EU chce rozpoznávání obličejů na veřejnosti. Nepřípustné, bouří se Piráti, ANO bylo pro

OCHRANA SOUKROMÍ

EU chce rozpoznávání obličejů na veřejnosti. Nepřípustné, bouří se Piráti, ANO bylo pro
Rozpoznávání obličejů na veřejnosti za využití umělé inteligence zavádí masově Čína. Ta v důsledku toho vyhledává nepohodlné aktivisty, novináře nebo menšiny, které následně postihuje - Ilustrační snímek. Foto: Shutterstock
Domov

Evropský parlament schválil zprávu o využití umělé inteligence pro vojenské a civilní účely, jejíž součásti je i legitimizace využívání automatizovaných systémů pro rozpoznávání obličejů na veřejnosti. Plošné monitorování se ale nelíbí Pirátům – případné zneužití by podle nich mohlo vést k porušování lidských práv po vzoru pevninské Číny. Pro hlasovali europoslanci ANO s tím, že se debata týkala celé řady etických aspektů využívání umělé inteligence a doufají v přísné záruky proti zneužití. Europoslanci ODS se hlasování zdrželi, protože se jim nelíbilo znění aktuální rezoluce a samotné téma vyžaduje další diskuzi.

Nezávazná zpráva by měla posloužit Evropské komisi k navržení legislativy jako doporučující materiál. Přestože k ní v praxi nemusí přihlédnout, nejspíše tak učiní, pakliže má zpráva dostatečnou podporu mezi europoslanci. Ti pirátští nicméně hlasovali proti. „Zpráva legitimizuje využívání umělé inteligence k rozpoznávání obličejů ve veřejných prostorech, což by vedlo k porušování lidských práv na masové úrovni. To je pro Piráty jednoznačně nepřijatelné,“ uvedl pirátský místopředseda europarlamentu Marcel Kolaja.

Samotná zpráva je spíše obecná a nepředstavuje konkrétní příklady, jak by rozpoznávání obličejů na veřejnosti fungovalo, do jaké míry by se sbírala data o lidech a v jaké míře by byla použita např. v soudních řízeních. Zatímco Evropské unie si od takového kroku slibuje efektivnější boj s případnými hrozbami ve společnosti i rychlejší soudní řízení díky využití důkazního materiálu, Piráti se obávají zneužití systému a následného porušování lidských práv a soukromí.

„Šmírovat lidi na veřejnosti za pomocí automatických systémů je zkrátka nepřípustné. Pokud by přišel do špatných rukou, může velmi jednoduše omezovat svobodu nás všech. Plošné monitorování lidí je neospravedlnitelné jak na internetu, tak v reálném světě,“ uzavírá Kolaja. Za nejproblematičtější považuje právě odstavec 56 rezoluce, která se věnuje právě možnosti využití umělé inteligence na veřejných místech. Celý dokument je volně ke zhlédnutí zde.

Rozpoznávání obličejů na veřejnosti za využití umělé inteligence zavádí masově Čína. Ta v důsledku toho vyhledává nepohodlné aktivisty, novináře nebo menšiny, které následně postihuje. Systémem ale sleduje všechny obyvatele, kteří pak dostávají sociální kredity, které zásadně ovlivňují jejich život. Instalaci stovek milionů kamer čínská vláda odůvodňuje tím, že chce zajistit větší bezpečnost svých obyvatel. Na konci roku 2019 využívala Čína zhruba 200 milionů kamer s technologií rozpoznávání obličejů, vloni měla v plánu navýšit jejich počet na 650 milionů kusů.

Ve formě, v jaké je napsána, jsme ji nemohli stoprocentně podpořit, říká Vondra

Ve prospěch rezoluce o využití umělé inteligence hlasovali například europoslanci ANO. „Právně nezávazné doporučení Evropského parlamentu se týkalo celé řady etických aspektů, které se dotýkají využití umělé inteligence v bezpečnostních a vojenských otázkách, jako je třeba používání dronů. Parlament doporučil vést tuto debatu, jedná se o velmi aktuální témata. Jsem ráda, že si Parlament také vyžádal studie na případná rizika používání systémů pro rozpoznávání obličejů, které by mohly být rozmístěny například v nemocnicích nebo na letištích, kde jsou nutná vyšší bezpečnostní opatření,“ uvedla pro redakci Echo24.cz europoslankyně za ANO Dita Charanzová.

Jedním dechem ale dodává, že je na místě požadovat přísné záruky proti možnému zneužití získaných dat umělou inteligencí. „Pokud si nebudeme jisti, že jsou používány opravdu jen tam, kde to dává smysl z hlediska bezpečnosti, není možné takové bezpečnostní prvky začít používat,“ doplnila Charanzová.

Dokument k hlasování v Evropském parlamentu 20. 1. 2021 by newsroom on Scribd

Europoslanci ODS Jan Zahradil, Alexandr Vondra a Evžen Tošenovský se zdrželi hlasování s tím, že ačkoliv rezoluci jako takovou neodmítají, je potřeba vést další debaty – současná podoba zprávy totiž nevyhovuje. „Rezoluce se snažila pokrýt celkovou problematiku a vystihnout jak pozitivní aspekty umělé inteligence, tak i případné hrozby. Umělá inteligence bude znamenat značnou revoluci ve fungování naší společnosti i života každého z nás,“ řekl redakci Echo24 europoslanec Vondra. Problémem rezoluce ale je, že se nemůže rozhodnout, jakým směrem se vydá.

„Bohužel se tak snaží tak lavírovat mezi všemi pozicemi zastoupenými v debatě. Rozumíme například snahám silně omezovat využívání umělé inteligence v oblasti vnitřní bezpečnosti nebo vojenství, koneckonců nikdo z nás tady nechce zavádět čínský model velkého bratra, ale omezit velmi tvrdě už v začátcích i výzkum v oblasti umělé inteligence bude znamenat, že Evropě v této oblasti ujede vlak. Rezoluci jsme proto neodmítli, tuto debatu je potřeba vést a brát jí se značnou vážností, ale zároveň ve formě, v jaké je napsána jsme ji nemohli stoprocentně podpořit. Proto jsme se rozhodli při hlasování zdržet,“ vysvětlil Vondra.

Pro zprávu o využití umělé inteligence k vojenským a civilním účelům, včetně legitimizace rozpoznávání obličejů na veřejnosti, hlasovalo 364 europoslanců, proti bylo 274 hlasů. Hlasování se zdrželo 52 lidí.