Opozice chce v neděli odstranit Orbána. Válka na Ukrajině mu příliš neuškodila

MAĎARSKÉ PARLAMENTNÍ VOLBY

Opozice chce v neděli odstranit Orbána. Válka na Ukrajině mu příliš neuškodilaROZHOVOR
Lidé v Maďarsku v nedělních parlamentních volbách rozhodnou o tom, zda konzervativní premiér Viktor Orbán a jeho strana Fidesz zůstanou u moci čtvrté funkční období v řadě. Foto: Shutterstock
4
Rozhovory

Jakub Fujáček

Maďaři v nedělních parlamentních volbách rozhodnou, zda konzervativní premiér Viktor Orbán a jeho Fidesz budou ve vládě čtvrté funkční období v řadě. Orbán je premiérem nepřetržitě od roku 2010 a stabilně se těší vysoké podpoře, především na venkově. Proti němu se poprvé postaví sjednocená opozice. Podpora je podle průzkumů i přes mírný náskok Fideszu vyrovnaná. Orbán nedělní volby vykreslil jako volbu pro mír a stabilitu. V případě vítězství opozice podle něj hrozí zavlečení Maďarska do války na Ukrajině. Na druhé straně opoziční lídr Péter Marki-Zay (Společně za Maďarsko) hovoří o důležité volbě mezi Evropou a Východem. Podle politologa Vratislava Havlíka z Masarykovy univerzity však půjde především o personální střet. Jde jim o odstranění Orbána z vlády, říká Havlík v rozhovoru pro deník Echo24.

Mezi kým, popřípadě čím budou Maďaři v neděli volit? Lídr opozice Péter Marki-Zay říká, že si voliči musí vybrat mezi Evropou a Východem. Představuje současný premiér Viktor Orbán opravdu Východ?

Opozice samozřejmě nikdy doslova nepřizná, že její program je zaměřený primárně personálně, proti Viktoru Orbánovi a jeho režimu. To by mohlo působit i tak, že nemají dostatečný program, oni ho ale mají. Právě proto musí prodávat i další obsah. Říkají, že jsou ti proevropští a nechtějí už Orbánovu protievropskou politiku, která směřuje na Východ a tak dále. Jedna věc je, co někdo říká, a druhá, o čem je ten skutečný střet. A ten je podle mě opravdu personální. Osoba Viktora Orbána a jím nastavený režim už je pro ten tábor natolik nepřijatelná, že mu jde o odstranění Orbána z vlády. Chtějí ukončit jeho éru. Jeho osoba zároveň asociuje určitou politiku, Orbánova politika je iliberální demokracie. To je trend, ke kterému se Orbán sám hlásí.

Politolog z Katedry mezinárodních vztahů a evropských studií Masarykovy univerzity v Brně Vratislav Havlík.
Politolog z Katedry mezinárodních vztahů a evropských studií Masarykovy univerzity v Brně Vratislav Havlík. Foto: Masarykova univerzita v Brně

Očekávalo se, že s Orbánovými preferencemi zahýbe v souvislosti s válkou na Ukrajině jeho vstřícný postoj vůči Vladimiru Putinovi a také odmítání protiruských sankcí. K tomu ale nedošlo. Jak si to vysvětlujete? Ještě 1. února Obrán navštívil Vladimira Putina v Moskvě, tedy tři týdny před samotnou invazí.

Na začátku krize jsem se domníval, že to Orbánovi uškodí. Byly pro to důvody. Tlak z EU i z opozice byl extrémní. Byl tu zjevný problém s tím, jaké kroky dělal Orbán – například zákaz převozu zbraní přes maďarské území, neochota poskytnout Ukrajině zbraně a tak dále. Nakonec se ukázalo, že to byl naivní předpoklad. Protože Orbán ovládá značnou část médií. Když si zapnete hlavní maďarskou televizi, není to vyvážené ani objektivní zpravodajství. Měl jsem možnost vidět jeho spoty natáčené v kontextu války na Ukrajině. Vyznívaly v tom smyslu, že v karpatské kotlině musí být bezpečno a že opozice chce Maďary vtáhnout do války; tímto způsobem Orbán ten narativ postavil. Ano, v médiích se sice objevují komentáře, že to může být štěpící linie i v rámci voličů Fideszu, ale i já se ptám – pro kolik z nich? Fidesz v posledních průzkumech stále vedl o tři čtyři procenta. Zatím však nemáme relevantní čísla pro to, aby bylo důvodné se domnívat, že jeho postoj k Ukrajině zásadním způsobem ovlivní volby.

Může mít výsledek voleb dopad na spolupráci v rámci Visegrádské čtyřky?

Když se podíváte na současný vývoj, tak i pevné spojenectví v rámci V4, které tvoří Maďaři a Poláci, se na tématu války na Ukrajině drolí. Pro Poláky jde o existenční záležitost, je to otázka bezpečnosti, protože mají společnou hranici s Ruskem i Běloruskem a maďarské postoje jsou pro ně v této krizi nepřijatelné. Domnívám se, že pokud Orbán zvítězí, tak Visegrádská čtyřka rozhodně neposílí. Řekl bych, že současná vládní koalice v Česku nemá potřebu pálit si Orbánem prsty, stejně jako Slováci, kteří v posledních letech posílili své vztahy s Unií, a navíc přijali euro. Jiná situace by nastala, když by Orbán nevyhrál, což ovšem nepředpokládám. Tehdy by nastoupila nějaká liberálněji smýšlející koalice – jednoznačně proevropská, která by byla partnerem pro Slováky i Čechy. Dovedu si představit, že nová koalice by byla vstřícnější, co se týče podpory Ukrajiny, a to třeba i vojensky.

Byla by ideově roztříštěná opoziční šestikoalice vůbec schopna vládnout? Našli by třeba socialisté s koaliční pravicovou stranou Jobbik vůbec nějakou shodu?

Vzpomínám si, když vznikala na Slovensku pod vedením Mikuláše Dzurindy koalice proti Vladimíru Mečiarovi. Taky panovaly obavy, jestli to bude fungovat. A zafungovala to, čímž nechci srovnávat ideologickou podobnost. Co jiného jim zbývá? Vzhledem k maďarskému volebnímu systému, který má silně většinové prvky, platí, že pokud chcete porazit Fidesz, musíte to udělat jiným velkým blokem, je to nutnost. Malé strany nemají šanci uspět ve volbách. Zbytek se uvidí po volbách. Právě proto se opozice snaží prosazovat i konkrétní programové body, jako je třeba proevropská politika a tak dále. Chtějí vypíchnout, že nejsou pouze a čistě proti-orbánovskou koalicí. Samozřejmě platí, že program Jobbiku bude jiný než ideologie socialistické strany. Ano, tyto otázky budou muset případně řešit po volbách. A může to znamenat potíže při dojednávání případné koaliční smlouvy, ale není-li jiná cesta, musí se jít tudy. Soudržnost té koalice může ukázat až čas.

Orbánův Fidesz založil kampaň na vymezování se vůči lídrovi sjednocené opozice Péteru Marki-Zay, kterého spojuje s bývalým maďarským premiérem Gyurcsánym, jenž přivedl socialisty do krize.
Orbánův Fidesz založil kampaň na vymezování se vůči lídrovi sjednocené opozice Péteru Marki-Zay, kterého spojuje s bývalým maďarským premiérem Gyurcsánym, jenž přivedl socialisty do krize. Foto: Petr Just

Proč Orbánův Fidesz spojuje v rámci své anti-kampaně lídra sjednocené opozice Pétera Marki-Zaye s bývalým socialistickým premiérem Ferencem Gyurcsánym (předsedal vládě mezi lety 2004 a 2009)?

Minimálně mezi voliči Orbána má Gyurcsány stále nálepku toho špatného premiéra, který zklamal. Veřejně známou se stala jeho věta, když prohlásil a přiznal, že voličům jeho strana neustále lhala („Je zřejmé, že jsme se posledními dvěma roky prolhali. Bylo úplně jasné, že to, co říkáme, není pravda,“ přiznával na nahrávce z května 2006 Gyurcsány – pozn. red.). Tato věta tehdy unikla z interního zasedání strany a táhla se s ním dlouhá léta. Přesto, že ji řekl v určitém kontextu, tak sama o sobě byla symbolicky vzato zcela zásadní. A i kvůli tomu jeho vláda po pár letech padla. Orbán ho prezentuje jako zosobnění zla a politika který přiznal, že lhal voličům.

Zároveň s parlamentními volbami se koná referendum týkající se lidskoprávními organizacemi kritizovaného „zákona proti pedofilii“. Kromě jiného zavádí zákaz šířit mezi lidmi do 18 let materiály zobrazující homosexualitu a změnu pohlaví. V referendu budou voliči odpovídat celkem na čtyři otázky. Týkají se například toho, zda jsou pro to, aby „nezletilým byly v médiích bez omezení představovány materiály se sexuálním obsahem, které mohou ovlivnit jejich vývoj“. Vyjadřovat se budou také k tomu, zda se mají ve školách bez souhlasu rodičů konat programy, které představují sexuální orientaci, nebo zda mají být mezi dětmi propagovány zákroky vedoucí ke změně pohlaví. Zatímco premiér Orbán tvrdí, že chce Maďarsko ochránit přes „genderovým šílenstvím šířícím se ze Západu“, lidskoprávní organizace varují, že zákon je diskriminační a prakticky znemožní sexuální osvětu mezi mladými. Podle Evropské komise odporuje hodnotám, jako je tolerance a svoboda jednotlivce, a zahájila kvůli němu s Maďarskem řízení. Úřady výsledky referenda uznají jen tehdy, pokud platný hlas odevzdá více než 50 procent voličů.