Návrat čtvrt milionu lidí do práce se jen tak nekoná. Kurzarbeit brzdí spor mezi ANO a ČSSD

KURZARBEIT VE SNĚMOVNĚ

Návrat čtvrt milionu lidí do práce se jen tak nekoná. Kurzarbeit brzdí spor mezi ANO a ČSSD
Zájemci o práci Foto: Shutterstock
Domov

Ladislav Šustr

Měla to být jedna z největších priorit vlády, která měla být schválená již v říjnu loňského roku. Místo toho se funkční kurzarbeit, který by vrátil na zkrácenou práci lidi do zaměstnání, stává nechtěným zákonem. Jeho prosazení paradoxně neblokuje opozice, ale naopak vládní strany, které se nedokáží dohodnout na parametrech. Proti sobě tak stojí sociální demokracie s podporou odborů a zaměstnavatelů a na druhé straně hnutí ANO s podporou komunistů. Hádky ale nezajímají firmy ani pracovníky, kteří by po několika měsících sezení doma uvítali pracovní vytížení.

Koronavirová krize přinesla totální útlum ekonomiky a s tím také spojené problémy ve firmách a provozech. Statisíce zaměstnanců tak zůstávaly doma, protože pro ně nebyla ve společnostech práce. Vláda Andreje Babiše (ANO) v loňském dubnu zavedla program Antivirus, který měl být dočasným řešením. Jeho smysl spočívá v tom, že uzavřené či částečně omezené firmy mohou poslat své pracovníky domů a dostávají od státu zpětně náhrady. Zaměstnanci ale nesmí pracovat, jinak příspěvek na mzdy musí firma vrátit.

Vláda proto měla program nahradit kurzarbeitem, který by fungoval po vzoru Německa či Rakouska. Jeho projednání se ale komplikovalo, takže se neschválil v říjnu a pak také ani v listopadu, jak dříve vláda plánovala. Zákon pak doputoval do sněmovny ve stavu, kdy ho kritizovali odborníci ze všech stran. Ani nyní ale není jeho projednání dokončeno, protože se poslanci zasekli ve finálním třetím čtení.

Sporem je totiž podoba, jak bude kurzarbeit odeslán do Senátu. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) prosazuje pozměňovací návrh poslance ČSSD Romana Sklenáka, se kterým souhlasí odbory i zástupci zaměstnavatelů. Proti stojí poslankyně ANO Jana Pastuchová spolu se zákonodárkyní KSČM Hanou Aulickou Jírovcovou. Podle zákulisních informací je navíc tento návrh tlačen ministryní financí Alenou Schillerovou, která si tak na dálku vyřizuje účty s Janou Maláčovou.

Oba návrhy se ve svých parametrech liší. Stejné je ale vyhlašování kurzarbeitu pro firmy, které spadá na vládu. To ale dříve kritizovaly firmy, protože se obávají politických zásahů s tím, že kurzarbeit se stane jen politickým nástrojem. V Německu a Rakousku totiž kurzarbeit spouští jednotlivé úřady práce. Maláčová pak kritizuje zejména na návrhu ANO a KSČM to, že by výše příspěvku byla minimálně 60 procent průměrného výdělku. To by prý znamenalo, že příjem zaměstnanců by mohl klesnout až k 10 300 korun hrubého, což by dělalo 9 160 korun čistého měsíčně.

Návrh poslance Sklenáka ale kritizuje například Hospodářská komora, která ho nepovažuje za šťastné řešení. Komora totiž upozorňuje na sporné vyhlašování vládou. „Pokud jde o pozměňovací návrh poslance Sklenáka, Hospodářská komora se neztotožňuje s celým jeho návrhem, ale určitě kvitujeme, že podmínka nezaměstnanosti bude přepočítávána na celého zaměstnavatele, a nikoli na jednoho zaměstnance,“ uvedl pro Echo24 mluvčí komory Miroslav Diro.

Podle něj by firmy preferovaly, aby odvody zaměstnavatelů byly počítány ze skutečně vyplacených mezd. „Taková pomoc nedává smysl. Není možné, aby zaměstnavatel za každých 100 korun, které stát dá zaměstnanci, odvedl 30 a více korun zpět státu, a to vedle dalších výdajů, daní a odvodů, které zaměstnavatel již dnes musí platit. Navíc při hospodářských potížích firem, které by měl kurzarbeit pomáhat překonat,“ uvedla komora ve svém dřívějším stanovisku.

Sněmovna kurzarbeit zřejmě finálně probere příští pátek, kdy již poslankyně Kateřina Valachová (ČSSD) avizovala svolání mimořádné schůze sněmovny. Zákon poté dostanou na stůl senátoři, kteří by mohli mít podobný názor jako zaměstnavatelé. Ti totiž na poslance již nyní velmi naléhají, aby jeho podoba byla konečně schválena.