Ruská kritika 21. srpna: Petříček se chce v lednu sejít s ruským velvyslancem

Srpen 1968

Ruská kritika 21. srpna: Petříček se chce v lednu sejít s ruským velvyslancemAKTUALIZOVÁNO
Ministr Petříček Foto:

Foto: twitter Tomáše Petříčka

Svět

Echo24

Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) předpokládá, že se počátkem příštího roku setká s ruským velvyslancem Alexandrem Zmejevským. Řekl to ve čtvrtek novinářům v reakci na vyjádření ruského ministerstva zahraničí, které kritizovalo zařazení 21. srpna 1968 mezi české památné dny. Podle Petříčka by současné vztahy s Ruskem neměla zatěžovat historie, tou by se měli zabývat historici. Ministr také odmítl, že by Česko kazilo atmosféru česko-ruských vztahů, naopak Moskva relativizuje tragické události roku 1968.

Petříček zopakoval své vyjádření ze sociálních sítí, že považuje 21. srpen 1968 za jedno z traumatických míst české historie a že je legitimní připomínat si oběti invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Památný den podle něj slouží právě tomuto účelu. Kritizoval také Rusko za relativizování událostí roku 1968.

„Naše vztahy nyní jsou zatěžovány otázkami, které patří historikům, ne politikům,“ uvedl rovněž Petříček. Připomněl, že kvůli věcné a odborné debatě o společné historii vzniklo společné česko-ruské fórum a na této platformě je Praha připravena o minulosti debatovat. „Je důležité, aby se historie nestala součástí politiky,“ zdůraznil. Vytvoření památného dne ale za zapojení politiky do historie nepovažuje, podle něj jde o připomínku obětí.

Česko si bude 21. srpen připomínat jako Den památky obětí invaze v roce 1968 a následné okupace vojsky Varšavské smlouvy. Novelu zákona předložilo devět desítek poslanců ze všech klubů kromě KSČM, počátkem prosince ji schválil Senát a Zeman ji minulý týden podepsal.

Ruská diplomacie ve středu uvedla, že Praha se zavedením památného dne vrací k 50 let starým událostem a není ochotna otočit stránku dějin. Komentář, podepsaný tiskovým oddělením ruského ministerstva zahraničí mluvil o velkém rozčarování z českého kroku, který podle textu sotva napomůže vzájemné spolupráci.

Postoj k událostem roku 1968 už letos jednou zasáhl do česko-ruských vztahů. Dva ruští poslanci v červnu navrhli přiznat účastníkům invaze do Československa status válečných veteránů, což v Česku vyvolalo pobouření. Prezident Miloš Zeman si kvůli tomu předvolal ruského velvyslance Alexandra Zmejevského.

Čeští politici kritizují

Proti stanovisku ruského ministerstva zahraničí se jednoznačně vymezila řada českých představitelů. Premiér Andrej Babiš (ANO) prohlášení ruské diplomacie označil za nepřijatelné a uvedl, že Rusové ukradli českému národu 21 let svobodného života.

„Je absolutně nepřijatelné, aby nám Rusko jakkoliv mluvilo do našeho rozhodnutí. Všem je jasné, co se v srpnu 1968 stalo. Byla to invaze ruských vojsk, s nevinnými civilními oběťmi a český národ z ní dodnes má trauma. Rusové mu tenkrát ukradli 21 let svobodného života. A my si to rozhodně musíme důstojně připomínat,“ napsal ČTK Babiš.

Ruská kritika toho, že ČR zařadila 21. srpen mezi památné dny, je nepřijatelná i podle Hradu. Okupaci Československa a její oběti je nutné si připomínat, ne na ně zapomenout, uvedl mluvčí prezidenta Miloše Zemana Jiří Ovčáček.

Vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) by od ruské strany očekával více pokory. „Jestli něco nepřispívá ke spolupráci mezi oběma státy, tak je to snaha o přepisování dějin,“ uvedl. Vyjádření ruského ministerstva považuje za nepřijatelné, necitlivé a arogantní vůči obětem okupace předseda opoziční ODS Petr Fiala. Slova ministerstva jsou podle šéfa KDU-ČSL Marka Výborného jasným důkazem ruské snahy přepisovat historii a dezinterpretovat moderní dějiny. I šéf SPD Tomio Okamura si myslí, že Česká republika má svrchované právo uctít oběti srpnové agrese a nikdo nemá právo to negativně komentovat.

Čtěte také: Rusko rozzlobila česká připomínka obětí invaze 1968

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.