Patříme mezi nejméně konzumní země Evropy
Přinejmenším od začátku dluhové krize se v Evropě vášnivě debatuje, kdo si žije nad poměry. Kdo spoří. Kdo málo utrácí. Kdo podlehl konzumnímu stylu projídání budoucnosti. Zpravidla se mluví o asketickém spořivém severu a rozhazovačném jihu.
Statistický úřad Evropské unie Eurostat přinesl zajímavé srovnání příjmů a výdajů, který dost z intuitivních představ vyvrací. Na jednu stranu dal výkon konkrétní země (HDP na hlavu v paritě kupní síly). Proti němu postavil osobní spotřebu (rovněž přepočtenou na procento HDP na hlavu v paritě kupní síly). Z rozdílu se dá sestavit žebříček nejvíce a nejméně konzumních zemí. My překvapivě patříme na slušnou pozici v druhé skupině. Po posledních letech brutálních úspor se do ní dostali i Španělé a Irové. Překvapivě se sem ale nekvalifikují Němci, považovaní za etalon asketů, diktující úspory ostatní a třeba ani Finové. Do osobní spotřeby se nepočítají výdaje na školy a zdravotnictví, takže jsou poměry mezi jednotlivými státy lépe srovnatelné.
My jsme v bohatství na hlavu na 80 procentech průměru Evropské unie. Ve spotřebě ale jen na 72 procentech. Do skupiny nekonzumních společností se vejdou i ostatní země střední Evropy. Slováci utratí víc než my, 73 procent průměru Evropské unie. Nežijí si ale nad poměry, protože vydělají 76 procent. V plusu jsou i Maďaři na 67 procent bohatství mají 63 procent útrat. Krizí silně zasažení Slovinci mají skóre 83:77. Jediný, kdo utrácí nad poměry, jsou Poláci. Vydělají podstatně méně než my, jen 68 procent průměru unie, spotřebovávají ale víc, 74 procent.
Právě ve vysoké osobní ale i veřejné spotřebě je hlavní vysvětlení, proč polská ekonomika, která na rozdíl od nás není zdaleka tak orientovaná na vývoz, od začátku krize v roce 2008 nikdy nespadla do recese. Poláci, které jsme si zvykli předhazovat jako vzor úspěšné hospodářské politiky, si pořídili růst na dluh.
Skupinu těch, kdo podstatně víc vydělávají než spotřebovávají, vedou bohaté země. Lucembursko má skóre 264:138, mimounijní Švýcarsko 158:130, Nizozemsko 127:108.
Neplatí ale automaticky, že bohatá země na osobní spotřebě neutratí všechno, co vydělá a chudá musí být v minusu. Chudí Chorvati mají vyrovnané příjmy a výdaje, stejně jako Rumuni. Francouzi a Britové naopak utrácejí víc než vydělávají.
Tvrdé škrty z dluhové krize posunuly do skupiny těch, kdo víc vydělají, Španěly (95:91), Portugalce (83:77) a hlavně Iry (126:97). Jiná věc je, jakou cenu za dramatické snížení spotřeby zaplatili. Ve Španělsku je 57 procent mladých bez práce.
Největším překvapením je, že na rozdíl od jiných podobně bohatých zemí utratí nepatrně víc než vydělají Němci (124:125). S národními stereotypy o asketech a hédonicích je potřeba nakládat obezřetně.
