Falešná „referenda“ skončila. Jejich legitimitu odmítli i tradiční spojenci Ruska

RUSKÉ IMPERIÁLNÍ SNAHY

Falešná „referenda“ skončila. Jejich legitimitu odmítli i tradiční spojenci Ruska
"Referenda" v okupovaných oblastech odmítají i tradiční ruští spojenci. Ilustrační snímek. Foto: Shutterstock
1
Svět

V Moskvou ovládaných a okupovaných částech Ukrajiny skončila narychlo zorganizovaná hlasování o připojení k Rusku. Tamní okupační či proruské úřady už na základě částečných výsledků uvádějí, že se výrazná většina obyvatel vyslovila pro odtržení od Ukrajiny, uvádí ruská agentura RIA Novosti. Západní země, ukrajinská vláda i země jako Kazachstán nebo Srbsko, které obvykle Rusko podporují, hlasování ani jeho výsledek neuznávají, celá akce je podle nich propaganda a nelegální podvrh mající umožnit Moskvě anektovat násilně obsazená území, která navíc ani neovládají v jejich celistvosti a jejich obyvatele násilně odsunují.

Hlasování, o jejichž konání proruské úřady informovaly teprve před týdnem, opakovaně provázely zprávy o nucené účasti a dalších volebních podvodech. Moskvou ovládané oblasti navíc v uplynulých měsících kvůli válce opustila značná část jejich obyvatel.

Také Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), která běžně monitoruje různé volby, uvedla, že výsledky nynějšího hlasování nebudou z právního hlediska platné, protože akce je v rozporu s ukrajinskými zákony i mezinárodním právem, koná se v oblastech, kde není bezpečno, a neúčastní se jí nezávislí pozorovatelé.

Podle částečných výsledků, o nichž proruská či okupační správa tvrdí, že se zakládají na údajích po sečtení od 13 do 18 procent hlasů v jednotlivých oblastech, se pro připojení k Rusku vyslovilo okolo 97 procent hlasujících.

„Hlasovalo“ se v Ruskem okupovaných částech Chersonské a Záporožské oblasti, k níž byly připojeny menší obsazené části dalších ukrajinských oblastí, a v samozvaných proruských Doněcké lidé republice (DNR) a Luhanské lidové republice (LNR) na východě Ukrajiny. Nezávislost obou těchto separatistických útvarů uznal letos v zimě, krátce před útokem svých vojsk na Ukrajinu, ruský prezident Vladimir Putin. Invazi pak zdůvodnil nutností jejich „ochrany“.

Valentina Matvijenková, předsedkyně horní komory ruského parlamentu, uvedla, že pokud budou výsledky hlasování příznivé, bylo by možné začlenění těchto čtyř regionů k Rusku potvrdit 4. října.

Agentura Reuters připomíná, že Moskva se v uplynulých měsících okupovaná ukrajinská území snažila „rusifikovat“. Jí dosazené úřady například lidem rozdávaly ruské pasy nebo nařídily přepracovat školní osnovy.

Ruská armáda však ani po sedmi měsících nedokázala obsadit celé území ukrajinské Doněcké oblasti a na severovýchodě se k hranicím Luhanské oblasti blíží protiútok ukrajinských sil. I situace na bojišti podle pozorovatelů přispěla k rozhodnutí Moskvy o rychlých „referendech“, v řádu dní by nyní Rusko mohlo oznámit připojení těchto území. Úspěšné ukrajinské osvobozování vlastních území by pak Moskva mohla prohlašovat za útok na své vlastní území. Šéf Kremlu minulý týden varoval, že na obranu „územní celistvosti“ Ruska je připraven použít jaderné zbraně.

Rusko po uspořádání podobného hlasování anektovalo v roce 2014 ukrajinský Krym a Kyjev opakovaně varoval Moskvu, že zábor dalších území zničí jakoukoliv šanci na mírová jednání.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg označil „hlasování“ za flagrantní porušení mezinárodního práva. „Právě jsem hovořil s prezidentem Zelenským a ujistil jsem ho, že spojenci v NATO jsou neochvějní ve své podpoře suverenity Ukrajiny a jejího práva na sebeobranu. Falešná referenda, která provádí Rusko, nemají žádnou legitimitu a jsou bezostyšným porušením mezinárodního práva. Tato území jsou ukrajinská,“ prohlásil Stoltenberg.

Hlasování uspořádaná Moskvou v okupovaných a ovládaných částech Ukrajiny jsou bezcenná a neupřímná fraška, uvedla také francouzská ministryně zahraničí Catherine Colonnaová v rozhovoru se stanicí BFM TV. Podle ministryně nejsou legitimní a Paříž je neuzná.

Chabý pokus o „referenda“ odmítly ale uznat i státy, které Rusko obvykle počítá mezi své spojence, tedy Kazachstán a Srbsko.

„Co se týče konání referend… Kazachstán vychází z principů územní celistvosti států, jejich suverénní rovnosti a mírového soužití,“ řekl mluvčí kazachstánské diplomacie.

„V souladu s Chartou Organizace spojených národů, ale také v souladu s obecně uznávanými zásadami a normami mezinárodního práva veřejného nemůže [Srbsko] přijmout výsledky referenda v ukrajinských regionech,“ řekl srbský ministr zahraničí Nikola Selakovic.