Pijavice vašich peněženek útočí
Lobbisté z různorodých branží státem dotované energetiky mají zase po letech, kdy jim doba nepřála, sezónu. Proti dřívějším vlnám ataků na peněženky občanů už ale sedí někteří příjemci dotací přímo ve sněmovně s průkazy a podepsanými sliby poslanců. Příležitostí je, jak už to při vytahování miliard na dotovanou energetiku bývá, nenápadná technická novela zákona o výkonu správy v energetických odvětvích. K ní už se v hospodářském výboru vrší pozměňovací návrhy, které nás podobně jako kdysi drobná novela sociálně demokratické poslankyně Ivy Šedivé z roku 2005, přihrávající solárním baronům 700 miliard z kapes občanů, může přijít draho.
Teď se jde po dvou liniích. Člen představenstva Agrofertu Jaroslav Faltýnek (jinak též předseda poslanců protestního hnutí ANO) prosazuje pokračování v lednu ukončených dotací na výstavbu nových stanic na bioplyn. Ty ve velkém staví právě Agrofert a osm jich sám provozuje. Pan Faltýnek v tom ani náhodou nevidí konflikt zájmů. „To bych nemohl dělat nic,“ řekl velmi trefně Hospodářským novinám. Podporu navíc prý slíbil zemědělcům a sliby se přece musí plnit.
Předseda představenstva Agrofertu (též předseda ANO, ministr financí, vicepremiér pro ekonomiku, atd.) z francouzské dovolené vzkázal, že on osobně je připraven zdržet se kvůli konfliktu zájmu hlasování. Se svým zaměstnancem Faltýnkem ale nic dělat nemůže. Pan poslanec hlasuje podle nejlepšího vědomí a svědomí. Zajímavé bude, jak se zachovají další poslanci druhé nejsilnější vládní strany. Může to být předobraz praktického fungování holdingu ANO-Agrofert. Ostře sledovaný Babiš se zdrží a jeho lidé protlačí zájmy Agrofertu. Andrej Babiš bude s nevinným kukučem naivního strýce z Průhonic zoufat, že to je ukázka svobody a demokracie jeho lidí. A on je přece jen jeden z nich, nikoliv Šéf, který může někomu něco diktovat. Podobné scénáře si lze představit při skoro každém tématu od ekologických nebo potravinářských norem důležitých pro chemičky a masny, po pravidla pro banky, jimž Andrej Babiš dluží kolem 23 miliard korun, a výška nabídnutých úroků podstatně promlouvá do hospodaření jeho holdingu.
Pak je tady sociálně demokratický poslanec Milan Urban. O jeho názorech a idejích toho za dlouhou kariéru moc nevíme. Zato víme o jeho úzkých vztazích s ČEZ. Urban se snaží sebrat pravomoci, nezávislost a nedotknutelnost Energetickému regulačnímu úřadu, jehož šéfka Alena Vitásková se tak aktivně snažila sejmout dotace energetikům a snížit ceny pro zákazníky, až si za to vysloužila osobní ohrožení a početnou ochranku. Urban teď navrhuje rozplizlou zodpovědnost jakési regulační rady, kde by se energetici z různých branží v zásadě regulovali sami. Právě přes technické, pro širokou veřejnost nezáživné změny tady tradičně rostou miliardáři.
