1 POLITICKÁ ARÉNA

3416 dní

Témata:

Výsledky komunálních a senátních voleb částečně překreslily politickou mapu České republiky. Nejedná se o volby prvního řádu, takže základní politické schéma se nemění – stále máme levicovou vládu ANO + ČSSD, která se jistí hlasy komunistů. Z tohoto pohledu nelze výsledky přeceňovat. Dokonce je velice pravděpodobné, že to vládní koalici nijak nepoznamená v tom smyslu, že by některý z koaliční či kvazikoaličních partnerů vypověděl svoji podporu vládě. Uvnitř jednotlivých stran to však nějaké pnutí vyvolá zcela jistě. Domnívám se, že rovnou ve všech třech. To nejdůležitější je však symbolický význam výsledku voleb.

Výsledky komunálních voleb objektivně nelze chápat jako vítězství opozice. Z rychlého přehledu zisků a ztrát jednotlivých politických stran, který je zkreslený různými lokálními kandidátkami, takže čísla nejsou úplně přesná, lze zjistit, že parlamentní strany, které se definují jako opozice proti vládě, zůstaly v součtu zastupitelů prakticky na svém: TOP09 -600, KDU-ČSL -400, ODS +50 mandátů, Piráti +400 a STAN +600. Komunální volby však lze chápat jako jasnou prohru koaličních stran. Společně ztratili celkem 2900 zastupitelů (ČSSD -1900, KSČM -1200, ANO +200). Stojí za poznamenání, že okamurovci do výsledků komunálních voleb přes určitý zisk příliš nepromluvili. SPD získalo zhruba 150 zastupitelů, ale 50 zastupitelů zároveň ztratil Úsvit přímé demokracie.

Komentář k výsledkům komunálních voleb by tudíž mohl znít i tak, že vládní strany na komunální úrovni sice oslabily, ale opoziční strany neposílily. Byla by to sice varianta hlášení Rádia Jerevan, že v závodě mezi Brežněvem a Reaganem dosáhl sovětský vůdce vynikajícího druhého místa, zatímco americký prezident byl až předposlední, ale, jak dobře víme, prchalovština momentálně vládne mediálnímu světu. Pro ty rozhodující tři čtvrtiny obyvatel by se jednalo o sdělení, že v zásadě se nic neděje – a v smutném tichu jedeme dál a dál močálem černým, kolem holých skal, řekli by si s Jaroslavem Vrchlickým.

Jenomže přišlo pokračování v podobě druhého kola senátních voleb. A tady už žádné propagandistické kejkle nepomohou, protože výsledky jsou pro vládní koalici katastrofální, kdežto parlamentní opozice výrazně získala. Nebudu zastírat, že největší radost mám z vítězství občanských demokratů. Jeden můj kolega ihned spočítal, že ODS zvítězila v celostátních volbách poprvé od voleb do Evropského parlamentu v roce 2009, tedy po neuvěřitelných 3416 dnech. To je doba, která je téměř rovna poločasu rozpadu většiny parlamentních stran, o těch mimoparlamentních ani nemluvě. Ale i tuto moji největší radost přebíjí faktické konstatování, že komunisté jsou definitivně mimo Senát, že ČSSD obhájila jediný mandát a že ANO zůstává v Senátu bezvýznamnou stranou. Síla senátorů za ODS, STAN a KDU-ČSL je taková, že vláda musí automaticky počítat s tím, že odteď bude pro každý svůj socialistický a populistický zákon potřebovat 101 sněmovních hlasů. A to je teda sakra oříšek, protože nikdy se nelze spolehnout ani na stoprocentní účast poslanců, ani na jejich jednotný názor. Parlamentní opozice zase může počítat s pomocí kolegů senátorů, takže nebude muset obstruovat, což je mimořádně náročný a nepopulární způsob obrany.

Mnohokrát jsem se při různých příležitostech zúčastnil debaty na téma, kdy se ta probabišovská vlna převalí a začne konečně ustupovat. Bylo jasné, že ANO už je na vrcholu, protože nemá kde brát další hlasy, ale ten bod zlomu stále nepřicházel. Nyní to přišlo. Tatáž většina voličů, kterou bylo dosud možné udržovat ve stavu proanoidní letargie například konjunkturálními argumenty o stavu české ekonomiky, se začne rychle přiklánět směrem k očekávanému vítězi. To není odraz nějaké ideologické uvědomělosti, ale jednoduše potřeba stát se součástí úspěchu. Unavený a upocený marketing ANO založený na zdůrazňování úspěchů Andreje Babiše už neodkáže uvěřitelně nabídnout ideu vítězství. Samozřejmě se teď mohou v ANO přeorientovat na negativní vymezování se. To je však pouze způsob, jak svůj definitivní konec oddálit. V myslích voličů se nyní jasně rozsvítila kontrolka, že Andrej Babiš a jeho hnutí prohrálo volby. Prohrálo volby v Praze, prohrálo vyjednávání v Brně, prohrálo v Senátu. Jednoduše, že Andrej Babiš = prohra.

A právě v této chvíli začnou voliči hledat vítěznou alternativu. Stokrát vysmívaný Petr Fiala, ten necharismatický vůdce, se ukázal jako obrovský stratég. S koncepcí politické alternativy přišel jako první. Opozice je široká a nesourodá. KDU-ČSL, STAN a TOP09 jsou zaměnitelné (a je otázka, proč existují vedle sebe), Piráti jsou nesrozumitelní a SPD je nepřijatelná. Zůstává umírněně konzervativní ODS, která oslovuje svojí přijatelností, srozumitelností a jedinečností. ODS vyhrála v Praze, vyhrála vyjednávání v Brně, vyhrála v Senátu. ODS = výhra. Signál byl vyslán a teď už je to jen otázka času.


Vážení diskutující,
Echo24.cz chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky urážlivé, vulgární, xenofobní, odkazy na jiné internetové stránky či takové příspěvky, které odporují obecné lidské slušnosti. Před vložením vašeho příspěvku prosím zkontrolujte, zda jste opravdu přihlášeni. V opačném případě se váš příspěvek ukáže jen na vašem monitoru, ale do diskuze se nezanese.