravomoci. Zastupuje stát navenek, sjednává a ratifikuje mezinárodní smlouvy, je vrchním velitelem ozbrojených sil, pověřuje a odvolává vedoucí zastupitelských misí, propůjčuje a uděluje státní vyznamenání, jmenuje soudce nebo má právo udělovat amnestii.

Předseda sněmovny jmenuje a odvolává předsedu a další členy vlády a přijímá jejich demisi, případně pověřuje kabinet dalším vládnutím po jeho demisi, svolává zasedání Poslanecké sněmovny a rozpouští ji, přebírá jmenování členů Ústavního soudu a Bankovní rady České národní banky a vyhlašuje volby do Senátu.

To vše řeší článek 66 Ústavy, podle něhož by se na tom, že Miloš Zeman už nezvládá funkci prezidenta, musely shodnout většiny v Senátu a sněmovně. Není však jasné, zda by do složení nové sněmovny, mohla jednat ta nová. „Já se kloním k tomu, že by mohla, protože stávající mandát končí 21. října a tudíž by ta sněmovna mohla být svolána. V opačném případě by vlastně neměl kdo rozhodnout do doby ustanovení nové sněmovny a bylo by nutné počkat,“ myslí si Gerloch.

Současně odborníci upozorňují na to, že prezident nemlže jen tak delegovat pravomoci na někoho jiného. „Prezident se nemůže sám od sebe rozhodnout, že někomu předá své kompetence, to Ústava nezná. Musel by rezignovat,“ míní politolog Jan Bureš z Metropolitní univerzity.

Zeman by měl pověřit Fialu, převládá názor

Podle Gerlocha je nutné, aby prezident při pověřování respektoval Ústavu. Doplnil, že je na prezidentovi, s kým bude jednat a jak si bude zjišťovat vztahy mezi stranami. „Má na to určitou lhůtu čili nemusí jednat během dnů nebo hodin,“ uvedl s tím, že není nic zvláštního, že se i Poslanecká sněmovna ustavuje měsíc.

Ústavní právník Marek Antoš pro Echo24 uvedl, že pověření premiéra Andreje Babiše namísto lídra vítězné koalice Spolu Petra Fialy k sestavení vlády nemá oporu v Ústavě. „To je tradice, která se zde vyvinula,“ řekl pro Echo24 Antoš. Podle něj jsou na řadě tři ústavní kroky. Tedy že prezident svolá zasedání Poslanecké sněmovny, poté dojde k ustanovení sněmovny a poté Andrej Babiš podá za svou vládu hlavě státu demisi. Tu Zeman musí podle ústavy přijmout.

Až poté, tedy skoro měsíc po volbách, může jmenovat předsedu vlády a následně i jeho vládu. Ta by poté předstoupila před Poslaneckou sněmovnu s žádostí o důvěru.

„Takto postupoval Václav Klaus v roce 2010, kdy nepověřil Jiřího Paroubka a místo toho pověřil Petra Nečase. Tušil totiž, že vládu sestaví spíše on. Pokud by Zeman nechtěl komplikovat celou věc a chtěl by jednat tak, aby co nejlépe reflektoval výsledky voleb a usnadnil vytváření nové vlády, tak by bylo rozumné pověřit někoho z dvou vítězných koalic. Představit si lze i druhý scénář. Klíčové ale je, že pokud by prezident měl jednat v souladu s ústavou, tak by neměl situaci natahovat a neměl by držet Andreje Babiše u pověření příliš dlouho, pokud bude jasné, že většinu nemůže vytvořit,“ řekl pro Echo24 Antoš.

Pokud by však Zeman umožnil vytvoření nové Babišovy vlády, které by sněmovna nedala důvěru, tak by prezident jednal mimo rámec ústavy. „Už přímo tím, že by jmenoval první vládu Andreje Babiše v situaci, kdy by bylo zřejmé, že sněmovna v rozporu s touto představou, a je zde jiná většina ochotna vytvořit většinovou vládu, tak už tím by se prezident republiky ocitl mimo ústavní rámec. Už jenom tím, že by jmenoval takovou vládu, by bylo v rozporu s ústavou,“ dodal Antoš.

Role Senátu

Uvolní-li se úřad prezidenta republiky v době, kdy je Poslanecká sněmovna rozpuštěna, přísluší výkon těchto funkcí předsedovi Senátu. Předseda Senátu v době, kdy je prezidentská funkce uvolněna, také vyhlašuje volby do Sněmovny.

Bez prezidenta nemá kdo rozhodovat o obsazení funkcí předsedy a místopředsedů Nejvyššího soudu či prezidenta a viceprezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu, udělovat milosti, vracet zákony přijaté Parlamentem či jmenovat generály. Nikdo také nepřebírá pravomoc podepisovat zákony, což ale podle ústavních odborníků nic nemění na jejich platnosti.

Miloš Zeman na základě doporučení ošetřujícího lékaře Miroslava Zavorala souhlasil s hospitalizací v Ústřední vojenské nemocnici (ÚVN) v Praze. V nemocnici ho přijali v neděli po poledni. Zavoral uvedl, že nemá povolení zveřejnit prezidentovu diagnózu, nicméně že hospitalizace souvisí se zhoršením Zemanova chronického onemocnění.