Dvě miliardy tun černého uhlí se na Ostravsku zatopí. Zřejmě navždy zůstane pod zemí
BUDOUCNOST UHLÍ
Téměř dvě miliardy tun. Tolik černého uhlí v oblasti Ostravy, Karviné a částečně také Beskyd zůstane zřejmě už navždy v podzemí. Vyplývá to z údajů státního podniku Diamo. Na konci ledna bude uzavřen poslední ještě fungující důl ČSM na Karvinsku, čímž skončí 250 let historie těžby této suroviny, a většina zásob, které se v ostravsko-karvinském revíru nestihly vytěžit, má být odepsána a vyřazena ze státní evidence.
„Nic netrvá věčně. Čekat se to dalo, ale ne, že to bude tak brzo,“ řekl pro Český rozhlas Ostrava báňský záchranář OKD Petr Szwanczar. V dobývacích prostorech v okolí dolů leží od desítek až po zhruba 120 milionů tun uhlí u Orlové, informuje web iRozhlas.cz.
Jak iRozhlasu řekl geolog společnosti Diamo Matěj Fuka, zdaleka největší zásoby se skrývají v Beskydech. „Ve frenštátském ložisku, konkrétně v ložisku Frenštát-východ a Frenštát-západ, které se nikdy nevykopalo, zůstává asi 1,5 miliardy tun,“ uvedl.
Podzemí se bude postupně zaplavovat. Přístup k uhlí pak už bude podle Fuky v podstatě jen teoretický. „Někdo by řekl, že tou vodou to může být konzervováno, ale myslím si, že dosažitelnost uhlí zůstává science fiction,“ doplnil. Uhlí tak podle něj zůstane spíše definitivně nedostupné. Mimo jiné, od roku 1770 se podle statistik Diamo v celém ostravsko-karvinském revíru vytěžilo zhruba 1,7 miliardy tun černého uhlí — tedy méně, než kolik nyní zůstává pod povrchem.
Jistá, byť omezená, možnost budoucí těžby se ale podle starších průzkumů rýsuje směrem k polským hranicím. „Uhelná pánev tam pokračuje až do Polska a teoreticky by tam mohla existovat nějaká možnost další těžby,“ řekl Fuka.
Poptávka po černém uhlí v Česku i celé Evropě klesá zejména kvůli přechodům na jiné, čistší zdroje energie. V Česku by po konci těžby uhlí černého v příštím roce každopádně ještě měla pokračovat těžba uhlí hnědého na Chomutovsku a Sokolovsku. A to dle současných odhadů do začátku třicátých let. Hnědé uhlí je totiž i nadále důležitou surovinu, co se výroby elektřiny především týče. Právě to společně s nepřipraveností průmyslu na zelenou transformaci jsou mimo jiné hlavní důvody, proč Česko momentálně patří mezi jednu z nejzasažitelnějších zemí Green Dealem. Více jsme psali zde.